europ_asistance_2024



H-D Night Train Adventure IV

Letos jsem uskutečnil 12-ti denní poznávací cestu polským Pobaltím. Během 8 dnů na motorce projel podstatné části východního pobřeží, vč. vnitrozemského polského pohraničí s Kaliningradskou částí Ruska.

Kapitoly článku

Kapitola   0.  Gorzów   Wlpk.

Převážnou část cesty  Polskem  jsem  se pohyboval po územím bývalého Pruska, resp. do úplného obsazení Polska německou armádou (1.9.1939)  německým Východním Pruskem. Německu tam zůstal i po WW1 stále nepřerušený přístup po moři z Kaliningradu.

                                                           

Plán byl setrvat na některých místech více dní tak, aby zbylo dost času se s nimi blíže seznámit. Některými projet  jen s kratší zastávkou, některá si ale i tak zaslouží samostatnou kapitolu spíše místopisu než cestopisu. Pokusím se proto hned v úvodu pro lepší zapamatování si trasy zařadit trochu netradiční obrázky ze života polských žen a dívek :-):-):-). Čísla mají dle směru jízdy.

                                                                

 

          

Přestože severní Polsko se jeví jako rovina, jedná se co do krajiny o různorodou zemi, s památkami všeho druhu a s tím související historií. Byl jsem v Polsku letos poprvé a hned pozitivně překvapen. Hledal jsem něco, co by doplnilo od počátku plánovanou návštěvu Speedway v Gorzówě. Navštívená místa a hlavně dohledání dostupných informací o nich zabralo několik bezesných nocí. Během této doby jsem postupně opustil většinu rad turistických, cyklo i moto průvodců (Malborg, Mazurska jezera, Swieta Lipka apod.)

Až na motorkářích mě zaujal stylový lístek z parkoviště, před nějakými zdymadly…

od  letoška ho mám od paní z přilehlého statku taky:-)

Jel jsem jen dle několika ověřených GPS bodů. Mapa zůstala doma. Města a vesnice mimo tyto body mě nic moc neříkala. Ráno jsem snídal na Orlen pumpách (kafe +bageta), oběd a večeře v restauracích. Motorka byla zkontrolována v Hradci, ve značkovém servisu s jejichž službami jsem již 6-tým rokem velice spokojen. Letos mě vypověděl službu 3 roky starý originál akumulátor, který nedržel napětí 12V při startu (klesalo až k 6V).  Stávalo se, že po dobití a týdnu provozu motorka nešla nastartovat. Závada alternátoru ani regulátoru se dobíjením na 14V nepotvrdila a celé Polsko již nebyl s novým originál akumulátorem problém.    

První zastávkou bylo město Gorzów.

Zaparkoval jsem auto s přívěsem, na kterém jsem vezl motorku již v pátek v 8:00 na skoro zaplněném parkovišti hned vedle Stadionu Edwarda Jancarze (GPS 52.720700  15.230551), označeném všemi možnými cedulemi. Nikdo po mě ale nic nechtěl. Jelikož jezdím raději v noci, tak jsem i letos po cca 8 hodinách jízdy brzy usnul a probudil se v poledne. Parkoviště bylo zaplněné pořád stejně.

Navštívil jsem jedinou buňku Toi-Toi, která stála uprostřed parkoviště a uviděl velký nápis na sousedící budově hlásající, že se jedná o nejhlavnější četnickou stanici města Gorzów:-)

Bylo nad nebe jasné, že barák je plnej četníků a auta na parkovišti jsou jejich:-)

                                           

 Parkoviště jsem v tichosti opustil a šel se pěšky podívat do města.

                                                                      

Měl jsem GPS sochy Edwarda Jancarze v mobilu (52.732491  15.236755), ten uváděl 2 km. Těšil jsem se jako malej  kluk, jestli to najdu a co zajímavého  první kroky po Polsku přinesou :-)  Cesta vedla dělnickou čtvrtí  dvoupatrovými činžovními domy s letitou fasádou. Lidé seděli na schodech, debatovali, popíjeli přitom pivo z lahví. Došel jsem k železničnímu mostu přes řeku, jejíž jméno jsem neznal a žil v tom, že vidím Odru. Až doma jsem zjistil, že Wartu:-)  Na protějším břehu byl nepřehlédnutelný monument s polským státním symbolem, orlicí. Ve městě už jiné orlice nebyly, ale havranům nebo vránám, či oběma současně se v Gorzów vyloženě daří:-), jinde po Polsku jich už tolik neměli.

                                              

 Na nábřeží místní pořadatelé budovali stage a párty stany umístěné na trase,  kudy budou odcházet před půlnocí tisíce diváků z ploché dráhy.

                                                                     

                                                   

První upozornění na plochou dráhou v Gorzówě přišlo zanedlouho z chodníku, v podobě pamětních desek na minulé šampionáty. Cesta k soše vedla dál přímo po mostě a pokračovala kolmo na řeku hlavní městskou ulicí. Měl jsem už hlad a tak jsem všude možně hledal, co kde mají. Vlevo, souběžně s hlavní ulicí v ul. Wodna, hned za mostem, jsem objevil co jsem hledal:-) Bufet dle vlastního výběru. Špenát s karbanátkem za 7,50, se dvěma za 11 ZL.

Ještě tentýž den a v sobotu jsem tam několikrát zašel:-)

                                          

                                                                          

Sochu jsem nemohl najít a  místní podezíral, že ji tam už snad nemají:-), byla ale na další křižovatce. Stává se často dostaveníčkem k setkání před blízkým parčíkem.

                                                     

 

Směřoval jsem zpět  ke stadionu, kde jsem již očekával nějaké dění.

                                                               

              

Při odchodu z parkoviště jsem si všiml, že na jiném nedalekém parkovišti již stály homemobily, ale žádní lidi. Při cestě zpět tomu bylo jinak. Mohl jsem se zeptal vstřícného Dána, jestli tam stojí jen tak…  Že ne, že mají už koupenou kartu za 30 ZL. V sobotu prý bude dražší. Nemeškal jsem a svůj  pobyt na P2 parkovišti zlegalizoval. Hodně se mi tím ulevilo, protože s kempy v okolí to nevypadalo moc dobře. Nejbližší byl dle mapy cca. 20, resp. 40 km. To už mě ale netrápilo.

                                            

Četníci již na parkovišti nebyli a taky jediný Toi-Toi byl do nedělního odpoledne můj:-)  SGP Gorzów jsem si začal užívat.                           

V neděli ráno po závodech mě vzbudily zvony  kostela. Kolem závodiště  bylo úplně prázdno, jako by se nic nedělo. Šel jsem hledat, kde by mi udělali kafe. Kolem stage ještě vyspávali úřastníci noční party.

Došel jsem až  do nedalekého nákupního centra, kde měli vše potřebné:-), jen ty ceny měli nedělní. Tmavá Jalapeňos tortilla s ingrediencemi za 26 a irská káva za 13 ZL:-)

                                               

 

                                                            

Odpoledne jsem přejel do města, kde sídlí sesterská firma mého zaměstnavatele a kde jsem si dopředu domluvil možnost úschovy auta do příštího pondělí a přespal tam.

                                                                   

Ráno jsem s vlekem zajel do kabiny, vše pozamykal a klíčky předal polskému kolegovi. Revanšoval  jsem se českým  mezinárodním platidlem, platíčkem plechovkové Plzně. Vyplatilo se. Auto o týden později, nejen že mělo všechna kola, ale hlavně tam bylo:-)

                                                     

   

Motorku jsem nastrojil a vydal na  cestu.  Prvním cílem byl  kanál Elblag s dojezdem do Gierloz, cca 300 km.

                                                                     

Co se dělo mezi předchozím a následujícím obrázkem z parkoviště nad Varvažovem, jsem se pokusil shrnout mezi 2. - 9. kapitolou.     

                                                                        

Kapitola  1.  Speedway

Chtěl jsem viděl světovou plochou dráhu a Polsko se k tomu již delší dobu dobře hodí. Letos to vyšlo na poměrně blízký Gorzów, který vše beze zbytku splňuje. Sledoval jsem, až vyjde termín v kalendáři 2018 a vše tomu podřídil…

                                                              

 

Mojí první zastávkou na cestě bylo  právě město  Gorzów na řece Warta, kde se koncem srpna v sobotu  konal 7. podnik 10 dílného seriálu Speedway GP, jehož součástí bývá i naše pražská Markéta. V neděli se  pak v Polsku už celý den nic neděje:-) jen zvony na půl desátou vyzváněly:-) Vstupenky na zajímavá místa  jednoúčelového stadionu v Gorzówě bylo možno zakoupit od 1.4.2018 na  portálu www.sgp.com. Někteří diváci měli ale výhled přímo z obýváku:-).

                                    

 

Kolem  stadionu se začaly v pátek  kolem 15:00 rozeznívat  charakteristické dunivé zvuky.

Neměl jsem vůbec žádné  informace o tom, jaký je program, jen jsem tušil, že závod je někdy v sobotu a v pátek by mohlo být krátké seznámení s oválem. 

