Aprilia a MG den Most 2007
Text: Jarda Ducháček , Lukáš Růžička , Dan Šeiner , Jan Sommer | Zveřejněno: 20.6.2007 | Zobrazeno: 11 608x
Po čtrnácti dnech se v Mostě opakovalo setkání majitelů a příznivců italských strojů. Tentokrát však slavila každoroční okruhový den značka Aprilia a Moto Guzzi. Počasí dopoledne přálo a již od ranních hodin byla tak stupnice teploměru motocyklů v boxech hodně vysoko.
Novinka Aprilia SL750 Shiver bohužel zatím do Čech nedorazila, nicméně výhradní dovozce firma A Spirit a.s. i tak nezaváhala a přistavila k testovacím jízdám širokou škálu testovacích motocyklů z aktuální nabídky. Samozřejmě v čele byla stálice RSV následována hned aktuální novinkou ze stáje Moto Guzzi, modelem Sport 1200. Ten zde byl hned ve dvou exemplářích a to jak v sériové, tak upravené verzi (přímá hrdla sání, racing řídící jednotka a výfukový systém 2-2 La Franconi). Pro mladší a začínající jezdce zde byla k dispozici sportovní RS 125, pro příznivce šotoliny zas skvostný supermotard SXV 550. Zkrátka nepřišli ani milovníci odhalených krasavic a naháčů, kterým zde bylo přistaveno Tuono 1000 R a dvojice modelů Griso 1100 a 850. K vidění však byla i exklusivní MGS-01 Corsa a RSV ve verzi Replica, které vidět na okruhu pod vedením instruktorů byla velmi zajímavá podívaná.
Samozřejmě zde bylo i mnoho opravdu pěkných a zajímavých strojů mezi samotnými majiteli a příznivci obou značek. Kromě tradičních jízd se zapůjčenými a vlastními stroji, kterým předcházela povinná registrace, zde byla možnost i jízdy v tandemu. Již zavedenou a tradiční součástí Aprilia a Moto Guzzi dne se, jak se zdá, stává rovněž Motoškola jízdy na okruhu. Pro majitele italských strojů byla účast zdarma, pro ostatní značky za tisícovku. Všemu předcházela předběžná registrace přes stránky importéra a nutno podotknout, že veškerá místa byla dopředu plně obsazena. Kromě teoretické části na učebně samozřejmě následovala praktická část na okruhu a vyhodnocení. Veškeré dění v tomto směru měli na starosti pánové Lelek a Kvěch, kteří vedou spolu s Jiřím Mrkývkou Motoškolu na Automotodromu v Brně. Velký dík kromě organizátorů patří ve velkém vedru a dusnu rovněž za výdrž servisním technikům v boxu, kteří měli stroje na okruhové dny výborně připravené.
V rámci redakčních jízd jsem osobně sáhl po novince Moto Guzzi Sport 1200 a vzhledem k blížícímu se redakčnímu testu také po SXV 550.
Tento stroj je stejně jako všechny ostatní Moto Guzzi velice osobitou záležitostí. Mohutný, vzduchem chlazený dvouválec 90° V-Twin, čtyřdobý OHV, 2 ventily o objemu 1151 ccm poskytuje stroji tu správnou porci dunivého zvuku, vibrací a radosti. Při okruhovém ježdění vás osloví především svojí vitalitou a zátahem, avšak vzhledem k výkonovým parametrům od něho samozřejmě nelze očekávat nemožné. Velice příjemným zjištěním je hladce fungující šestistupňová převodovka, která u strojů značky hlavně v minulosti většinou vyžadovala razantnější zacházení. Podvozek je spíše civilnější, což se na okruhu projevuje občasným zavlněním v zatáčkách, ale i tak je to celkově velká radost. Za velice rozumnou a vzhledově velice nenápadnou volbu lze považovat dovybavení motocyklu padacím rámem, který chrání především dominantní motor. V rámci doplňkové výbavy lze motocykl vylepšit na cesty bočními kufry, avšak pokud přemýšlíte o sportovním kitu s výfuky, budete je muset díky zvednutým koncovkám oželet.
Je pravdou, že pro tento vyhraněný sportovní stroj je možná mostecký okruh zbytečně velkým hřištěm, nicméně i tak se s ním statečně pral a v rukou zkušených jezdců si vedl velice dobře. Jedná se o ryze sportovní náčiní a podle toho je i stroj nastaven. Nelze tedy očekávat přehnané pohodlí. Motocykl je třeba především na volnoběh držet v otáčkách, jelikož má tendenci takříkajíc chcípnout. Tvrdé úzké sedlo, vyšší usazení, široká řidítka, minimalistický digitální LCD a výborná ovladatelnost díky velice sportovnímu podvozku, to jsou jen základní charakteristiky. Dvouválcový agregát o objemu 553 ccm je naladěn na maximum a celkově lehký stroj žene dravě vpřed při každém výjezdu ze zatáčky. Opravdovým adrenalinovým zážitkem jsou táhlé rovinky, kdy při rychlostech kolem 180 km/h stroj začne trochu škubat s řidítky. Vše se dá zvládnout, záleží jen na zkušenostech jezdce, jak se s tím popere. SXV je rozhodně strojem, který Vám nedá nic zadarmo a po pár kolech prověří kromě zkušeností také kondici a fyzičku jezdce.
Lukáš Růžička
Pro rozehřátí jsem již při výběru pořadí testovaných strojů do press-karty zvolil na začátek ne zcela zarytou sportovkyni ze stáje Moto Guzzi Sport 1200, která mi i přes své přízvisko "sport" mou domněnku potvrdila.
Jedná se o poměrně velký a hmotný stroj, který ale díky úměrně masivnímu podvozku vás dokáže velice příjemně povozit i na závodní trati. Nemá cenu si ale v případě tohoto stroje dělat nějaké výrazné sportovní ambice, protože vzhledem k jeho parametrům budete spíše než okruhovými časy udivovat okolí výrazným a osobitým designem, který již tradičně k Italským motorkám patří.
Co lze kvitovat z hlediska běžného užívání je celková pohodlnost motocyklu. Měkce polstrované sedlo si vysloveně říká o pořádnou porci kilometrů, narozdíl od klasických tvrdých sporťáků.
Jak je u dvouválcových motorů zvykem, výrazným pocitovým prvkem je masivní kroutící moment, jehož nejvyšší hodnoty se pohybují již ve středním pásmu otáček (100 Nm při 6000ot./min.) . To dává možnost užívat si jízdu neopakovatelným způsobem zejména na méně rychlých a zatáčkovitých tratích, mezi které Mostecký okruh počítám.
K celkově příjemnému dojmu z celého stroje je potřeba zmínit i slušný brzdový systém, o který se tradičně postarala firma Brembo (výrobce nabízí i variantu s ABS), která vybavila stroj na předním kole dvojicí brzdových čtyřpístkových třmenů, které se slušnou dávkovatelností působí na "vykousané" kotouče Braking (Wave).
Motocykl působí celkově spíše pohodovým dojmem a dokáži si s ním představit rychlé přesuny po kvalitních okreskách, ale i cestu na dovolenou. Okruhové radovánky bych přesto spíše přenechal menším a lehčím strojům s tvrdším podvozkem. Tímto jediným svezením na MG Sport 1200 jsem továrnu Moto Guzzi opustil a přesunul se ke značce s bohatou sportovní historií....Aprilia.
V případě testovaného Tuona se jednalo o aktuální modelový ročník 2007, narozdíl od testovaného RSV 1000R, které bylo již z loňského roku, což ale ničemu ve srovnání nebrání, neboť jak RSV1000R, tak Tuono zůstalo z loňského roku bez výrazných úprav, vyjma nových barevných variací. Oba stroje byly také vybaveny základními (nepolohovatelnými) tlumiči řízení, které výrazně přispívají ke zlepšení jízdních vlastností a to zejména při sportovním charakteru jízdy.
Výrobce udává u Tuona o 10 koňských sil méně, tedy 133 HP / 10.000 ot./min. (RSV 143 HP) a takřka stejnou hodnotu kroutícího momentu u obou strojů 101 Nm (8000 ot./min.) a 102 Nm (8750 ot./min.), což může být způsobeno pouze vlivem nastavení řídícího managementu motoru, protože jsou motory v obou strojích totožné (Rotax V990 RR).
V praxi však tento rozdíl subjektivně není patrný (navíc každý z motocyklů používá jiný poměr sekundárního převodu - kolečko-rozeta), je ovšem vysoce pravděpodobné, že by se projevil na měřiči okruhových časů.
Podvozkově působilo z dvojčat sportovněji RSV a těžko říct, zda-li to obecně přičítat kvalitnějším předním teleskopům Öhlins, nebo pouze nastavením jednotlivých komponent podvozku. Každopádně u obou strojů je nutno pochválit skvělé brzdy s výbornou dávkovatelností, které nevadnou ani při větším zatížení při okruhových radovánkách. Subjektivně pohodlněji působí samozřejmě Tuono s vyššími a širšími řídítky, což ale nikterak neomezuje jeho pohyblivost na závodní dráze, ba právě naopak trať typu Mosteckého polygonu je pro takovéto stroje jako stvořená. Mocný a plynulý zátah motoru od 3tis. otáček, doprovázený výraznou zvukovou kulisou, linoucí se ze dvou koncovek Arrow, je vskutku impozantní a těžko srovnatelný s konkurencí vybavenou řadovými čtyřválcovými agregáty. Daní za tento charakter V2 motoru je užší pracovní rozsah otáček a v případě skutečně sportovního využití pak častější řazení, tak aby se otáčky držely pokud možno poblíž vrcholu kroutícího momentu okolo 8tis. ot.
Sportovní podvozek, totožný u obou strojů, plní svou roli dokonale a jen málokdo je schopen vůbec dojít hrany jeho možností. K celkově výbornému dojmu jistě přispělo i kvalitní obutí Pirelli SuperCorsa, které dává výborné zpětné odezvy z tratě.
Technické podrobnosti si můžete přečíst v podrobném testu RSV z roku 2005, kdy motocykl je vyjma předních teleskopů a brzd prakticky totožný i s modelem 2007. Po adrenalinové lázni na velkých kubaturách jsem se rozhodl ozkoušet i pravé sportovní náčiní pro začínající střelce a sice malorážku v podobě
Přestože nelze v žádném případě porovnávat RSo s "velkou" motorkou, můj obdiv si jednoznačně zasloužila.
Díky neskutečně nízké hmotnosti máte dojem, že řídíte spíše kolo než motocykl, a skutečně máte možnost si se strojem hrát.
Výkon necelých 30 koňských sil je na 125 myslím velice příznivý a nepochybuji, že s menší vahou jezdce (pro které je primárně motocykl určen) dokáže i pěkně zacvičit. Každopádně Mostecký okruh je možné jet prakticky neustále na plný plyn bez ubírání. Jakmile uberete, drasticky ztrácíte otáčky a tím i výkon a trvá poměrně dlouho, než se motor probere zpět k vrcholu použitelných otáček, jejichž spektrum je velmi úzké.
Na cílové rovince při řádném zalehnutí je RSko schopné se mnou pelášit až 150 km/h. I pouze jeden čtyřpístek přední brzdy je schopen při muší váze stroje drastického zpomalení a i poměrně slušně tuhý podvozek se hodí právě pro seznamování s okruhovým ježděním náctiletých závodníků.
Dvoutaktní motor má silný potenciál pro ladění a je konstrukčně poměrně jednoduchý, takže nic potenciálním zájemcům o závodění nebrání vstupu tohoto stroje do kolotoče okruhových závodů.
Johny
Další fotografie budou doplněny.
Samozřejmě zde bylo i mnoho opravdu pěkných a zajímavých strojů mezi samotnými majiteli a příznivci obou značek. Kromě tradičních jízd se zapůjčenými a vlastními stroji, kterým předcházela povinná registrace, zde byla možnost i jízdy v tandemu. Již zavedenou a tradiční součástí Aprilia a Moto Guzzi dne se, jak se zdá, stává rovněž Motoškola jízdy na okruhu. Pro majitele italských strojů byla účast zdarma, pro ostatní značky za tisícovku. Všemu předcházela předběžná registrace přes stránky importéra a nutno podotknout, že veškerá místa byla dopředu plně obsazena. Kromě teoretické části na učebně samozřejmě následovala praktická část na okruhu a vyhodnocení. Veškeré dění v tomto směru měli na starosti pánové Lelek a Kvěch, kteří vedou spolu s Jiřím Mrkývkou Motoškolu na Automotodromu v Brně. Velký dík kromě organizátorů patří ve velkém vedru a dusnu rovněž za výdrž servisním technikům v boxu, kteří měli stroje na okruhové dny výborně připravené.
V rámci redakčních jízd jsem osobně sáhl po novince Moto Guzzi Sport 1200 a vzhledem k blížícímu se redakčnímu testu také po SXV 550.
Moto Guzzi Sport 1200
Tento stroj je stejně jako všechny ostatní Moto Guzzi velice osobitou záležitostí. Mohutný, vzduchem chlazený dvouválec 90° V-Twin, čtyřdobý OHV, 2 ventily o objemu 1151 ccm poskytuje stroji tu správnou porci dunivého zvuku, vibrací a radosti. Při okruhovém ježdění vás osloví především svojí vitalitou a zátahem, avšak vzhledem k výkonovým parametrům od něho samozřejmě nelze očekávat nemožné. Velice příjemným zjištěním je hladce fungující šestistupňová převodovka, která u strojů značky hlavně v minulosti většinou vyžadovala razantnější zacházení. Podvozek je spíše civilnější, což se na okruhu projevuje občasným zavlněním v zatáčkách, ale i tak je to celkově velká radost. Za velice rozumnou a vzhledově velice nenápadnou volbu lze považovat dovybavení motocyklu padacím rámem, který chrání především dominantní motor. V rámci doplňkové výbavy lze motocykl vylepšit na cesty bočními kufry, avšak pokud přemýšlíte o sportovním kitu s výfuky, budete je muset díky zvednutým koncovkám oželet.
Aprilia SXV 550
Je pravdou, že pro tento vyhraněný sportovní stroj je možná mostecký okruh zbytečně velkým hřištěm, nicméně i tak se s ním statečně pral a v rukou zkušených jezdců si vedl velice dobře. Jedná se o ryze sportovní náčiní a podle toho je i stroj nastaven. Nelze tedy očekávat přehnané pohodlí. Motocykl je třeba především na volnoběh držet v otáčkách, jelikož má tendenci takříkajíc chcípnout. Tvrdé úzké sedlo, vyšší usazení, široká řidítka, minimalistický digitální LCD a výborná ovladatelnost díky velice sportovnímu podvozku, to jsou jen základní charakteristiky. Dvouválcový agregát o objemu 553 ccm je naladěn na maximum a celkově lehký stroj žene dravě vpřed při každém výjezdu ze zatáčky. Opravdovým adrenalinovým zážitkem jsou táhlé rovinky, kdy při rychlostech kolem 180 km/h stroj začne trochu škubat s řidítky. Vše se dá zvládnout, záleží jen na zkušenostech jezdce, jak se s tím popere. SXV je rozhodně strojem, který Vám nedá nic zadarmo a po pár kolech prověří kromě zkušeností také kondici a fyzičku jezdce.
Lukáš Růžička
Názor dalšího redaktora
Pro rozehřátí jsem již při výběru pořadí testovaných strojů do press-karty zvolil na začátek ne zcela zarytou sportovkyni ze stáje Moto Guzzi Sport 1200, která mi i přes své přízvisko "sport" mou domněnku potvrdila.
Jedná se o poměrně velký a hmotný stroj, který ale díky úměrně masivnímu podvozku vás dokáže velice příjemně povozit i na závodní trati. Nemá cenu si ale v případě tohoto stroje dělat nějaké výrazné sportovní ambice, protože vzhledem k jeho parametrům budete spíše než okruhovými časy udivovat okolí výrazným a osobitým designem, který již tradičně k Italským motorkám patří.
Co lze kvitovat z hlediska běžného užívání je celková pohodlnost motocyklu. Měkce polstrované sedlo si vysloveně říká o pořádnou porci kilometrů, narozdíl od klasických tvrdých sporťáků.
Jak je u dvouválcových motorů zvykem, výrazným pocitovým prvkem je masivní kroutící moment, jehož nejvyšší hodnoty se pohybují již ve středním pásmu otáček (100 Nm při 6000ot./min.) . To dává možnost užívat si jízdu neopakovatelným způsobem zejména na méně rychlých a zatáčkovitých tratích, mezi které Mostecký okruh počítám.
K celkově příjemnému dojmu z celého stroje je potřeba zmínit i slušný brzdový systém, o který se tradičně postarala firma Brembo (výrobce nabízí i variantu s ABS), která vybavila stroj na předním kole dvojicí brzdových čtyřpístkových třmenů, které se slušnou dávkovatelností působí na "vykousané" kotouče Braking (Wave).
Motocykl působí celkově spíše pohodovým dojmem a dokáži si s ním představit rychlé přesuny po kvalitních okreskách, ale i cestu na dovolenou. Okruhové radovánky bych přesto spíše přenechal menším a lehčím strojům s tvrdším podvozkem. Tímto jediným svezením na MG Sport 1200 jsem továrnu Moto Guzzi opustil a přesunul se ke značce s bohatou sportovní historií....Aprilia.
Tuono 1000R vs RSV 1000 R
na první pohled možná nelogické srovnání, ale po odhalení všech parametrů obou strojů zjistíme, že se jedná takřka o jednovaječná dvojčata. Tuono 1000R je stroj, který mě během testovacího dopoledne asi nejvíce oslovil, a obdobná pochvalná slova byla slyšet i z úst dalších kolegů testmenů. Přestože se jedná v podstatě o odkapotovanou verzi RSV 1000 R, nelze říci, že by jízda na obou strojích byla stejná.
V případě testovaného Tuona se jednalo o aktuální modelový ročník 2007, narozdíl od testovaného RSV 1000R, které bylo již z loňského roku, což ale ničemu ve srovnání nebrání, neboť jak RSV1000R, tak Tuono zůstalo z loňského roku bez výrazných úprav, vyjma nových barevných variací. Oba stroje byly také vybaveny základními (nepolohovatelnými) tlumiči řízení, které výrazně přispívají ke zlepšení jízdních vlastností a to zejména při sportovním charakteru jízdy.
Výrobce udává u Tuona o 10 koňských sil méně, tedy 133 HP / 10.000 ot./min. (RSV 143 HP) a takřka stejnou hodnotu kroutícího momentu u obou strojů 101 Nm (8000 ot./min.) a 102 Nm (8750 ot./min.), což může být způsobeno pouze vlivem nastavení řídícího managementu motoru, protože jsou motory v obou strojích totožné (Rotax V990 RR).
V praxi však tento rozdíl subjektivně není patrný (navíc každý z motocyklů používá jiný poměr sekundárního převodu - kolečko-rozeta), je ovšem vysoce pravděpodobné, že by se projevil na měřiči okruhových časů.
Podvozkově působilo z dvojčat sportovněji RSV a těžko říct, zda-li to obecně přičítat kvalitnějším předním teleskopům Öhlins, nebo pouze nastavením jednotlivých komponent podvozku. Každopádně u obou strojů je nutno pochválit skvělé brzdy s výbornou dávkovatelností, které nevadnou ani při větším zatížení při okruhových radovánkách. Subjektivně pohodlněji působí samozřejmě Tuono s vyššími a širšími řídítky, což ale nikterak neomezuje jeho pohyblivost na závodní dráze, ba právě naopak trať typu Mosteckého polygonu je pro takovéto stroje jako stvořená. Mocný a plynulý zátah motoru od 3tis. otáček, doprovázený výraznou zvukovou kulisou, linoucí se ze dvou koncovek Arrow, je vskutku impozantní a těžko srovnatelný s konkurencí vybavenou řadovými čtyřválcovými agregáty. Daní za tento charakter V2 motoru je užší pracovní rozsah otáček a v případě skutečně sportovního využití pak častější řazení, tak aby se otáčky držely pokud možno poblíž vrcholu kroutícího momentu okolo 8tis. ot.
Sportovní podvozek, totožný u obou strojů, plní svou roli dokonale a jen málokdo je schopen vůbec dojít hrany jeho možností. K celkově výbornému dojmu jistě přispělo i kvalitní obutí Pirelli SuperCorsa, které dává výborné zpětné odezvy z tratě.
Technické podrobnosti si můžete přečíst v podrobném testu RSV z roku 2005, kdy motocykl je vyjma předních teleskopů a brzd prakticky totožný i s modelem 2007. Po adrenalinové lázni na velkých kubaturách jsem se rozhodl ozkoušet i pravé sportovní náčiní pro začínající střelce a sice malorážku v podobě
Aprilky RS 125
. Tento dnes již kultovní stroj teenagerů, který dlouhodobě válí na světových kolbištích seriálu moto Grand Prix, jsem si nemohl nechat ujít.Přestože nelze v žádném případě porovnávat RSo s "velkou" motorkou, můj obdiv si jednoznačně zasloužila.
Díky neskutečně nízké hmotnosti máte dojem, že řídíte spíše kolo než motocykl, a skutečně máte možnost si se strojem hrát.
Výkon necelých 30 koňských sil je na 125 myslím velice příznivý a nepochybuji, že s menší vahou jezdce (pro které je primárně motocykl určen) dokáže i pěkně zacvičit. Každopádně Mostecký okruh je možné jet prakticky neustále na plný plyn bez ubírání. Jakmile uberete, drasticky ztrácíte otáčky a tím i výkon a trvá poměrně dlouho, než se motor probere zpět k vrcholu použitelných otáček, jejichž spektrum je velmi úzké.
Na cílové rovince při řádném zalehnutí je RSko schopné se mnou pelášit až 150 km/h. I pouze jeden čtyřpístek přední brzdy je schopen při muší váze stroje drastického zpomalení a i poměrně slušně tuhý podvozek se hodí právě pro seznamování s okruhovým ježděním náctiletých závodníků.
Dvoutaktní motor má silný potenciál pro ladění a je konstrukčně poměrně jednoduchý, takže nic potenciálním zájemcům o závodění nebrání vstupu tohoto stroje do kolotoče okruhových závodů.
Johny
Další fotografie budou doplněny.
Informace o redaktorovi
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Lukáš Růžička - (Odebírat články autora)
Dan Šeiner - (Odebírat články autora)
Jan Sommer - (Odebírat články autora)
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz