Motoškola po zadním: wheelie na pohodu

Kdybychom tu už neměli jinou školu s podobným názvem, mohl by se dvoudenní trénink na brněnském Automotodromu klidně jmenovat Bezpečně po zadním. V tomhle kurzu vás totiž sice nenaučí, jak proletět cílovku ve dvou kilech po prdeli, zato však dostanete poctivý základ, na kterém se dá stavět až do nebe. Taky se nejezdí přímo po závodní dráze, ale na parkovišti v paddocku. Pěkně v malé rychlosti, tak aby se vám všechny potřebné návyky dostaly pořádně pod kůži. Se stejným postupem výuky se setkáte v každé motoškole - ať už se jdete učit jezdit v terénu nebo pilovat jízdu na okruhu, všude se začíná od píky.

Motoškolu po zadním na brněnském automotodromu má v režii partička pohodových stuntriderů, která si říká „Special Brothers crew“ podle přezdívky jednoho z našich nejlepších jezdců Adama Peschela. Ten mimochodem obsadil o víkendu jako nejlepší z Čechů celkové druhé místo na Czech Stunt Day 2016. On i čtyři další instruktoři mají dost zkušeností nejen s kaskadérským ježděním, ale také s jeho výukou, takže umí zasvětit do tajů jízdy po zadním i naprostého laika. Kluci přitom nenosí noc nahoru, a baví se s každým úplně normálně. Každý má ve skupině maximálně čtyři učedníky, což je optimální počet - zatímco se instruktor věnuje jednomu žákovi na tréninkové ploše, zbylí tři odpočívají a vstřebávají nové informace. Věřte, že dva dny v tohle rytmu dají celkem zabrat.

Začátky jízdy po zadním jsou trochu specifické, a v první řadě tím, že tu hrozí podstatně vyšší riziko pádu, a s ním spojeného poškození motorky. V Motoškole po zadním svůj stroj nepotřebujete - veškerou techniku vám půjčí, a jejich výukové stroje jsou speciálně upravené nejen k tomu, aby nějaký ten nepovedený pokus přežily bez větších šrámů, ale hlavně tak, aby první kroky k jízdě po zadním co nejvíc usnadnily. Pro úplný začátek jsou to sportovní čtyřkolky Suzuki LTZ 400, které mají pro první odlepení předních kol od země tak akorát výkonu. A proč se začíná na čtyřkolce, to asi není nutné vysvětlovat. Můžete v klidu natrénovat balancování na hraně v podélném směru, aniž byste přitom hned museli řešit vyvažování do stran. Proti převrácení dozadu jsou čtyřkolky navíc chráněny hrazdou, takže se fakt není čeho bát. I tak se za vás na pár prvních jízd posadí instruktor, který podobně jako v autoškole zachrání případnou krizovku pomocí druhého ovládání spojky. Se zadní brzdou (a kromě prvních pár zvednutí ani s plynem) vám ale pomáhat nebude - to si musíte osahat pěkně sami.  

V citu pro plyn a zadní brzdu totiž spočívá celý trik při hledání rovnováhy, mrtvého bodu či nuly - prostě stavu, kdy motorka nemá tendenci padat dopředu ani dozadu, a jede po zadním kole plynulou rychlostí. Samotné zvednutí předku zas tak těžké není; u jednoválcové čtyřstovky stačí trochu přidat plyn a pustit spojku o něco rychleji, než když se normálne rozjíždíte. I tenhle grif se ale dá pilovat k dokonalosti tak, aby se čtyřkolka (a později motorka) zvedla přesně tak vysoko jak potřebujete, a nemuseli jste nahoře korigovat úhel brzdou. Snazší je najít rovnováhu "zespoda" - dát do prvního zvednutí trochu míň plynu a pak ho podle potřeby doplnit. Když to s plynem přeženete, musíte sklon vracet zpátky pedálem zadní brzdy, a tím zase trochu ztratíte rychlost, takže výsledkem je spíš než plynulá jízda takové přetahovaná motoru a brzdy. Alespoň do té doby, než se naučíte dávkovat brzdu a plyn dost přesně, aby se s vámi čtyřkolka nekývala dopředu a dozadu ani při jízdě krokem. Na pohled to vypadá dost triviálně, ale počítejte že chvíli trvá se to naučit. Jak už to bývá, co někdo zvládne za dvě hodiny, trvá jinému celý den, ale nakonec pochopí každý. To už se samozřejmě dávno jezdí bez trenéra za zády - instruktoři v téhle fázi dohlíží a radí ze sedla skútru. Občas je třeba žákovi připomenout další důležitou věc; jezdit se musí uvolněně, protože v křeči se tělo nejen rychleji unaví, ale nemá ani potřebný cit.

I proto je dobře, že kurz trvá dva dny. Přes noc se hlava zahlcená spoustou nových informací trochu vyčistí, a ráno je to hodně znát. Ti, co už zvládají dokonale čtyřkolku, můžou začít trénovat na výcvikové Hondě CBR125R. S větší zadní rozetou jde na zadní i tahle poměrně slabá motorka, ale chce to opět chvíli hledat ten správný grif. No, a pak samozřejmě pilovat vyvažování směrem do stran, což je proti čtyřkolce úplně nová disciplína - i proto je snazší začínat na lehké stopětadváce, se kterou dostanete balanc rychleji do ruky. Pak už pomalu přichází zasloužená odměna, a začnete se jízdou po zadním konečně bavit. To je ten správný čas na odpolední přestávku, kterou si můžete zpestřit adrenalinovým zážitkem - jízdou po předním kole v roli pasažéra za zády jednoho z instruktorů. A pak třeba začít uvažovat o vlastní kariéře stuntridera:-)

I když však zůstanete nohama (a většinu času i oběma kolama) na zemi, odnesete si z kurzu víc než jen schopnost zvednout motorku na zadní a udržet ji tam. Hodnotným bonusem dvoudenního tréninku je citlivější práce s plynem a zadní brzdou, a lepší cit pro rovnováhu - tedy dovednosti, které se hodí v každodenním motorkářském životě. A pořád přece platí známé pravidlo, že čím víc máte motorku pod kontrolou, tím víc si jízdu můžete užít.

Takže jestli si myslíte, že se v tomhle směru můžete ještě něco naučit, sledujte web automotodromu Brno. Další termín Motoškoly po zadním se chystá na červenec a bude brzy zveřejněn, cena je 7.990 Kč za dva dny.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - (Odebírat články autora)
Ondřej Kroutil - (Odebírat články autora)