S parkovací kartou jsem zakoupil i program za 25 ZL. Jak se později ukázalo, byla to vstupenka do  Gate12, kterou jako jedinou bylo možné projít a shlédnout páteční trénink od 16:00 do 18:00. Nevěděl jsem to, ale jiný cizinec mně to sám řekl až při koupi programu.

                                                            

 

SGP Gorzów SGP Warszawa s 54.000 diváky nezůstala nic dlužná.                                                                                                                                                             

                                                       

       

       

                                   

Od 1. kola odstartovaného v 19:27 do posledního 20. ve 22:00, které se jelo jako finále, se jednalo o  strhující podívanou:-) ve které nebyla nouze o pády.

                                              

  

Dlouho budu vzpomínat na to, jak Bartosz Zmarzlik v semifinále jel po vnějšku dráhy na oválu s lehce klopenými zatáčkami silniční MotoGP:-)

Finálová jízda, byla dvakrát  přerušena pro letmé starty a jednou pád Patryka Dudka a Bartosze Zmarzlika.

Napočtvrté vypálil dopředu Bartosz Zmarzlik, nicméně Slovák Martin Vaculík jej dokázal objet a vyhrát třetí velkou cenu ve své kariéře. Má tak po vítězně SGP Gorzow na svém kontě již tři vyhrané velké ceny.

                                      

Kapitola 2.   kanál Elblag

Netrvalo dlouho od vyjetí a zima mě donutila zastavit u první Orlen  pumpy k navlečení signálních, nepromokavých a zateplených doplňků, které jsem již nesundal. Signální oblečení jsem si taky pochvaloval, po tom, co jsem se stal náhodným svědkem nesoustředěnosti některých řidičů. Při výjezdu od pumpy bez přibližovacího pruhu a vjetí telefonujícího šoféra do směru jízdy jiného. Mě s károu předjížděli hned dvě BMW najednou vedle sebe v jediném pruhu???, za mnou jedoucí řidič nedal přednost zezadu rychle předjíždějícímu a vjel mu tam…   

            

Velkou radost mi způsobila rukojeť s tlakovým vzduchem poblíž, jen ji použít. Vypadala od počátku že by to mohlo i fungovat. Praxe z domova, za vratnou 200,- vyzvednout hadici nebo na nefungující přišlápnout ventilek a nataženou rukou mačkat ±,  nebylo nutno použít:-) 

Prvním místem na mé trase s motorkou, které  jsem chtěl navštívit, byl kanál Elbląg (GPS 54.037586  19.574470), resp. lodě po něm plující a zdolávající v pěti  stupních  převýšení, na vozících k tomu uzpůsobených.

Na parkovišti pro návštěvníky jako já bylo již plno zahraničních homemobilů a autokarů. Měl jsem štěstí a nedlouho po příjezdu se objevila velká výletní loď.

                              

Kanál Elblag se nachází v mazurské oblasti s  celk. plochou jezer 486 km2. Jezera vznikla z ledovcových nánosů mladších fází posledních dob ledových, které vytvořily mj. tento charakteristický rovinatý terén.

V oblasti Mazurslých jezer se v 19. stol. dynamicky rozvíjel drobný průmysl. Přeprava zboží si vyžádala  vytvoření tras propojujících největší polská jezera Snierdwy (113,8 km2), dále Mamry (105 km2), Niegocin, Orzysz, Jagodne, Talty aj. obklopených lesy s propojovacími plavebními kanály k Baltskému moři.

                                                           

Na projektu vybudovat kanál propojující Elbląg s jezery Druzno a Piniewo, který by umožnil překonat 99 metrový rozdíl ve vodní hladině na 10 kilometrovém úseku se začalo  pracovat v roce 1837. Práce začala 28. října 1844. Oficiálně byl kanálek ​​uveden do provozu na jaře roku 1862.

Pro pohon mechanismu sklonu byly použity rozdíly v úrovních mezi úseky kanálu a energií vody tekoucí z vyšší úrovně na nižší. Bylo použito vodní kolo, které  pohání smyčku s lanem k tážení s usazenými loděmi. Přepravní vozíky jedou po kolejích, které spojují úseky kanálu po obou stranách rampy. Elektřina se používá pouze pro osvětlení objektů.

                                                             

Od roku 1992 je majitelem lodi Městská hromadná doprava v Ostródě. Jsou používány lodě s názvy  Ostróda, Kormoran, Birkut,  Marabut, Penguin, Swan, Crane a Perkoz o různé tonáži. Lodě přepraví cca 50 000 cestujících ročně.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (11x):


TOPlist