Alpský ráj 2010

Před sedmou jsem už na nohou a počasí je ideální. Má být polojasno, tak by se mohlo jet o něco veseleji, než při červencovém přesunu. Před osmou si dáváme opět s Liborem spicha u bazaru v Zámrsku a vyrážíme směr Havlíčkův Brod. Tam máme sraz se třetím členem naší cesty, Jardou. Je to další z kumpánů, co sedlá FJR 1300. Původně jsme chtěli vyrazit už v sobotu, ale Jarda sehnal letenku až na sobotu, tak jsme museli odjezd posunout na neděli. Pracuje v Kyjevě a vše bylo domlouváno opět dosti narychlo. Vyrážíme ve stejném složení strojů. Libor R1 a my FJR 1300. Kolem deváté přijíždíme do Brodu, kde už Jarda popíjí ranní kávu a dává cígo. Seznámil jsem ho s Liborem, první foto a po chvilce vyrážíme. Máme před sebou již známou cestu přes Linz, Salzburg do Viehhofenu k Frau Embacher.
Čeká nás něco málo přes 500 km a tentokrát to bereme po dálnici. Nechceme riskovat to peklo, které jsme vyzkoušeli před měsícem a půl. Ta zkušenost z minulé cesty byla hodně čerstvá a stání na semaforech v tom vedru už nikdy více. První zastávka je na Shell v Dolním Dvořišti, kde dotankujeme, dáváme malou svačinku a valíme dál.

Cesta utíká celkem v pohodě, zastavujeme pouze kvůli Liborovi, který potřebuje dotankovat. Přece jen má R1 o fous menší nádrž než FJR. Něco zakousneme, doplníme kalorie a jedeme dál. Kolem páté jsme na místě a vzhledem k časové pohodě jedeme ještě o kousek dál za Viehhofen do Lengau. Pokocháme se krásou horské vesničky, fotíme první foto a po chvilce se vracíme ubytovat do Viehhofenu.Ubytování máme zamluvené, takže žádný problém. Dali jsme sprchu, věci rozvěsili po balkóně, snědli něco k jídlu a pak zašli na pivo. Probrali jsme až u piva plán tras, neboť na to nebyl zatím vůbec čas. Jarda si postěžoval, že je pěkně rozlámanej z té cesty. Přiznal se, že sedí opět na motorce po dlouhých třinácti letech. Ani jsem se mu nedivil. A to ještě nevěděl, co ho v příštím týdnu čeká.

Zítra nás čeká přesun do rakouské vesničky Spiss na hranicích se Švýcarskem, kousek od Samnaunu. Tam máme základnu na čtyři dny pro putování po okolních cestách. Je to dle mého poměrně strategické místo, neboť je v okolí mnoho zajímavého a navíc cena benzínu v Samnaunu je 99 centů za litr 95 naturalu. Desátá nám velí jít spát a připravit se na zítřejší cestu.

Najeto 552 km, cena ubytování 20 € se snídaní

Kolem sedmé vstáváme, počasí super, tak rychle na snídani a jdeme na to, směr Spiss. Dnes máme přes sebou přesun do naší základny a čekají nás první průsmyky na naší cestě. Projíždíme Mittersill, pokračujeme pěkným rychlým stoupáním skrz Felberntauerntunnel, kde platíme mýtné 8 Eur a děláme první fotky.

Pokračujeme dolů po pěkné cestě B108 a v Huben uhýbáme doprava na úzkou cestu podél národního parku Hohe Tauern směrem do Itálie. Přijíždíme po klikaté úzké, ne moc kvalitní silnici na Passo Stalle (2052 m n.m.), míjíme horní jezero Obersee. Zastavujeme a dokumentujeme první den cestování. Jarda tahá kameru a my s Liborem fotíme. Za chvilku jedeme dál, ale po 200 metrech musíme počkat, neboť zrovna je puštěný směr z italské strany. Průjezd touto cestou je jednosměrný a každou čtvrthodinu to pouští z jedné a pak z druhé strany. Pět minut a jedeme dál. Asfalt nic moc, cesta úzká a tak musíme opatrně. U dolního jezera Lago di Anterselva zastavujeme, neboť je čas oběda. Jarda má chuť na něco teplého, tak sedá na terasu místní restaurace a my s Liborem jdeme k jezeru a dáváme řízek z vlastních zásob. Počasí nám přeje, tak si vychutnáváme sluneční paprsky. Po krásné hodince zaslouženého odpočinku valíme dál.

Po pár kilometrech se napojujeme na E60 směr Brunico, poté nahoru na Vipiteno a zase dolů přes Jaufenpass (2094 m) na Merano. Pokračujeme dál po SS38, kde po cestě zastavujeme a poprvé se nám ukazuje grupa Ortles (3905 m), což je nejvyšší kopeček v severní Itálii. Je to jeden z cílů naší cesty, ale tam pojedeme až ve středu. Na chvilku zastavujeme, ukazuji to klukům na mapě a mažeme dál.