motopoint_unor_shad




Ducati novou Panigale V2 a Streetfighter V2 říká, že výkon není vše

Jakkoliv u ostrých modelů Ducati vždy panovala mantra, že „víc je víc“, v Borgo Panigale evidentně došli k tomu, že všeho může být příliš. Silniční dvouválce Panigale V2 a Streetfighter V2 jsou v nové generaci výkonově slabšími motorkami, které navíc slibují vyšší uživatelskou přívětivost a přístupnost, aniž by příliš ztrácely časy na okruhu. Pravověrní Ducatisté budou hrůzou bez sebe, až trh ale ukáže, zda orientace na „normální lidi“ náhodou nedává smysl.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Je to pár dní, co Ducati ukázala nový motor – tehdy ještě bez motorky. Lehounký agregát o objemu 890 cm3 s konvenčními rozvody a variabilním časováním ventilů jsme tipovali spíš do „civilněji“ orientovaných modelů. Coby nástupce agregátu Superquadro se nám úplně nezdál, protože jeho 120 koní a 93,3 Nm nám přišlo jako příliš velký sešup oproti 155 koním, co měla současná Panigale V2. Jenže chyba lávky! Ducati dala nový dvouválec, pojmenovaný prostě jen „Ducati V2“ právě do nové generace Panigale, a tedy i obnažené verze Streetfighter se stejnou technikou.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Takže ano – Panigale V2 mezigeneračně přišla o 35 koní, Streetfighter V2 o 33. Byla by ovšem škoda kvůli tomu zlomit nad novinkami hůl. Přece jenom nezapomínejme, že u Ducati většinou vědí, co dělají. Italská značka zdůrazňuje, že část ztráty výkonu vynahrazuje markantně nižší hmotnost – 15 kilogramů u Panigale (nově 175 kilo bez paliva), 18 kilogramů u Streetfighteru (nově 176 kilo). Za nižší hmotností stojí zejména kompletně nový monokok rámu, využívající motor coby nosný prvek, dále lehčí a menší motor jako takový, ale i oboustranná kyvná vidlice, koncepčně převzatá z Panigale V4. Ta je u Streetfighteru o 30 milimetrů delší, což je spolu s tlumičem řízení jediná technická změna oproti Panigale. Jinak je naháč vlastně stejný, jen se vzpřímenější jízdní pozicí za širokými řídítky a bez kapot.

Ducati v tiskové zprávě mluví o tom, že zatímco mnoho dosavadních modelů z řady dvouválců – tedy 748, 848 a 959 – byly v principu závodní stroje s homologací, které nebraly zajatce, nová generace už není tak vyhraněná. Samotná pozice za řídítky – zejména u Panigale – je uvolněnější, motor s variabilním časováním má hromadu točivého momentu napříč otáčkovým spektrem a zmíněn je třeba i „teplotní komfort“ – tedy že už by vás nemělo péci sedlo od zadního válce.

To ovšem neznamená, že se z ostrých Ducati staly stylovky pro pozéry. Ano, nové stroje by měly lépe posloužit i na silnici v reálném provozu, zároveň je ale jejich vyšší uživatelská přívětivost znát i v tom, že se na okruhu lépe hledají limity, a pak je méně únavné se poblíž oněch limitů držet. Ducati na to má dokonce i konkrétní důkaz. Nová Panigale V2 s testovacím jezdcem Davidem Stirpem za řídítky zvládla testovací okruh Vallelunga jen o dvě desetiny pomaleji než ta stará. Nová motorka se ukázala jako ovladatelnější a intuitivnější ve všech oblastech – na brzdách, v oblouku zatáčky, i na výjezdech – zkrátka všude kromě rovinek, kde se projevil výkonový deficit.

Obě motorky si do nové generace vezou vedle podobných časů na okruhu také podobný vzhled. Jak Panigale, tak Streetfighter, poměrně zřetelně poznáte, designové finesy jsou jen lehce doladěné a v případě Panigale více přiblížené větší, čtyřválcové sestře. Zůstala tu také vrcholná sportovní výbava i elektronika, i když tady záleží na tom, jakou variantu zvolíte. Oba stroje jsou k mání jako základní verze, případně ty vyladěnější s přídomkem S, které se liší zejména tlumiči.

„Eska“ jsou jednosedadlová, vybavená plně nastavitelnými tlumiči Öhlins, lithiovými bateriemi, monobloky Brembo M50 na předních kotoučích a samozřejmě kompletním zástupem náklonové elektroniky, doplněné o jízdní režimy, rychlořazení, launch control a omezovač rychlosti v depu. Všechnu elektroniku jezdec krotí skrze pětipalcový TFT displej, vybavený novým joystickem na levém řídítku. Navíc bude možné dokoupit si závodní výfuk bez homologace, který ubere 4,5 kilogramu hmotnosti a přidá dalších 6 koní výkonu.

Výrobce ale bude nabízet i rozšíření na dvoumístnou verzi jednoduše pomocí sady doplňků, homologace i u verze S připouští alternativní počet dvou sedaček.

Verze bez písmena S se liší tím, že mají místo pro pasažéra, a tedy jsou o kilo či dvě těžší, mají klasickou baterku, vpředu nastavitelnou vidlici Marzocchi, vzadu nastavitelný tlumič Sachs, a chybí jim launch control a pit limiter. Jinak jsou totožné a také dostupné pouze v jediné správné barvě – červené Ducati Red.

A nakonec jen doplníme ceny a dostupnost modelů:

  • Streetfighter V2               15.490 EUR včetně DPH a 4leté záruky
  • Streetfighter V2 S           17.990 EUR včetně DPH a 4leté záruky

Výroba od dubna 2025

  • Panigale V2                       16.690 EUR včetně DPH a 4leté záruky
  • Panigale V2 S                    18.890 EUR včetně DPH a 4leté záruky

Výroba od ledna 2025

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist