White Rim trail

Tohle nebude jen takový ten klasický cestopis, který s radostí všichni čteme na Motorkářích, ale bude to zároveň i tak trochu pohled do toho, jak jsem se stal motorkářem a tím si i skoro splnil svůj životní sen.

Kapitoly článku

Jak to začalo

Před pár lety se mi podařilo získat práci v San Jose (USA - Kalifornie). Do té doby jsem na motorce ani pořádně neseděl (možná jednou za barákem na motokole), ale zato na horském kole jsem měl sježděné v česku spousty kopců i lesů. No a se stejným zápalem jsem se na kolo vrhnul i v USA. Po pár výjezdech na kole a situacích, kdy jsem se musel vracet stejnou cestou vracet zpět - mapě sice byla vyznačena cesta, ale ve skutečnosti tam byla jen cedule s označením privátní cesty a se zákazem vstupu - “NO TRESPASSING!” pod vysokou pokutou. Tak nějak jsem na velké MTB výlety zanevřel.

Poté, co se mi v USA narodila dcera jsem začal docela pravidelně brouzdat na Youtube.  Stále častěji a častěji jsem sledoval videa o dual-sport motorkách.  Speciálně  “eveRide ADV” channel mě hodně oslovil filmovými záběry z dronu někde v Utahu. Intenzivně jsem si představoval, jaký to asi musí být zážitek projet celý “White Rim trail” – offroadový okruh, který měří 100 mil (asi 160 km). Je zasazen do národního parku “Canyonlands National Park”. Ona myšlenka jet na motorce tu nekonečně nudnou asfaltovou rovinou, kterou si možná mnozí z nás vybaví ve spojení motorka – USA – Road66 mě fakt vůbec nenadchla.

No a Vánoce rozhodly. Boty, bunda, kalhoty a rukavice objednány. Moje žena se chvilku divila, zda to myslím vážně, nikdy předtím jsem se o motorky nijak zvlášť nezajimal. Ale to asi ten stereotyp okolo novorozence křičel po nějaké změně. Někdy v tu dobu jsem se zeptal Luboše (super kámoš co jezdí v ČR na Hondě CBR1000RR a je pro každou šílenost), zda by si nenašel trochu dovolené na motovýlet v USA a nechtěl by vyzkoušet i jinou motorku - v mžiku bylo domluveno, že určitě přiletí.

Vybavení na moto - vyřešeno, ale jako další krok bylo nutné si udělat řidičák na motorku. Možná vás bude zajímat, jak se získává řidičák na motorku v Kalifornii. Řidičák na motorku může dělat pouze osoba s platným řidičákem na auto. Ten už jsem měl nějakou dobu za sebou a tak šup rovnou do motoškoly. Nejprve bylo třeba úspěšně zdolat “písemný” test ze znalostí pravidel provozu na DMV (oficiální pobočka pro vyřizování věcí kolem vozidel) - prostě klasika testy na úřadě za počítačem. A pak si vybrat, zda se vrhnout na jízdy zručnosti rovnou a nebo raději připlatit a projít kurzem bezpečné jízdy (California Motorcyclist Safety Program). První varianta nepřipadala v úvahu - na motorce jsem nikdy neseděl a hlavně jízdy zručnosti se provádějí na vlastním stroji jež nevlastním. Tak hurá na kurz.

Byl duben, pátek večer, a já tedy seděl “znovu” ve školní lavici a poslouchal veškerou možnou teorii k jízdě na motorce. Nejvíce mi v hlavě utkvěla teorie o “countersteering”. Cestou domů na kole jsem hned ve vyšších rychlostech zkoušel točit řidítka doleva a ono vážně celé to kolo zatáčelo doprava. Žasl jsem nad tím, že jsem si toho nikdy vědomě nevšiml. Druhý den ráno byla na řadě opět teorie a tentokrát už byla zakončena testem znalostí - i když pár chytáků se našlo, všichni prošli.

Odpoledne byly na řadě jízdy - vybral jsem si erární přilbu a z přistavených motorek tu, co připomínala dual-sport (Yamaha tw200). Ještě teď jsem překvapen, že tento model je stále ke koupi u Yamahy (samozřejmě u evropského dealera ji nehledejte). Kdo by chtěl jiný typ motorky, tak má možnost si vybrat choppera, sportovní, naháče.

Pak už vše připomínalo “Řidičák na vlastní kůži” (tenhle cestopis mám v rozepsaném stavu nějaký pátek a po zkušenosti s českým řidičákem byl ten Kalifornský mnohem, mnohem užitečnější - už jen i teorie byla zaměřena speciálně pro motorky).

A je to tady, neděle - závěrečný test zručnosti: slalom, osmička v malém prostoru, měření brzdné dráhy a vyhnutí se překážce v rychlosti - a bylo hotovo! Potom už stačilo jen trpělivě vyčkat pár týdnů a řidičák byl doma. Teď možná přemýšlíte, kdy a kde jsem dělal zkušební  jízdy v provozu? Nikde... Dva dny tréninku na parkovišti z vás udělají motorkáře, to ví přece každý, tak proč dělat jízdy v provozu, že? (ironie samozřejmě).

Motorka

Jak jsem psal výše, jelikož jsem byl hodně ovlivněn sledováním Youtube, i výběr motorky Kawasaki KLR 650 druhé generace určila videa. Např. Alex Chacon projel na jedné takové celou Ameriku (Ameriku jako celý kontinent, ne jen Spojené státy americké). Po večerech jsem se snažil procházet různá fóra a hledat, zda výběr KLR 650 je dobrý nápad a pak jen počkat, až se objeví na prodej nějaká poblíž a bude ze mě konečně nefalšovaný motorkář ;-) V česku lze koupit/vidět pouze první generace, která se vyráběla 87-07.

Modrá 2008 KLR 650 koupena - je skoro červenec a už najíždím první míle, abych si rychle udělal návyk na řízení motorky. Snad každý víkend jsem měl několik hodin na prozkoumávání okolních kopců a míle tak rychle naskakují. Samozřejmě jsou situace, kdy jsem špatně odhadl utáhnutí zatáčky/rychlost a brzdil i smykem zadního kola v zatáčce. Nepříjemné mrazení také nastalo, když mi po desetiminutovém prudkém klesání propadl pedál zadní brzdy a já začal uvažovat, zda skočím do lesíka u cesty pokud bude problémová i přední.

Nebo úsměvná situace při zjištění defektu, kdy přední kolo nemělo originální velikost matky. Jak jej sundám a opravím duši? Samozřejmě se to stalo v místě kde jsem nikoho za celou hodinu nepotkal a signál taky žádný (což bývá skoro za každým větším kopcem). Kdyby vás to zajímalo - ano duše lze zalepit i bez sundání předního kola. Ovšem nesmíte ji při nasazování procvaknout na čtyřech místech a mít poloprázdné lepení jen se dvěma záplatami :D

Mezitím veškeré volné chvíle trávím uvažováním a plánováním jak naplánovat trasu, podařilo se mi najít perfektní web https://ridebdr.com/ (Backcountry Discovery Routes). Jsou zde zdarma stažitelné GPS souřadnice cest skrz některé státy pro dual-sport/adventure motorky s možností jet co nejvíce po nezpevněných cestách. Cíl je jasný, “White Rim trail” v UT a cestu bude asi nejlepší kopírovat podle webu BDR.

Září - problém. Hned píšu Lubovi: “Prosím tě mohl by sis vzít tu dovolenou ještě letos?” Odpověď: “Mohl, proč?”. “Ani se neptej, obávám se, že za dalších devět měsíců nebude na nějakou motorku ani pomyšlení :)”. Termín domlouváme co nejdříve možný na konec října (i kvůli počasí/teplotě).

Teď ještě sehnat druhou motorku – nebylo nad čím přemýšlet a koukám znovu po KLR 650 jen s trochu nižším sedlem. Nacházím černou 2009 s menší vadou - výpustný šroub oleje dole vyčnívá z krytu motoru (pokud by motorka najela na větší kámen, šroub by byl první na ráně). To nemůže být těžké opravit, kupuju ji.

Jsou čtyři týdny do příletu Luboše a já dávám motorku do servisu, ať něco udělají s tím odstávajícím šroubem. Tři týdny do příjezdu, servis bohužel nemá čas (prý problém s nějakým Goldwingem). Dva týdny do příjezdu a servis shání speciální závitník - v té velikosti nemají. Týden do příjezdu a motorka prý bude k vyzvednutí dva dny před příjezdem mého evropského doprovodu.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (20x):


TOPlist