První jízda na CFMOTO 450SR a 700CL-X Adventure v Turecku

Kapitoly článku

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

První proklepnutí malorážky 450SR je za mnou, a to je důvodem, proč závodní kombinézu měním za civilnější moto oblečení, které je hodné dalšímu přírůstku značky CFMOTO a kvůli kterému jsem v chladném Turecku. Jde o scrambler 700CL-X Adventure, který vychází z řady 700CL-X a jeden by si mohl říct, že jde o nástupce modelu Heritage. Ve skutečnosti tomu tak není a modely Adventure a Heritage stojí vedle sebe a mají v plánu si navzájem nelézt do zelí. Konec konců rozdílů je poměrně dost a krátká první ochutnávka napoví víc.

Jaké zásadní změny, respektive charakteristické prvky se verze Adventure týkají? Model 700CL-X Adventure pochopitelně vychází ze stejného základu, jako verze Heritage a Sport, ovšem je přizpůsoben jízdě v lehčím terénu, a to znamená, že se jezdec sem tam postaví do stupaček. Už proto jsou zubaté a demontáž gumy je otázkou chvíle, ovšem je k tomu potřeba použít nářadí. Jiná jsou řídítka, která jsou docela vysoká, a dokonce o tři centimetry vyšší než u Heritage. Nevšimnout si nelze kol s drátěným výpletem obutých do pneumatik Pirelli Scropion STR, které zcela korespondují se zaměřením motorky a z mého pohledu jsou ideální volbou. Když už jsem se zaměřil na kola, tak jen připomenu, že přední kolo je osmnáctipalcové a to zadní sedmnáctipalcové. Ano, přiznávám, že jsem u Advíka očekával přední devatenáctku. Proti verzi Heritage je ale malá změna vzadu, stoosmdesátku střídá tradičnější dobrodružný rozměr 170/60.

Zdvihy kompletně stavitelného pérování KYB jsou 150 mm na předku i zadku, což se dá považovat za průměr mašin kategorie scrambler. Sedmistovkový Adventure okamžitě prozradí vysoký přední blatník, plexi štítek nebo mřížka na chladiči. Co ale na první pohled vidět není, to je vypínatelné ABS na zadním kole nebo dva jízdní režimy, konkrétně režim Street a Off-road. Standardní záležitostí je tempomat a docela jednoduchý kulatý displej zobrazující vše potřebné. Brzdy jsou v rukou značky J.Juan.

Na motoru se žádné změny neudály a jen pro připomenutí, jde o sedmistovkový kapalinou chlazený řadový dvouválec s výkonem 70 koní. Převodovka má šest rychlostí a k dispozici je antihoppingová spojka. Co se rozměrů týče, tak CL-X700 Adventure váží 203 kilo, sedlo leží ve výšce 830 mm nad zemí a do nádrže se vejde maximálně 13 litrů benzínu. Teď už ale půjdu na věc a na čínské novince vyrazím do akce.

Přírodní katastrofy posledních dní natropily hodně škod a oproti tragickým příběhům je komplikace s omezeným počtem nových Advíků úplnou prkotinou, nad kterou člověk mávne rukou. Alespoň několik kousků přivezli do Turecka po ose řečtí motorkáři v čele s řeckým novinářem, kterého několikrát do roka potkávám na nejrůznějších prezentacích, a tím dali prostor pro kratší svezení po tureckém venkově východně od Istanbulu. Už první uvelebení za řídítky jasně říká, že ergonomie sedmistovkového Advíka je po stránce ergonomie trošku jinde a je bez debat, že v tom mají prsty hlavně vyšší řídítka. Při jízdě vsedě si musím na jejich výšku chvíli zvykat, když drtím rozmanitou zakroucenou silnici s hodně různorodým povrchem. Sem tam je hladká jako dětská prdelka, sem tam rozbombardovaná jako řešeto a sem tam plná záplat, že bych i u nás těžko hledal podobnou, a to je co říct. Na mysli mám odezvu od předního kola, kdy mi řídítka přijdou hodně vysoko od brýlí a vnímám to hlavně úsecích, kde CL-X překlápím z jednoho vingl do druhého.

Jasně, jsem si vědom, že tenhle pocit ovlivňuje bezprostřední přesednutí ze sportovní 450SR, kterou jsem vyměnil za tuto sedmistovku, a tím pádem nemůže být adaptace záležitostí lusknutím prstů. Každopádně se mi líbí pohodlná vzpřímená jízdní pozice, která maximálně odpovídá názvu Adventure a řekl bych, že zaručí pohodlí i při delších cestách. Řídítka jsou dostatečně široká, což jde na ruku jízdě a manévrování v nižších rychlostech. Zkrátka pohodlí, které mi CL-X Adventure dává, je této kategorii hodné a vlastně jsem ho cestovně laděné verze očekával. Na ochraně před proudícím vzduchem se podílí sériový větrný štítek a je moc dobře, že tu je. Samozřejmě, že od něj nemůžu očekávat zázraky, ale vzhledem k velikosti nefunguje vůbec špatně.

Na asfaltových klikaticích CL-X Adventure funguje slušně a dělá všechno proto, abych si svižnější svezení skvěle užil. S chutí se pokládá do zatáček a absolutně ho do ničeho nemusím nutit, a přesně to se mi líbí. Od stroje koketujícího s kategorií scrabmler tohle očekávám a vlastně jsem v pohodě i s poměrně komfortně naladěným pérováním, které se statečně pere s rozbitými silničkami, co se linou nádhernou krajinou a občas nás zavedou do typicky tureckých chudých vesniček. Pérování KYB nabízí možnost individuálního nastavení a kdyby bylo na mě, asi bych si ho pro silniční ježdění o fous přitvrdil, což by vyhovovalo hlavně rychlejším průjezdům táhlých zatáček, kde je na můj vkus Advík uhoupaný možná až moc, což platí hlavně o zadku. Turecko je plné toulavých divokých psů a tím línějším absolutně nevadí, že si ustelou uprostřed silnice a nikdo s nimi nehne. Pak jsou tu ale dravci, kteří mají chuť závodit a ukázat, kdo je tu pánem. Skupinka sedmistovek je pro ně velkou výzvou a ten fofr bych vám přál vidět. Fakt bych nechtěl některého Hektora s pěnou u huby setřepávat z nohavice, a proto céefku nakládám, co se do něj vejde, a snažím se rychle zmizet pryč.

Přesně v tuhle chvíli vnímám hodně pružný motor, který má chuť zlobit a z pohledu výkonové křivky platí za velice svérázného pacholka. Teď musím přiznat, že jsem u verze Adventure očekával krapet hutnější spodek na úkor vršku a tím, jak je vlažný, mě celkem překvapuje. Naopak střední pásmo má síly až za humna a vlastně to samé se dá říct i o temperamentím vršku. Co mi ale moc nesedí, to je kopanec někde kolem pěti-šesti tisíc otáček, kdy mám pocit, jako by sepnulo turbo a céefko s velkou razancí vystřelilo vpřed. Do jisté míry je to legrace a dost často se přistihuji, jak s tím blbnu, a to hlavně na výjezdech ze zatáček. Sám za sebe ale říkám, že mi taková charakteristika není zrovna po chuti a preferuji plynulejší nástup výkonu v celém rozsahu otáček, tím spíš, když jde o motorku, která by si měla umět zakoketovat i s lehčím terénem.

Použití na silnici i v terénu odpovídá přední brzda, která by mohla reagovat už na lehké namáčknuti a mohla by být o něco ostřejší. Jen pro upřesnění, na nezpevněném povrchu je v některých případech citlivá a ostrá brzda kontraproduktivní, a tak vývojový tým musí hledat kompromis. Tím ale nechci brzdový systém od značky J.Juan omlouvat a na rovinu říkám, že by mohl být zdatnější. Jelikož to není tak dávno, kdy se J.Juan dostal pod křídla značky Brembo, věřím a doufám, že udělá další krok dopředu a bude zase o kus dál.

Přepínám na terénní jízdní režim Offroad, vypínám si ABS na zadním kole a na malou chvíli se dostávám do lehčího terénu, abych zjistil, jak se s ním 700CL-X Adventure bude rozumět. Na rozbité kluzké cestě je to o nižších rychlostech a s troškou nadsázky o precizní trialové jízdě ve stupačkách. Jízdní pozice mi přijde fajn a maximálně koresponduje s kategorií scrambler. Přesně v tuhle chvíli přichází vhod široká a výše položená řídítka, ke kterým se nemusím hrbit a při ovládání mi zaručují velkou páku. Tak to mám rád a díky tomu si s Advíkem hezky hraju a přehazuju si ho ze strany na stranu a proplétám se mezi kameny a vymletými díry od vody. Když bych něco měl zdrbnout, tak je to výfuková koncovka, která se při jízdě vestoje plete pod levou patu. To ale není nic dramatického a dá se s tím fungovat, stejně jako s přední brzdou, která oproti silničnímu použití funguje v terénu adekvátně, i když by mohla být o fous citlivější na první namáčknutí.

V pohodě jsem i s chodem spojky, protože se hezky dávkuje a nevyžaduje k ovládání větší sílu. Také pérování, co mi na silnici přišlo docela měkké, je v tuhle chvíli dobré a jelikož jedu citovku, zvládá lehčí terén filtrovat. Zdvihy 150 mm nejsou ničím závratným a společně s nižší světlou výškou a nulovou ochranou výfukových svodů jasně říkají, že to nebude na žádné velké offroadové řádění, ale spíš na pohodovou kochačku. Jenže takhle to u mašiny podobného ražení má být a asi bych byl blázen, kdybych po něm chtěl vlastnosti cestovního endura s většími koly a na podvozku s vyššími zdvihy. Sám za sebe ale říkám, že alespoň menší chránič spodku měl sedmistovkový Advík dostat a pokud bych si ho zaparkoval v garáži, po nějakém „šusplechu“ bych se podíval. Snad se brzy objeví i v originálním příslušenství, zatím tam chybí. Členitý terén je o nižších otáčkách a neustálém korigování spojkou. Ano, spodek není extra mohutný, ale dá se s ním pracovat a výkon si dobře dávkovat. Vzhledem k tomu, že času ve stupačkách není tolik, kolik bych si přál, bude prostor pro svezení v terénu až v rámci klasického redakčního testu u nás doma.

První kilometry na novém přírůstku značky CFMOTO jsou za mnou a nezbývá než konstatovat, že továrna udělala celkem logický krok a na základě sedmistovky CL-X postavila o špetku víc terénní verzi ze světa žádané kategorie scrambler. Céelko ve verzi Adventure nemá vyloženě terénní ambice, ale předpoklady se popasovat s asfaltem, rozbitými silnicemi nižších tříd i lehčím terénem ano. To zvládne dobře a možná zaujme i motorkáře, kteří volají po nějakém obojživelníkovi, který není tak vysoký jako většina cestovních endur a který jim nabídne dostatečné pohodlí a příjemnou jízdní pozici při jízdě po silnici i nezpevněném povrchu. Model 700CL-X Adventure je již u prodejců a tím se nabízí možnost si ho vyzkoušet a udělat si vlastní obrázek. Cena je stanovena na 195 990 korun a k dispozici je jedna barevná kombinace.