Taliánsko 2012

Již v únoru při sjíždění sjezdovek v Dolomitech mi utkvěly v hlavě místní klikaté silničky a přes hromady sněhu už jsem si snil, jak je budu v létě brázdit na dvou kolech. Sny jsem změnil ve skutečnost a 16.7.2012 vyrazil se svou drahou polovičkou vstříc novým dobrodružstvím.

 

Den 1. – pondělí 16.7.2012

Vyjeli jsme kolem osmé hodiny ranní a jako již tradičně chvilku po odjezdu začalo pršet.  lověku se v takovém počasí tolik nechce, ale když se na to těší několik měsíců, tak ledacos hodí za hlavu.  Trasu jsme měli naplánovanou přes Prahu, Strakonice, Strážný, Passau. Tam se konečně počasí umoudřilo a vysvitlo sluníčko. Passau je moc hezké město, ale ta doprava je jak u nás v Praze, takže nedoporučuju průjezd centrem.
Dále jsme uháněli po silnici B12, B156 okolo Salzburku, ochutnali jsme kousek Vysokých Taur, dále tunelem Mautendorf ( za 10 E ) do Lienzu, kde už jsem cítil zápěstí na pravé ruce, jako v době puberty:) a váhali jsme, že se někde ubytujeme. Ale když mi navigace oznámila, že do Cortiny, kde byl náš cíl pro tento den, je to pouze 80km, neváhali jsme a vyjeli jsme posilněni čokoládou dál.

V okolí Cortiny jsem pokukoval po nějakém místečku, kde by se dal „rozbít tábor“, ale buď bylo všude spousta lidí (cyklistů, turistů, milenců), nebo zákazy vjezdu se značkou národního parku a drsnou výhružkou nemalou pokutou. Nechtěli jsme to riskovat, a jelikož jsme byli dost vysílení, ubytovali jsme se po ne zrovna krátkém hledání noclehu v kempu Cortina za 24E/noc.

UJETO: 740km

Den 2. – úterý  17.7.2012

V noci bylo celkem chladno a ráno, když jsem vyrazil do sprch, pouze v koupákách na mně ostatní kempaři v kulichách a svetrech koukali jak na blázna :)

Přítelkyni se dvakrát nechtělo ze spacáku a věřím, že její pozadí taky ne. V kuse zatím neujela víc než 250km. Kolem desáté dopoledne jsme opustili kemp a vyrazili do kopců. Přes Arrabu, kde jsme si vyjeli lanovkou na vrchol udělat pár fotek. Dále směr Canazei, a Cavalese. Projeté passa nebudu vypisovat. Chtěl jsem se frajersky vyfotit u každé cedule, ale to bych nedělal nic jiného, než pořád stavěl a fotil. Fotil jsem pouze při zastávkách, i když je pravda, že občas jsem litoval, že jsem nezastavil. Ale nechtělo si mi vždycky otáčet a vracet se pro jednu, dvě fotky. Neodpustil jsem si pouze passo Pordoi, kde jsme si dali sváču v bufáči s terasou a pěkným výhledem.

Cestou do Cavalese jsme stavěli pouze na benzíně a pak až v Cavalese na náměstí, kde jsme si zavzpomínali na zimní dovču a rozmýšleli se co dál. Chtěl jsem jet  na Lago di Garda, ale ustoupil jsem před dívčí polovičkou výpravy a její zadní částí těla, které byli jednoznačně proti  a vyrazili jsme přes Trento, Veronu a Modenu směrem k moři. 

Náš další cíl byla Pisa a kemp St.Michael v městečku Marina di Pisa, kam jsme dorazili téměř za stmívání, kolem půl desáté večer. Ubytovali jsme se za 23E/noc.

UJETO: 630km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE