Španělsko - Andalusie 2023

Čtvrtý den jsme nikde nespěchali, dali jsme si snídani a někteří si šli dokonce i zaplavat (nebo spíše otužovat se, protože voda měla kolem 13°C). Bylo úplné bezvětří, moře se uklidnilo a teploty na sluníčku se šplhaly až k 23°C.

To jsme ještě nevěděli, co nás v ten den čeká..

Vyrazili jsme naší obvyklou trasou vedoucí přes krásné pohoří přírodního parku Montes de Málaga, kde vede spousta horských zatáček a místy i serpentin, až do našeho oblíbeného Colmenaru, kde jsme vždy zastavili na místní benzinové pumpě a dali si kávu s místními. Po cestě člověk může zastavit u pár vyhlídek, kde jde vidět celé pobřeží jako na dlani.

Následně jsme pokračovali směrem k vodní nádrži Embalse de la Viñuela, kde jsme na chvíli zastavili a pokochali se blankytně modrou vodní hladinou.

Poté jsme se vydali do hor a projeli vesničky Sedella a Salares, kde šlo spatřit pár staveb z maurské doby (např. zvonici na vesnickém kostele). Obě vesnice jsou protkány klikatými a úzkými uličkami a lemovány domky zdobenými různými květinami.

 Cestou jsme pak projeli část pohoří Sierra de Tejeda s vrcholem hory La Maroma v pozadí.

A pokračovali přes Diseminado los Llanos směrem do městečka Canillas de Albaida, kde jsou hlavními plodinami avokádo, rozinky, víno z hroznů moskelu a olivy, které se ve velkém pěstují na starověkých zavlažovaných terasách.

Zde se zrodila myšlenka, že se zkusíme na motorkách dostat na jeden ze zdejších vrcholů. Nejvyšším bodem je La Maroma v Sierra de Tejeda, který má nadmořskou výšku 2 068 metrů nad mořem. Zde bychom se samozřejmě nedostali a tak jsme pokusili štěstí na místních úzkých uličkách a stoupali směrem nahoru. Jeli jsme po prašných cestách určených pro místní muly/mezky, kdy se poprvé projevily výhody vyšších předních vidlic a pohodlnějších zadních tlumičů u enduro strojů.

Upřímně to nebylo pro Yamahu MT-10 to pravé ořechové a místy jsem s motorkou trochu bojoval. A taky se není čemu divit - podvozek jsem měl nastavený skoro na nejvíc tuhou variantu, což je přesný opak, co jsem tady potřeboval. Nicméně v serpentinách byl tuhý podvozek výhodou, protože jsem si mohl dovolit jezdit každou více utaženou zatáčku s kolenem po zemi. :-D

Každopádně díky této enduro trase jsme se podívali do míst, kde na motorkách asi nikdo před námi ještě nejel a naskytly se nám krásné výhledy na pobřeží..

V jednu chvíli jsme sjeli do tak těžko přístupných míst, že jsme měli obavu, že se odtud zpátky na pevný povrch už nedostaneme. Byli jsme uprostřed nějakého opuštěného lomu, kde po zdejším životě nebyla ani památka.

Každopádně po hodině dřiny v největších vedru, které jsme za celou dobu pobytu zažili, se nám to všem nakonec povedlo v pořádku sjet na nějakou zdejší pozemní komunikaci, po které jsme dojeli na benzinovou pumpu, kde jsme každý vypili litr vody, jak jsme byli po této trase žízniví a hlavně zpocení.

Poté jsme usoudili, že pro dnešní den máme vzpomínek už dost a postupně jsme se začali vracet zpátky na ubytování. Po cestě se mi ještě povedlo vyfotit tuto fotografii s malebným pozadím zdejšího přírodního parku.

Celá naše skupina přijela na ubytování a já se ještě vydal nafotit pár fotografií v okolí. No, není to paráda? Sám na vlastní motorce u španělského písečného pobřeží. Posuďte sami..

Další fotky s Yamahou MT-10 můžete pak vidět na Instagramu @mt10biker a @yamaha.mt1, kde je postupně přidávám.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE