Starší páni - stále v sedle a na skok na kávu

Zdravím všechny a hlásím, že stále jedeme. Poslední zveřejněný článek je z 8. 2. 2021. Proto jsem se rozhodl, že napíšu, abyste si nemysleli, že jsme to vzdali nebo že pauzírujem. I když už na nás  kouká z motorkářského nebe Láďa harmonika a Pepíček.

Já mám letos zapsaných 17 společných jízd za rok 2023. Ne vždy jsem byl k dispozici. Loňskou sezonu (tj. r. 2022, píši to v prosinci 2023) jsme táhli hlavně my „mladíci“ 80+ a tak vám tady z těch jízd prezentuji fotku, nás veteránů. To jsme byli na Sázavě u osady Omaha kousek od Kácova.

Jsme přece stará škola. Začínali jsme tajně jako kluci na motorkách svých otců v padesátých létech minulého století. A tak nás motorky drží dosud. Jen ty motorky máme jiné, starší mašiny YAMAHA XVS, dva HARYKY, KAWASAKI Vulcan a nový člen Pavel mimo YAMAHY XVS si pořídil později i tříkolku. A tak jeho manželka Petra obohatila naši partu o další dámský prvek.

Taky držíme stále MOTO band, ale nyní jen zkoušíme, marodí nám kytarista. Také jsme měli desáté výročí založení kapely. Zahajovali jsme na našem ročním hodnocení 15. 12. 2013 v restauraci u Gregorů v Nymburce. 

A tady je foto z našeho posledního veřejného vystoupení.

Máme také své oblíbené zastávky. Když jedeme na sever od Nymburka, bývá to pravidelná zastávka v cukrárně na náměstí v Sobotce. Když je chladnější počasí, uchýlíme se dovnitř, jinak sedáme venku na terase. A to je fotka z jara, když venku ještě pofukovalo.

K cestě na sever také často patří zastávka v Lomnici nad Popelkou.  To obyčejně na zpáteční cestě a potom z kopce dolů na Železnici známou z Rumcajze, přes Valdice se známou věznicí a Libosadem na Jičín. Na fotce je krásná renezanční radnice právě z Lomnice nad Popelkou, někdy se stavíme i u skokanských můstků kousek za městem.

Na motorce mám držáček na kameru a na naše roční sezení připravím vždy DVD z minulého roku. Občas do držáku dám i fotoaparát, a tak máme i fotky z jízdy. A to z našich oblíbených silniček.

Ze severních štací a našich zastávek i obědových patří také Železný Brod. Letos jsme měli smůlu, policie nás z našeho oblíbeného místa vykázala, protože byl Sklářský den, všude plno lidí. Tak jsme zastavili až na kraji města u Jizery a konali poradu kam dál. Z porady je ta další fotka. Pochopitelně jsme to vyřešili a na oběd se stavili v krásné roubence o pár kilometrů dál v Bozkově. A ten co sedí na motorce je Jaroušek, náš šéf - stařešina a než vyjde tento příspěvek tak mu bude 83.

Pokud jedeme z Nymburka na jih, tak často stavíme v historickém městě Kouřimi. Na čtvrtém největším náměstí v Čecháh (je skoro dvojnásobně větší než v Českých Budějovicích) si vybíráme do které cukrárny zavítat. V poslední době to jednoznačně vyhrává ta u chrámu Sv. Štěpána. V Kouřimi je spousta historických památek. Muzeum, skanzen, městská památková chráněná zóna, hradby a pod. K nim např. patří Pražská brána - nejlépe zachovalá raně gotická brána v Evropě (viz Wikipedie).

To je starý chrám v Kouřimi, již z 13. století, stavěný královskou hutí Přemysla Otakara II. Zajímavé jsou také zvony na samostatné zvonici. Jsou zavěšené srdcem vzhůru a vlastní zvonění obstarávají kouřimští zvoníci šlapáním na vlastní korunu zvonu a pomocnou dřevěnou páku na ní upevněnou. Ekvilibristickou operací je zejména chycení zvonu při ukončení zvonění.

A to je naše oblíbená zastávka, když se vracíme od jihu k domovu. Jinak byste Kouřim měli všichni poznat, právě se opakuje bezva seriál Bylo nás pět, který tam byl natočen. Nebo i francouský film Zvonokosy a další filmy. Vše v Kouřimi hlídají památkáři. (Před časem jsem projektoval RD před hradby co jsou z 13. století a na to ani památkáři nestačili. Museli jsme se stavebníkem s projektem až na Ministerstvo kultury do Prahy pro schválení.)

Ale zpátky k jízdám. Celkově musím přiznat, že v letošních jízdách jsme to ale kapku ošidili, jezdili jsme jen doma v ČR. Nebyla žádná cesta do ciziny jako jsme jezdili v dřívějších létech. Uvidíme jak v roce 2024.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE