Ducati XDiavel podle Kruggera

Text: Petr Poduška | Foto: Press | Zveřejněno: 30.6.2017 | Zobrazeno: 9 964x

Jméno Fred "Krugger" Bertrand asi není třeba dlouze představovat. Jeden z nejuznávanějších světových customérů a dvojnásobný mistr světa v přestavbách motocyklů má ve svém stavitelském životopise lecos, od Yamahy SR400 po BMW K1600. Před několika dny dokončil zakázku od Ducati, která si u něj nechala upravit XDiavel S, a vy se právě díváte na výsledek jeho práce.

Kruggera oslovil produktový manažer Ducati Stefano Tarabusi vloni na výstavě Verona Motor Show, a krátce poté nechal poslat nového XDiavela S do jeho dílny v malém belgickém městě Basse-Bodeux. Zadání bylo poměrně volné, ale jednu podmínku mělo; motorka musela zůstat cruiserem - tedy žádná clip-on řídítka ani stupačky vzadu. I přesto se Ducati změnila k nepoznání.

V příručkách se píše, že tajemství dobrého designu je spíš ubírat než přidávat. Fred se ale téhle poučky držel jen částečně. "Chtěl jsem zjednodušit základní linie motorky, a částečně skrýt charakteristický prvek znakčy Ducati - rám. A dát motoru prostor, který si zaslouží," popisuje filozofii stavby.

Po demontáži originálních kapot Krugger navrhl dva postranní rámy a nechal je vyrobit z broušeného hliníku. Aby motorce přidal na agresivitě, snížil přední vidlice o pět centimetrů, a celý XDiavel se tak trochu nahrbil. S původním předním světlem byl pan stavitel spokojen, zadní lampa je však předělaná. Tenhle detail z nerezové oceli a plexiskla, jehož výroba trvala osm dní, v sobě prý nese designové prvky italských sportovních aut.

Když se Kuggerův XDiavel postaví vedle sériového, nejvýraznější rozdíl z profilu tvoří plochá horní linie. Změnit křivolaký cruiser na hladký projektil neznamenalo jenom předělat nádrž a kapoty, ale také spoustu práce se svářečkou, přemístěním elektroniky a dalších věcí. Letmo uložené zadní kolo pak nechává lépe vyniknout upravený výfukový systém, jehož koncovky jsou vyvedeny do podsedlové části a zakončeny dvěma hranatými výstupy pod světlem.

Charakter cruiseru zůstal podle zadání zachován, ale jízdní pozice je díky rovným řídítkům a stupačkám z katalogu originálního příslušenství přeci jen trochu sportovnější. Kryt zadního sedla se dá sundat, čímž vznikne místo pro spolujezdce.

Jednoduchost celé stavby podtrhuje černé lakování, na jehož kvalitě si Krugger hodně zakládá. Jméno Thiverval motorka dostala podle poměrně neznámého závodního okruhu, který leží ve francouzském Yvelines, jen kousek od belgických hranic. "Vždycky se u svých staveb nechávám inspirovat jménem nějakého okruhu, vysvětluje autor. "Tohle je malá vzpomínka na mého přítele Zeda z časopisu Freeway, který měl Thiverval moc rád, a nedávno nás opustil."