Balkán na stopětadvacítce podruhé

Naše první výprava na Balkán byla fantastická a bylo nám tak líto, že už jsme doma, že jsme se domluvili na další výlet do Bosny na konci prázdnin. Tentokrát jsme vyjeli jen na týden, takže padlo rozhodnutí naložit motorky na káru za auto, protože jsme si chtěli víc projezdit oblast, kam bychom se stopětadvacítkou za den už asi nedojeli.

V sobotu po poledni už jsme byli v Livnu, kde jsme měli luxusní ubytování, sundali jsme motorky z káry a jeli se vykoupat do Buško jezera. Navečer jsme si ještě prohlédli transportér a tank v Rujani.

V neděli jsme vyrazili na Veliki Vitorog. Jeli jsme přes vojenský prostor Sveta Barbara, což je nádherná cesta širokým údolím s krásnými výhledy. Výjezd byl v pohodě až na poslední zatáčku a závěrečné stoupání, které jsem ve dvou nedal. Z Vitorogu je nádherný kruhový výhled a ještě je tu možnost projít si podzemní bunkry a chodby, které jsou ve výborném stavu.

Cestou zpět jsme chtěli jet přes Kupres a podívat se na krasové propady u vesnice Blagaj. Navigace od Seznamu trvala na tom, že odbočka je hned pod kopcem, ale žádná tam nebyla. Vzali jsme to tedy lesními cestami, které často ani v mapě nebyly, a snažili se jet pořád na východ. Nakonec se podařilo a našli jsme skalní útvary a propady.

Na pondělí jsme si dali pramen Cetiny, vodopád Krčič a Šatorské jezero. Cesta až k prameni Cetiny byla úzká asfaltka zcela bez provozu s výhledy na Cetinu a na Peručko jezero. Samotný pramen je nádherné čisté malé jezírko obklopené skalami, na kterých stojí pravoslavný kostelík jako památka původně srbského osídlení před chorvatskou okupací. Voda je studená, ale vykoupat se tu dá.

Na vodopády Krčič vede krásná šotolina kolem říčky Krčič – tzv. Napoleonova cesta. Bohužel, říčka byla vyschlá, takže se nekonal ani žádný vodopád. V ukrutném vedru jsme tedy přejeli zpět do Bosny do města Bosansko Grahovo a odtud dál na jezero Šator. Vede sem pohodová šotolina a na stromech či kamenech jsou dokonce šipky kudy jet. Jezero je nádherné, obklopené vysokými horami a byla v něm překvapivě velmi teplá voda. Zpět jsme se vydali šotolinou na Rore a přes Glamoč do Livna.

Další den nás čekala opět nálož kilometrů a offroadu. Jeli jsme na Ramsko jezero, které vypadá krásně z vyhlídky vysoko nad jezerem, ale jet k němu nemá smysl. Odtud jsme se přesunuli krásným offroadem pod Pločno a sjeli nádherným údolím do Jablanice. Dál směrem na Mostar údolím Neretvy a do kaňonu řeky Drežanka. Tohle byla pecka. Fantastický kaňon s vysokými horami a bystřinou, podél které se kroutí úzká asfaltka, která nakonec přejde v strmou šotolinu vycházející na pláních pod Pločnem. Protože už byl večer, vzdali jsme výjezd na Pločno a vydali se na cestu zpět kolem Blidinje jezera.

Na středu byly v předpovědi od oběda bouřky. Vyjeli jsme tedy jen nad Livno na náhorní planinu pod horou Cincar. Krajina je zde opět nádherná, rozlehlá s neuvěřitelnými výhledy. Dojeli jsme k horské chatě pod Cincarem a potom jsme se přes louky vydali na zajímavý kopec Gagiča Greda, kde jsme vyjeli až do sedla pod vrcholem, odkud byl neuvěřitelný výhled na Glamočko polje. Po obědě přišla skutečně bouřka, kterou jsme přečkali v apartmánu a večer jsme si ještě objeli Livanjsko polje, které je největším krasovým polem na světě.

Na čtvrtek byl naplánovaný výjezd na Vitrenik a prohlídka tří jezer v Chorvatsku. Cesta na Vitrenik sice začíná pohodovou šotolinou, ta se ale velmi brzy změní na kamenitou cestu plnou velkých volných kamenů. V dolní části to vypadá, že se chvílemi jede i korytem vyschlého potoka. Ve dvou to rozhodně není nic, co bych si chtěl zopakovat. Cesta se na chvíli zlepší až v závěrečných partiích. Výhled je odsud skvělý, ale po bouřkách a dešti byl vzduch plný oparu, takže jsme moc daleko nedohlédli. Po otravném sjezdu jsme se vydali do Chorvatska. První v řadě je Zelené jezero, což je vlastně přehrada s krásně modrozelenou vodou. Další je Červené jezero, což už je regulérní jezero – zatopený krasový propad, obkroužený do červena zbarvenými skalami. Za necelé dva kilometry je Modré jezero ležící na dně skalního kotle.

Poslední den jsme dali odpočinkový a jeli se vykoupat do Omiše do moře.

Znovu jsme se utvrdili v tom, že Bosna je nádherná země a je jedno kam člověk zajede, všude je spoustu nádherných a zajímavých míst a krásných offroadů.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE