Z druhé ruky: kupujeme ojetinu

Nejčastějším důvodem, který vede motorkáře k nákupu ojetiny, budou s největší pravděpodobností finance. Existují ale případy, a není jich málo, kdy se koupě z druhé ruky novému majiteli pěkně prodražila. Netvrdíme, že každý inzerát v bazaru je předem podezřelý, ani nechceme následující řádky vydávat za univerzální návod k boji s podvodníky. Spíš je berte jako přehled sesbíraných poznatků a zkušeností, který by na začátku sezóny mohl přijít vhod všem, kdo se na obhlídku nějaké zánovní, nikdy nebourané, pravidelně servisované a v teple garážované motorky po prvním majiteli právě chystají.

Výběr

Když už někdo shání ojetou motorku, obvykle má předem jasno v tom, jakou značku a model chce koupit. V takovém případě stačí na webu (motokatalog.cz) nebo ve starších časopisech nastudovat plusy a mínusy, v diskusních fórech nebo v naší databázi motorkářů se dají najít zkušenosti majitelů a obvyklé slabiny daného modelu, a v inzerátech vysledovat aktuální pohyb cen. Existují také náhodní kupci, kteří jen tak brouzdají po bazarech a hledají jakoukoli zajímavou nabídku. Nic proti takovému způsobu výběru, jen pak je třeba mít mnohem širší přehled, než když jdete po jedné konkrétní motorce. Jinak hrozí, že vás prodejce utáhne na vařené nudli. Když se později dozvíte, že se stejná motorka v lepším stavu dá sehnat za podstatně lepší peníz, hádejte na koho budete mít největší vztek.
Před nahlédnutím do inzerátů je tedy určitě lepší nejdřív zúžit výběr modelu, nastudovat informace, a pak teprve začít hledat tu pravou. Rozhodování by v každém případě mělo probíhat s chladnou hlavou. K motorkám emoce sice nerozlučně patří, ale první láska taky většinou nevydrží napořád. Držte při rozhlížení hlavu nahoře a neskákejte po první slušnější nabídce. Třeba o kus dál čeká ještě lepší, tak projděte inzeráty pečlivě až do konce. Dejte pozor také na fiktivní prodejce motorek ze zahraniční (Anglie) a neposílejte peníze předem na účet.

Bazar nebo soukromník?

Tady je fakt těžko radit, protože každá z možností má svá pro a proti. Pokud najdete svou vysněnou motorku v nabídce zavedeného bazaru, je vaše vyhlídka na úspěšnou koupi podstatně nadějnější. Cena sice bude asi trochu převyšovat obvyklý průměr, ale za poměrně malý příplatek získáte velkou porci jistoty. Bazary, kterým na pověsti opravdu záleží, si nedovolí pustit do světa motorku s technickým problémem nebo majetko-právními nedostatky. A když už se něco takového čirou náhodou stane, neudělají na vás za týden dlouhý nos. Jestli už máte do nějakého bazaru namířeno, před odjezdem si zkuste najít pár referencí na internetu. Když žádné nenajdete, nejspíš jste vybrali dobře. Zato problematických obchodníků jsou plná diskusní fóra. Ideálním případem je pak bazar v rámci značkového dealerství. Tam nabídku ojetin tvoří z velké části motorky kupované a servisované přímo na stejném místě, o jejichž historii prodejce ví téměř všechno.
Na koupi přímo od soukromníka se zase dá ušetřit pěkných pár tisícovek za obchodníkovu marži. Takové kšefty ale vyžadují větší odborné znalosti, protože často ani majitel sám neví, jaké nástrahy jeho motorka skrývá. A když se jenom tváří že neví, o to hůř. Pro chlápka, co prodává motorku jednou za uherský rok, nemá dobrá pověst zdaleka takovou cenu, jako vaše koruny. Při koupi napřímo to chce prostě dávat většího majzla.

Dříve než se vybraný kousek vypravíte osobně prohlížet, do bazaru nebo prodávajícímu zavolejte. Ujistit se, že nabídka stále platí, je celkem běžný postup, ale po telefonu se můžete dozvědět mnohem víc. Pokud vám cokoli nesedí v textu inzerátu nebo na fotkách, nechte si to vysvětlit včas. Když nebude odpověď přesvědčivá, rovnou se koukněte po jiné motorce a ušetřete si zbytečnou cestu.
Na prohlídku vybrané motorky si vyhraďte dostatek času. Jak se dočtete dále, seznam věcí které se před podpisem smlouvy vyplatí zkontrolovat, je dlouhý. Pokud si jdete prohlížet ojetinu v bazaru, čtvrt hodiny před zavíračkou už ani nemá cenu chodit dovnitř. Vidina blížícího se konce pracovní doby bude vás i prodejce podvědomě nutit k ukvapenému rozhodování. A u koupě motorky z druhé ruky platí pořekadlo o kvapné práci dvojnásob. Na důkladnou prohlídku, zkušební jízdu a vyřízení formalit počítejte minimálně s hodinou.
Vyrazit pro motorku z druhé ruky úplně na vlastní pěst není ten nejlepší nápad. Pokud jste se už domluvili s majitelem nebo bazarem na prohlídce, nejspíš počítáte i s variantou, že si motorku budete chtít rovnou odvézt. Proto jste si dali do kapsy svoje nemalé úspory, a někdo v cíli vaší cesty o tom ví. Někdo, koho znáte jen z telefonu nebo e-mailu. Tady není opatrnosti nikdy dost. Za druhé je potřeba nějak zvládnout logistiku, když si s původním majitelem plácnete. Jestli nevezete motorku domů na přívěsu za autem, nebo v dodávce,   jste odkázáni na cestu po ose, a dvě vozidla potřebují dva řidiče.
Hlavní význam doprovodu ale spočívá v jeho střízlivém pohledu na věc. Zatímco ve vás už vzplanuly city k vaší vyvolené, kamarád to celé vidí s větším nadhledem. Od prodávajícího uslyšíte o minulosti motocyklu jistě samé pozitivní informace, ale ne všechny musí být nutně pravda. Větší šanci na odhalení pohádkové části příběhu má nezaujatý posluchač. Pokud sami nejste technicky zdatní, za doprovod si vyberte někoho, kdo se v technice alespoň trochu vyzná.
Při jednání s prodávajícím není třeba hned od začátku hlasitě vyjadřovat pochybnosti – každý nemusí být nutně podvodník – ale zároveň je dobré trvat si na svém. Když se vám něco nebude zdát v pořádku, nenechte se uchlácholit ujištěním typu, že to je u tohoto modelu normální, nebo že to už tak je od začátku.

Prohlídka

Už znáte všechny podstatné informace a přichází čas na zevrubnou prohlídku. V první řadě zkontrolujte povrch motorky. Pečlivě si prohlédněte v jakém stavu je lak, polepy, nelakované povrchy. Některá poškození se dají poznat už na fotkách přiložených k inzerátu - na ty se můžete připravit předem. Stopy po havárii se celkem snadno dají zamaskovat na lakovaných dílech, ale horší už je to se zadní kyvkou nebo rámem. Vyleštěný hliníkový rám většinou není známkou přehnané péče, ale spíš maskuje nějakou odřeninu nebo v horším případě svár. Od takové pastičky radši rychle ruce pryč. Menší pád v životopisu  motorky automaticky neznamená její diskvalifikaci z dalšího života, ale když se při bouračce poškodí rám, už se těžko dá opravit do stoprocentního stavu. O stáří motocyklu a najetých kilometrech hodně napoví i stav rukojetí řídítek, podobně jako v autě volant. Pokud na motorce jsou neoriginální zrcátka nebo blinkry, ptejte se po osudu těch původních. Koukněte zespodu na držáky stupaček a brzdové třmeny, leckdy jsou na nich skryté stopy po pádu.

Kola
Ráfky nejdřív důkladně prohlédněte a zaměřte se na naražená místa nebo praskliny. U vyleštěných nebo dodatečně nalakovaných ráfků platí totiž co u rámu. Na hlavním stojanu zdvihněte postupně obě kola do vzduchu a na chvíli roztočte. Zkontrolujte, zda ráfky nehází po obvodu nebo do stran.
U kol s drátěným výpletem se přesvědčte, že žádné dráty nechybí ani nejsou ohnuté. Při zdviženém kolu vyzkoušejte, zda nemá moc velkou vůli v ložiskách. Stav pneumatik by měl umožňovat alespoň bezpečné dojetí domů, pokud jedete po ose, ale čím hlubší vzorek, tím lépe. Za sjeté gumy žádejte přiměřenou slevu, pokud jejich stav nebyl v inzerátu výslovně uveden. Zkontrolujte také, zda je v pneumatikách správný tlak. Za chvíli pojedete na zkušební jízdu, a kdovíkdy se gumy naposledy dofukovaly. Společně se zadním kolem prohlédněte také rozetu a řetěz.

Brzdy
Nejdůležitější součástí brzdového systému u ojeté motorky jsou kotouče. Používáním už mohly ztratit potřebnou tloušťku, následkem nárazu mohou být ohnuté. Roztočením kola ve vzduchu odhalíte větší házivost, drobné odchylky odhalí až zkušební jízda. Podívejte se také, jako barvu má brzdová kapalina. Neměla by být hnědá, a hladina samozřejmě musí přesahovat kontrolní rysku. Zkuste stisknout páčku – pokud se chová jako by byla z gumy, brzdy jsou zavzdušněné. Mrkněte také, kolik materiálu zbývá na destičkách.

Podvozek
Odpružení vyzkoušejte nejdřív na místě. Levou rukou držte motorku za řídítko ve svislé poloze a pravou párkrát propérujte sedlo. Pak se zaměřte na netěsnosti, hlavně u přední vidlice. Pokud je opatřena prachovkami, stáhněte je a podívejte se, zda vnitřní trubka není od oleje. Se zadním kolem ve vzduchu zkuste, zda kyvka nemá vůli na uložení. Pomalu otáčejte řídítka z jednoho rejdu do druhého a pozorujte, zda ložiska v krku řízení nekrokují. Pohyb by měl být naprosto plynulý. Nezapomeňte se podívat na dorazy řídítek, zda nejsou ohnuté či dodatečně přivařené. Chybějící nebo opravovaný doraz značí, že motorka má za sebou pořádnou ránu.

Motor
Tady toho na pohled moc nepoznáte. Z motoru by samozřejmě neměl unikat olej ani jiná kapalina. Zkontrolujte množství oleje, a pokud je na víčku ponorná měrka, podívejte se i na jeho barvu. Bílá emulze v motoru by vás měla odradit od dalších myšlenek na nákup tohoto motocyklu.

Zkušební jízda

Dříve než se vydáte na zkušební jízdu, sáhněte si, jestli je motor úplně studený, ať máte jistotu, že stejně snadno nastartuje i druhý den ráno. Zapněte klíček a zkontrolujte, zda se na přístrojovce odehrávají všechny patřičné rituály. Vyzkoušejte startování a nechte motor běžet chvíli na místě. Mezitím sledujte, zda během zahřívání běží plynule. Pokud se zdá, že neběží všechny válce, přesvědčte se, zda jsou výfukové svody stejně zahřáté. Když otáčky klesnou na běžnou hodnotu, která je u většiny motorek kousek nad tisícovkou, poslechněte, zda se z motoru neozývají nepatřičné zvuky a zkuste párkrát otočit plynem. Jestli nic neslyšíte přes rachot z výfuku, na chvíli koncovku ucpěte dlaní.
I kdyby doposud vypadalo všechno v nejlepším pořádku, nepodceňujte význam zkušební jízdy. Objet dvorek na jedničku bez přilby nemá cenu – domluvte se s majitelem alespoň na čtvrthodinovém svezení, ať můžete být oba v klidu. Pokud neznáte okolí, nechte si poradit vhodnou trasu, kde není provoz, a můžete se soustředit na chování motorky. Po rozjetí nikam nespěchejte, a teprve až získáte potřebnou jistotu, můžete vzít pořádně za plyn. Předtím si ale nanečisto osahejte brzdy. Pak můžete naplno vyzkoušet zátah motoru, řazení všech kvaltů, stabilitu v přímém směru a v zatáčkách. Vnímejte, zda motorka moc nevibruje nebo nestřílí do výfuku. Zkuste krátce pustit řídítka a pozorujte, zda nemají tendenci se rozkmitat, nebo táhnout k jedné straně. Při brzdění sledujte, zda se od křivých kotoučů nepřenáší cukání do páčky. Z motoru ani jiných částí motorky by neměly vycházet žádné podezřelé zvuky.
Po návratu vypněte motor a znovu nastartujte – odhalíte případné problémy se startem za tepla. Nakonec zkontrolujte, zda fungují všechna světla, blinkry a klakson. Zkuste ještě vyklopit boční stojan, a pokud i ten funguje bezchybně, můžete se pustit do formalit.

U motorky zkontrolujte zda souhlasí s techničákem výrobní číslo rámu a motoru (pokud je evidováno), důležité jsou také rozměry pneumatik a ráfků. Dokonce i s nesprávně uvedenou barvou můžete narazit hned při evidenční technické prohlídce, která je součástí převodu. Ke změně barvy v technickém průkazu ale stačí jedna návštěva na evidenci vozidel, ostatní nesrovnalosti už tak snadno do pořádku dát nejdou. Pokud prodávající tvrdí opak, ať to zařídí sám dřív, než dostane vaše peníze. A když si podáte ruku na znamení ujednaného obchodu, nezapomeňte na kupní smlouvu a nová pravidla při převodu.