MV Agusta ukázala speciální edice Brutale Assen a Dragster America
Text: Dominik Valášek | Zdroj: MV Agusta | Zveřejněno: 21.9.2023 | Zobrazeno: 7 782x
MV Agusta má klasickou modelovou řadu standardních modelů, ale to co opravdu vyčnívá, to jsou limitky a speciální edice. Ta nejaktuálnější se stala součástí modelové řady Brutale, konkrétně ve verzi Brutale 1000 RR, a pak je tu ještě jedna, která je sice zajímavá, ale trápit nás moc nemusí, protože se jí tu nedočkáme. Nicméně postupně…
MV Agusta se pyšní slavnou závodní historií, v níž najdeme mimo jiné i pětatřicet vítězství, utržených v legendární „katedrále rychlosti“ – na nizozemském okruhu Assen. Poslední z těch vítězství mimochodem urval v roce 1976 neméně legendární Giacomo Agostini.
Přestože tomu bude od posledního triumfu v Assenu za chvíli 50 let, u MV Agusty si řekli, že nikdy není pozdě připomenout si slavné časy, jak jinak než speciální edicí. Ta, která vznikla v přímé spolupráci s okruhem, nese název Brutale 1000 RR Assen, a manufakturu v italském Varese opustí pouze 300 ručně postavených motorek.
Po stránce techniky není potřeba hledat žádné složitosti. Na aktuální nejvýkonnější Brutale není moc co ladit, protože ukrutně točivý sportovní čtyřválec, poskytující 208 koní ve 13 000 otáčkách a 116,5 Nm při 11 000 otáčkách, si s motorkou se 183 kilogramy suché hmotnosti poradí hravě. Nízká hmotnost je dosahovaná díky ohromné spoustě karbonu, a to včetně karbonových kol Rotobox, a samozřejmě spoustě titanu a hliníku. Všechno to dohromady vytváří ryze účelový a zároveň naprosto skvostný design.
Je to právě zevnějšek motorky, na kterém se příslušnost ke speciální edici propisuje nejvíc. Kombinace modré Blu Nordico a stříbrné Argento Ago spolu se zlatou vytváří zase trochu jinou, ale parádní podobu.
Špičkové komponenty sahající od rychlořazení, přes monobloková Bremba a semiaktivní Öhlinsy, až po vychytanou elektroniku, lze doplnit ještě o Racing Kit dodávaný na přání. V něm je titanový výfuk Arrow, disponující vlastní řídící jednotkou, přeladění jednotky motoru, ale i karbonová krovka místo sedla spolujezdce, hliníkové frézované páčky a víčko nádrže. Instalace kitu srazí suchou hmotnost ze 183 kilogramů na 180.
Kolik stojí v tomto případě vstupenka do exkluzivního klubu majitelů edičních MV Agust, tisková zpráva ani oficiální web neuvádí. Jisté je jen to, že ani tentokrát se pod milion určitě nepodíváte.
Dost podobné to bude i s druhou limitovanou edicí, na kterou se ale s největší pravděpodobností nepodíváte vůbec. Jde totiž o edici Dragster RR SCS America, která, jak už název napovídá, připomíná závodní úspěchy „za velkou louží“ – konkrétně ve Spojených státech.
Není to poprvé, co MV Agusta staví motorky v barvách americké vlajky. Na historickou 750S z roku 1973, u níž se podobná edice objevila poprvé, navázalo ještě několik dalších motorek, a aktuální Dragster v nejvyladěnější verzi RR, navíc s automatickou spojkou SCS, je tou poslední.
I tady se bavíme o 300 kusech motorky, která je veskrze standardní (což u MV Agusty znamená postavená ze špičkových komponent), doladěná speciálním lakování, a v tomto případě i ručně vyšitým nápisem „America Special Edition“ na sedle. Opět je zde i možnost přikoupit sadu speciálních dílů, které pozvednou dojem z motorky ještě dál, a navíc zvýší výkon tříválce ze standardních 140 koní na 148. Krouťák zůstává 87 Nm, ale i to u motorky, jejíž suchá hmotnost činí 175 kilogramů, případně 167 kilogramů se speciálním kitem, docela dobře dostačuje.
