Testujeme malé sporťáky od Yamahy

Začneme pěkně po pořádku, a to tak, jak to v životě motorkáře chodí. Je vám 16 let, v kapse vás pálí čerstvý řidičák A1 a buď jste tak šikovní, že jste si vydělali po brigádách, nebo prostě máte zlaté rodiče, kteří vás ve vašem koníčku podporují. První co vás u vysněné motorky musí trefit do očí, je vzhled. Prostě se vám musí líbit, a kvůli tomu přišla Yamaha s novým stylingem. Už předchozí generace byla magnetem na puberťákovy oči, jenže spíš než současnou produkci připomínala původní R1, která už má 20 let. Model 2019 proto přijíždí s větší čelní plochou, nasávacím otvorem typickým pro silničáky od Yamahy, přepracovanými bočními kapotami, nádrží a samozřejmě i „děravou“ prdelkou. Všechny změny měly jediný cíl, a to přiblížit se velkým sestrám a sjednotit vzhled řady R. To se povedlo na jedničku, a když tak koukám na press fotky, kde stojí bez zrcátek na závodních stojanech, tak vypadá fakt rychle.

Svůj podíl na tom mají dozajisté i nové LED přední světlomety, které doplňuje zadní světlo stejné koncepce. Co určitě upoutá oko sportovně laděného mlaďocha, to je použití přední USD vidlice, která zůstává stejná jako u předchůdkyně. To platí i pro radiálně montovaný přední brzdový třmen. K němu vedou brzdové hadice novou cestou, která má zajistit citlivější ovládání a změn se dočkala i zadní brzda. Nový je celý třmen i se směsí destiček, za cíl má opět zlepšit cit při zpomalování zadní 140mm pneumatiky. Ta je o 10 mm širší než u předchůdkyně a i díky ní může spousta lidí typovat R-125ce větší objem. Jak jste si určitě všimli, plavně jsem se při popisování novinek dostal k technice, a tak budu pokračovat informací o nové kratší kyvné vidlici, která je našroubovaná na inovovaný ocelový rám Deltabox.

S upraveným rámem přichází i jiná ergonomie pro jezdce. Plošší a otevřenější řídítka následují trendy sportovních motorek a pohodlnější pozici zajistí i přepracované sedlo se silnější pěnou. To platí i pro to na místě spolujezdce, i když pochybujeme, že to bude některou z vašich spolužaček zajímat. Stejně tak jí bude jedno, že má upravené stupačky, o tom, že můžete sedlo spolu s nádrží snadno sundat v případě údržby ani nemluvě. Možná by mohla mrknout na nový LCD displej s diodou pro řazení, informací o zařazeném kvaltu nebo o systému VVA. Co jí ale určitě budete chtít říct hned je, že máte tu nejvýkonnější dostupnou motorku. Maximální povolený výkon 15 koní uměla i starší ségra, dokonce ve stejných otáčkách (9 000 ot/min) a to samé platí i o krouťáku (12,4 Nm při 8 000 ot/min). Novinka ale vstupuje do hry s výrazně přepracovaným motorem, jehož hlavní chloubou je systém variabilního časování ventilů (to je ta tajemná zkratka VVA). R-125 se tak řadí po bok Hondy VFR, Ducati Multistrada 1260 a BMW R 1250. Je vidět, že Yamaze na tomhle modelu opravdu záleží. Co to má přinést? Stejně jako u konkurence vyšší točivý moment a pružnost v nízkých otáčkách, v těch vysokých zase vyšší výkon. V případě stopětadvacítky s limitem 11 kW půjde především o zploštění výkonových křivek. Nová je i hlava válce s menším a jinak tvarovaným spalovacím prostorem, který by se měl podílet na nižší spotřebě. Připočtěte k tomu ještě jiné vstřikování a je tu i lepší odezva na plyn. Úpravou si prošla také antihoppingová spojka a chlazení, které je účinnější a dovolí motoru se rychleji zahřát a nakonec tu máme i novou koncovku výfuku.

Život jde dál, v sedle YZF-R125 uplynou 2 roky jak voda v rozvodněné řece, a co dál? Papíry na A2 dopadly na jedničku a v showroomu Yamahy mlsně obcházíte novou R3. A já se vůbec nedivím, protože oproti předchozí verzi je o pořádný kus jinde. Ne že by ta stará byla špatná, ale vzhledově to byl spíš takový malý sportovně cestovní Fazer. Nic pro vostrýho týpka s ostrouhanýma kolenama na kombinéze. Mohly za to hlavně vcelku vysoká řídítka a tvar kapot, který moc nepřipomínal zbylá Rka z garáže Yamahy. Zato nová R3 do téhle party pasuje dokonale, a to hlavně díky výrazně obměněnému vzhledu. Přední části opět dominuje velká plocha s LED světly a typickým nasávacím otvorem, který žene vzduch k chladiči motoru. V Yamaze si dokonce dali práci s aerodynamikou, když se jim ve větrném tunelu povedlo snížit odpor o 7 %. U malých objemů dost zásadní číslo, které udělá na maximálce 8 kilometrů za hodinu navíc, a jak je známo, tady se každý kilometr navíc počítá. Jiný tvar dostaly i boční kapoty a nádrž. Ta díky upravenému tvaru slibuje lepší kontakt s motocyklem a víc prostoru by mělo být i pro zalehnutí. Škoda jen, že si Yamaha nedala větší práci se zadkem motorky, ve kterém chybí pověstné „díry“ a působí tak trošku obyčejně.

Co se naopak moc povedlo, to jsou horní děrované brýle, které už tím pádem mají všechna Rka. Vypadají parádně a jen podtrhnou závodní pocit v sedle, který navodí jednak velký LCD displej podobný TFTčku z R1, hlavně pak ale nižší řídítka, která se propadla o celých 22 milimetrů. Další výrazná inovace směřuje od brýlí směrem dolů a je jím přední USD vidlice, která nahradila klasické teleskopy. Má průměr 37 mm, má být pevnější a jezdec by se měl dočkat sportovní odezvy. Uvidíme. Japonci to ale nedotáhli úplně do konce, takže jsou na jejím spodku jen klasické brzdiče. Radiálky by oči mlaďochů přitahovaly určitě víc. Co ale teenagery přitahuje spolehlivě, to je tabulka s výkonovými parametry. V nich se nic nového neudálo, motorem zůstává starý dobrý a osvědčený dvouválec s objemem 321 cm3 a výkonem 30.9 kW, který je 4 kW pod zákonným limitem.

Je vidět, že Yamaha sází spíš na ovladatelnost a jízdní vlastnosti, než aby za každou cenu šponovala výkon nahoru. Jestli to bude na konkurenci stačit, zjistíme až během sezóny, ve Španělsku si proto posvítím hlavně na změněnou ergonomii a s ní spojené ovládání. Jestli vás zajímá něco dalšího, zeptejte se a já zkusím sehnat odpovědi.

Video YZF-R125

Video YZF-R3

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE