Jak na enduro začátky: překonání klády a pneumatiky

A teď na rovinu, kdo se nevyválel při přejíždění klády anebo neletěl přes řídítka při zdolávání pneumatiky, ten ať hodí kamenem. Já si vzpomínám na dobu, kdy jsem čas trávil hlavně na motokrosových tratích a o enduru neměl páru. Když jsem pak přijel na enduro závody a přede mnou se objevila kláda položená na štorc, koukal jsem na ni jako tele na vrata. Tehdy jsem se situaci snažil řešit plynem, a taky proto bylo během pikosekundy vyřešeno. Ano, motorka i já jsme byli ve fofru za kládou, jenže oba jsme se váleli jinde a mně se nechtělo vstávat. Poslední si pamatuji kopanec do zadního kola a pak jen katapult jako hrom. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, jak na věc, asi by mě lecčeho ušetřil. Každopádně takhle to na světě chodí a někdo přece pobavit maníky s kelímkáčem a klobásou musí.

Tento díl ukáže, jak se při enduro začátcích popasovat s přejetím menší klády, která na vás může číhat při enduro ježdění na každém rohu a rozhodně to nemusí být jenom na závodech. Taková nástraha se většinou objeví tam, kde ji nejde objet a je tedy potřeba si plivnout do dlaní a hopnout. Opět je potřeba pamatovat na základní pozici a být na motorce naprosto uvolněn. Za žádnou cenu nespěchejte, situaci neřešte naložením plynu, ale naopak si kládu prohlédněte a v klidu běžte na věc. Pamatujte, že enduro je o plynulosti, trpělivosti a obrovskou roli hraje cit pro rovnováhu a precizní práce s vlastním tělem.

Na kládu je důležité najíždět vždycky úplně kolmo, což je stejné i při přejíždění sebemenšího klacíku, tím spíš, když je mokro a slizko. Menší kláda se dá přejet poměrně pomalu, ovšem dost často se do úzkých dostáváme díky příliš nízké rychlost a nebo tupým nárazem do klády. V první fázi se přibližujeme ke kládě a bezprostředně před ní se prohoupneme do motorky, jako bychom chtěli udělat prachobyčejný dřep. V tuto chvíli využíváme vlastní váhy těla a pérování motorky, které se nejprve zmáčkne a následně vrací. V další fázi lehce cukneme za řídítka a pomocí vracejícího se pérování dostáváme přední kolo zhruba do tří čtvrtin její výšky. Během první fáze přenášíme váhu těla nad přední kolo, podobně jako při obyčejné akceleraci po rovině a pomocí toho do jisté míry odlehčujeme zadnímu kolu, zrovna tak eliminujeme nežádoucí převrácení na zadek. Zde je potřeba dávat pozor na nechtěné prudké vrknutí plynem a mít připraven alespoň jeden prst na spojce. Jakmile jde přední kolo za kládu, přenášíme váhu nad zadní kolo a motorku necháváme převalit přes kládu. Při zdolávání menší klády není potřeba brát razantně za plyn, ale jen velice lehce vrknout a motorku nechat v klidu převalit, přičemž vše korigujeme pohybem těla. Prostě to chce kládu přejet hezky plynule a hlavně v první fázi nezapomenout propružit motorku v pérování a přenés váhu nad řidítka.

Pokud toto zvládneme a pochopíme princip, můžeme se pokusit zdolat kládu o něco rychleji a o fous dynamičtěji. V tom případě je průběh víceméně podobný, ovšem motorku propružíme v pérování před kládou (zhruba 30cm) a přední kolo pošleme do vzduchu, přičemž si lehce pomůžeme vrknutím plynem, který držíme až do nárazu zadního kola do klády a někdy podpoříme velice jemným líznutím spojky. Pozor ale na razanci, s jakou se do klády pustíme a hlavně na následný prudký náraz zadního kola, protože po tom se dost často létá přes řidítka. Opět je sakramentsky důležitá práce s váhou vlastního těla, takže v první fázi propružíme pérování, přenášíte váhu nad přední kolo a držíme plyn, než se zadní kolo dotkne klády. Ve druhé fázi jdeme celým tělem nad zadní kolo, aby bylo odlehčeno a my se dostali za kládu bez záhozu.

Když už jsme u klády, podíváme se na podélné přejetí, které ale není tak časté a jde spíš o trénink rovnováhy, která hraje při enduro ježdění obrovskou roli. Opět je potřeba dbát na plynulost a mít správnou rychlost, protože příliš níská rychlost může znamenat ztrátu rovnováhy. Na kládu se dostáváme díky propružení pérování a položení předního kola na kmen, stejně, jako když ji přejíždíme napříč. Potom se už snažíme držet přímý směr a jízdu na středu klády korigovat přenášením váhy trupu vlevo či vpravo. Při sjíždění dolů z klády je důležité přenést váhu nad zadní kolo.

Velice podobná gymnastika probíhá v případě zdolávání zakopaných pneumatik od traktoru. Také zde je dobré v začátcích se nesnažit překážku skákat, ale pouze plynule přejet. Před pneumatikou motorku prohoupneme v pérování tím, že jdeme do dřepu. Přední kolo jde zhruba do dvou třetin pneumatiky, přičemž si pomáháme pérováním, a právě díky tomu se motorka dostává za lehkého přidání plynu poměrně snadno na vrchol. V této fázi přenášíme váhu těla nad přední kolo a pomáháme odlehčit zadku. Jakmile jde přední kolo dolů za pneumatiku, přenášíme váhu těla nad zadní kolo a téměř bez plynu překonáváme překážku.

To jsou způsoby, jak se v začátcích enduro kariéry popasovat s kládou i pneumatikou. Ani zde není nic zadarmo a chce to pořádně trénovat, protože jedině tak získáte jistotu a překážky zdoláte i ve chvílích, kdy už nemáte sil na rozdávání.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE