Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
Krásný návod na pocestování po našich severních sousedech. Zatím tedy když jsem tam jel, tak dopravní situace jedna velká zácpa... Tak třeba někdy.
Díky
Fajne, mám odtamtud obdobné zážitky, tedy až na tu plochou dráhu
Jen pro úplnost - Bismarck nebyl křižník, ale bitevní loď, což je trochu jiná třída. A na jeho potopení se RAF přímo nepodílela, pouze jej objevila jejich Catalina z Coastal Command.
//www.motokochani.estranky.cz/clanky/dovolena-2015/
Dobrý ráno Ondro,
mohl bych odpovědět, že píšu hlavně pro sebe, abych se již nemusel probírat 2.-3.000 fotek, které si z každé cesty přivezu, pro cestopis nejprve proberu podle toho jak se která nepovedla. Pravda je ale taková, že si článek napíšu nejdříve fotkami vybranými tak aby cestopis sami psali. Pak se snažím vepsat pár vět, aby se to propojilo. Je to ale dřina. Někdy to vyjde že je obrázků více, jindy naopak. Cestopisy čtu podobně, nejprve začnu s obrázky a když jsou pro mě inspirací, tak si k nim i něco přečtu. Dojdu tak kolikrát k tomu, že si cestopis přečtu celý, někdy i od konce Tentokrát jsem snad poprvé použil kapitoly. Vznikly cestopisy sport, válka a moře. Na každý tak vyšla obvyklá stovka fotek. Přeji Ti mnoho pohodových kilometrů a z nich sepsaných zážitků pro nás, kteří začínáme cítit, že toho už mnoho nedáme S pozdravem Míra
Zdravím Targusi,
bude to jak píšeš. O vojenské historii jsem se rozepsal z více zdrojů jen okrajově.
Při přípravě cesty jsem vypozoroval, jak zdánlivě nesouvisející události ve Východním Prusku, brzy po WW1 začali do sebe podezřele zapadat a to mě tam velmi lákalo. Na místě pak utvrdilo, že od těch dob se mnoho nezměnilo. Řada dnešních Poláků tam v životě nebyla, protože to bylo dlouho německé území a těch co tam žijí na samotách jsem mnoho nepotkal. Žurek v malém bochníku s pokličkou jak píšeš podávali na Helu, v polní kuchyni před baterii Schleswig-Holstein. Fotku tam odsud bohužel nemám, dal jsem si ho ale ve Vlčím doupěti a to hned 2x po dojezdu odkud je fotka. Chuťově mi přišel jako řidčí hrachovka s bramborem a klobásou.
Dovolím si zatrapošit s opravou.
Paulus předal u Stalingradu do zajetí cca 92 000 německých vojáků, nikoli dvojnásobek, jak píšeš. Byl tam i můj prastrýc, vrátil se dom ze zajetí až v r. 1955 a šel pěšky z Rotterdamu, kde přistála loď, která ho přivezla. Neměl vůbec nic, jen válečné doklady. Celou cestu se živil žebrotou. Takový cesťák bych teda zažít nechtěl...
A dotázek k selskému žurku - nalili ti to do vydlabaného bochníčku domácího chleba? Já si to dal jednou v noci někde u Toruně. Vodu jsem vychlemtal, seříznutý vršek chleba, který sloužil jako poklička, jsem spásl na místě, a chlebovou "misku" jsem po malých kousíčkách žvýkal za volantem celý zbytek noci. Neskutečná lahoda.
Díky za komentáře a zasílám info. ke káře, která pochází z Anglie, zakoupená byla přímo z adresy https://www.motolug.com/index.php?route=common/home
z inzerovátu v anglických bikerských novinách, které jsem si přivezl z TT na Manu v roce 2012. Nákup spočíval pouze v zadání specifikace do on-line formuláře a následným uhrazením požadované částky. Pozor, v základu chybí rezervní kolo. Kompletní jsem dokoupil u Pneu Peterka. Složenou káru přiveze DHL v balíku velikosti pračky otvírané z vrchu. Součástí je formulář s VIN kodem, na základě kterého vydá Dopravní inspektorát techničák a SPZ. Složná se vejde do kufru každého osobáku, případně se sklopenou ½ zadního opěradla.
Docela dobrý týpek. Fajn čtení ,byl jsem v těchto místech velmi dávno a tak jsi mne nahlodal myšlenkou taky to vidět ( ne tak podrobně jako ty ) v sedle motorky. Pamatuji sposty komárů u jezer o kterých jsem se nedočet. Vydržet 30 min. v baltu to je maso. Těším se na další tvou cestu 019 tak nezapomeň na nás a hoď to sem.
Pánové, čas letí jako střelená svině, jezděte a hlavně pište pro ostatní… několik let jsem utvářel scénář cesty, nic světoborného nevzniklo, ale jsem docela rád, že je to již minulost jestli cokoli z napsaného bude inspirací, budu upřímně rád… S pozdravem Míra
Hezky napsano. A taky urcite pekne prozito. Jen jsem se divil, ze zezacatku tam mas super vypadajici holky, a ke kenci takovy fosilie . Jinak super trip, a taky jsem se dozvedel hodne novych veci. Tak hodne stastnych kilometru pri dalsim cestovani .
Opožděný, i tak velký dík. V srpnu chci za památkami WW II kolem Baltu vyrazit, děkuji Ti za množství užitečných informací na jednom místě! J.
Nádhera
Já jsem spokojený a líbí se mi to. Sám bych lepší nevytvořil.👍
Krásný návod na pocestování po našich severních sousedech. Zatím tedy když jsem tam jel, tak dopravní situace jedna velká zácpa... Tak třeba někdy.
Díky
Pěkné
Některá místa jsem letos navšívil taky
Fajne, mám odtamtud obdobné zážitky, tedy až na tu plochou dráhu
. A na jeho potopení se RAF přímo nepodílela, pouze jej objevila jejich Catalina z Coastal Command.
Jen pro úplnost - Bismarck nebyl křižník, ale bitevní loď, což je trochu jiná třída
//www.motokochani.estranky.cz/clanky/dovolena-2015/
Dobrý ráno Ondro,
Tentokrát jsem snad poprvé použil kapitoly. Vznikly cestopisy sport, válka a moře. Na každý tak vyšla obvyklá stovka fotek. Přeji Ti mnoho pohodových kilometrů a z nich sepsaných zážitků pro nás, kteří začínáme cítit, že toho už mnoho nedáme
S pozdravem Míra
mohl bych odpovědět, že píšu hlavně pro sebe, abych se již nemusel probírat 2.-3.000 fotek, které si z každé cesty přivezu, pro cestopis nejprve proberu podle toho jak se která nepovedla. Pravda je ale taková, že si článek napíšu nejdříve fotkami vybranými tak aby cestopis sami psali. Pak se snažím vepsat pár vět, aby se to propojilo. Je to ale dřina. Někdy to vyjde že je obrázků více, jindy naopak. Cestopisy čtu podobně, nejprve začnu s obrázky a když jsou pro mě inspirací, tak si k nim i něco přečtu. Dojdu tak kolikrát k tomu, že si cestopis přečtu celý, někdy i od konce
Cesťák fajny, zajímavá místa... ale proboha proč 300 fotek, ze kterých je 250 o ničem? Ou... Škoda.
Zdravím Targusi,
a to mě tam velmi lákalo. Na místě pak utvrdilo, že od těch dob se mnoho nezměnilo. Řada dnešních Poláků tam v životě nebyla, protože to bylo dlouho německé území a těch co tam žijí na samotách jsem mnoho nepotkal. Žurek v malém bochníku s pokličkou jak píšeš podávali na Helu, v polní kuchyni před baterii Schleswig-Holstein. Fotku tam odsud bohužel nemám, dal jsem si ho ale ve Vlčím doupěti a to hned 2x po dojezdu
odkud je fotka. Chuťově mi přišel jako řidčí hrachovka s bramborem a klobásou.
bude to jak píšeš. O vojenské historii jsem se rozepsal z více zdrojů jen okrajově.
Při přípravě cesty jsem vypozoroval, jak zdánlivě nesouvisející události ve Východním Prusku, brzy po WW1 začali do sebe podezřele zapadat
zzpol
Dovolím si zatrapošit s opravou.
Paulus předal u Stalingradu do zajetí cca 92 000 německých vojáků, nikoli dvojnásobek, jak píšeš. Byl tam i můj prastrýc, vrátil se dom ze zajetí až v r. 1955 a šel pěšky z Rotterdamu, kde přistála loď, která ho přivezla. Neměl vůbec nic, jen válečné doklady. Celou cestu se živil žebrotou. Takový cesťák bych teda zažít nechtěl...
A dotázek k selskému žurku - nalili ti to do vydlabaného bochníčku domácího chleba? Já si to dal jednou v noci někde u Toruně. Vodu jsem vychlemtal, seříznutý vršek chleba, který sloužil jako poklička, jsem spásl na místě, a chlebovou "misku" jsem po malých kousíčkách žvýkal za volantem celý zbytek noci. Neskutečná lahoda.
Jinak cesťák vůbec není špatný.
Díky za komentáře a zasílám info. ke káře, která pochází z Anglie, zakoupená byla přímo z adresy https://www.motolug.com/index.php?route=common/home
z inzerovátu v anglických bikerských novinách, které jsem si přivezl z TT na Manu v roce 2012. Nákup spočíval pouze v zadání specifikace do on-line formuláře a následným uhrazením požadované částky. Pozor, v základu chybí rezervní kolo. Kompletní jsem dokoupil u Pneu Peterka. Složenou káru přiveze DHL v balíku velikosti pračky otvírané z vrchu. Součástí je formulář s VIN kodem, na základě kterého vydá Dopravní inspektorát techničák a SPZ. Složná se vejde do kufru každého osobáku, případně se sklopenou ½ zadního opěradla.
Pěkný cestopis, fajn se to čte
...jen malinký dotaz: Co je to za přívěs na motorku?
Docela dobrý týpek. Fajn čtení ,byl jsem v těchto místech velmi dávno a tak jsi mne nahlodal myšlenkou taky to vidět ( ne tak podrobně jako ty ) v sedle motorky. Pamatuji sposty komárů u jezer o kterých jsem se nedočet. Vydržet 30 min. v baltu to je maso. Těším se na další tvou cestu 019 tak nezapomeň na nás a hoď to sem.
Pánové, čas letí jako střelená svině, jezděte a hlavně pište pro ostatní… několik let jsem utvářel scénář cesty, nic světoborného nevzniklo, ale jsem docela rád, že je to již minulost
jestli cokoli z napsaného bude inspirací, budu upřímně rád… S pozdravem Míra
Hezky napsano. A taky urcite pekne prozito. Jen jsem se divil, ze zezacatku tam mas super vypadajici holky, a ke kenci takovy fosilie
. Jinak super trip, a taky jsem se dozvedel hodne novych veci. Tak hodne stastnych kilometru pri dalsim cestovani
.
Trošku voayerství, trošku závodění, historie a hlavně cestování s úsměvem na tváři
krásně napsáno a jistě ještě lépe prožito, diky