Ducati představila kompletně novou a lehčí Multistradu V2

Právě hmotnost je to, co Multistradu V2 definuje. Oproti stávající verzi si totiž novinka polepšila o krásných 18 kilogramů, takže se základní verze (tedy ta bez semiaktivního podvozku Skyhook) vešla při hmotnosti 199 kilogramů pod magickou hranici. Jen se tedy jedná o hmotnost nenatankovaného motocyklu – s plnou 19litrovou nádrží to bude přibližně 212 kilogramů. Verze S váží s elektronicky řízeným podvozkem o 3 kilogramy více.

Za vpravdě masivní ztrátu hmotnosti vděčí Multistrada kompletně novému šasi. Už úvodní prezentace zdůraznila, že se nejedná o „zmenšenou“ Multistradu V4, právě z větší sestry si ale V2 bere koncepci. Hlavní část rámu je jen kompaktní hliníkový monokok nad motorem, využívající motor jako nosný prvek. K rámu i motoru je pak přimontován příhradový podsedlový rám z ocelových trubek, k motoru samotnému oboustranná hliníková kyvka.

Při návrhu designu bylo cílem motorku opticky odlehčit, zároveň ale zachovat charakteristické rysy. Záď je tedy na pohled velmi hubená, příď s vybíhající nádrží a přední kapotáží tvoří naopak nezanedbatelnou masu, zakončenou typickým „zobanem“ nad předním kolem.

Menší a agresivnější světla jsou inspirovaná modelem V4 i současnou Panigale a velký důraz byl kladen na aerodynamiku a tepelný komfort. V bočních plastech jsou integrovány průduchy, přivádějící vzduch k jezdci, které mají kompenzovat teplo od motoru. Výškově nastavitelný štít má průduch eliminující turbulence, a po stranách ještě malá průhledná křidélka, která dále odvádí vzduch.

Kola jsou v zaběhnuté kombinaci 19 palců vpředu a 17 palců vzadu, v základu litá, ale kdyby se někdo chtěl pouštět do větších terénních radovánek, může přikoupit vyplétaná z nabídky příslušenství. Přední brzda má dva 320mm kotouče, bržděné radiálními čtyřpísty Brembo M4.32 a radiální pumpou. Základní verze bez přídomku bude k mání pouze v červené barvě a poznáte ji podle mechanicky nastavitelných tlumičů – přední USD vidlice o průměru 45 milimetrů i zadní centrál mají zdvih 170 milimetrů.

Multistrada V2 S, k mání v rudé nebo matně zelené, má potom již zmíněné tlumiče Skyhook se stejnými zdvihy. Vedle toho, že lze nastavit jízdní mód podvozku a tedy charakter tlumení, je zde funkce omezení potápění vidlice při brždění a omezení přidřepnutí zadního tlumiče při akceleraci. Tlačítkem na levém řídítku lze také povolit předpětí zadního tlumiče, čímž si sedlo kecne ze standardních 830 – 850 milimetrů (nízká/vysoká poloha) o 8 milimetrů, aby se usnadnil došlap na zem.

Vedle tlumičů se verze S liší už pouze jedinou věcí, a sice standardně dodávaným Ducati Multimedia System, který podporuje spojení s mobilním telefonem. U základu si musíte za tyto funkce připlatit. Když už jsme u elektroniky, na pětipalcovém TFT displeji se kromě jízdních režimů, případně režimů podvozku, nastavují i zásahy vypínatelného náklonového ABS, kontroly trakce a zdvihu předního kola, a také úroveň brždění motorem. Malá Multistrada nemá radarovou techniku, má ale standardní tempomat a v případě prudkého brždění rozbliká zadní světlo spolu s blinkry. Hlídání tlaku v pneumatikách, šipkovou navigaci nebo vyhřívané gripy si můžete pořídit coby příslušenství.

Teď už ale konečně k motoru. Jak padlo výše, Multistrada V2 sdílí agregát s Panigale V2 a Streetfighterem V2 – jedná se samozřejmě o nedávno představený lehounký dvouválec do „L“, který Ducati pojmenovala prostě jen „V2“. V případě Multistrady má kapalinou chlazený agregát o objemu 890 cm3 115 koní při 10 750 otáčkách za minutu a 92,1 Nm při 8 250 otáčkách za minutu. Jedná se tedy o kousek slabší a cestovně naladěnou verzi motoru, která se vyznačuje i těžším setrvačníkem a jinak poskládanou převodovkou s krátkou jedničkou, a naopak dlouhou šestkou. Větší článek k představení samotného motoru najdete zde.

Ducati v tomto případě (a ruku na srdce, docela logicky) ustoupila od desmodromických rozvodů s ozubenými řemeny, které nahradily klasické pružiny na ventilech a rozvodové řetězy. Zde navíc s variabilním časováním ventilů na sací straně. Právě díky variabilnímu časování má motor fungovat ve velkém rozsahu otáček – konkrétně je uváděno, že v rozmezí od 3 500 do 11 000 za minutu nepadá hodnota točivého momentu pod 75 % maxima. Převodovka je také standardně vybavena rychlořazením Ducati Quick Shift 2.0, které má čidlo přímo na řadicím válečku. Odpadá tak pružný element na táhlu řazení a s ním pocit „prohýbající“ se řadičky. Příjemné jsou i servisní intervaly – na olej se jezdí po 15 000 kilometrech nebo až po dvou letech, kontrola ventilových vůlí se provádí poprvé ve 30 000.

Zatím není jasné, kdy jde nová Multistrada V2 do prodeje, ani jaká bude cenovka. První motorky u zákazníků by však měly stihnout už začátek příští sezóny.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE