Ne víc než 3 válce, lehká a zábavná - to byly moje nejdůležitější parametry při výběru další motorky. Aneb jak jsem zůstala věrná KTM.
Výška jezdce: 165 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha MT-07: Vzhledově to není můj typ, nějak mi nevyhovovala pozice (řidítka na mě docela daleko od těla)
Ducati Monster 796: Menší nabídka, chtěla jsem prostě 796 s letmým kolem, ne 696. A asi mi to trošku přijde jako taková \"ohraná\" motorka pro holky, i když vůbec neznevažuju důvody, proč si ji právě holky vybírají (design, váha, výška,...)
První dojmy - Měla jsem obří strach a respekt - je to nejvyšší motorka, na které jsem kdy jezdila (když nepočítám pár koleček po zahradě na enduru), to všechno ještě znásobené tím, že jsem fakt stresař. Po 200 metrech ale najednou všechno opadlo. Zasměju se do helmy a říkám jí, že budeme kámošky.
Doplňky na motorce - Krovka sedadla spolujezdce - pěkná věcička na parádu.
Laděný výfuk Hurric - není z těch nejhezčích, ale zvuk je pěkný a ušetří nějaká ta kila
Gelové sedlo Powerparts - velice pohodlné, ale vysoké (+2 cm)
Zrcátka do řidítek - asi budu volit jiná, možná spíše originál, protože chci možná přidat blastry
LED blinkry
Plotna na brašnu místo sedadla spolujezdce - SW Motech
Padáky Powerparts
Recenze
Duke 390 už pomaličku přestával stačit (popravdě, kdyby měl jen o pár koníků víc, možná by zůstal doma - přesvědčila jsem totiž sebe i ostatní, že i s takovým prckem jde nadělat hodně parády:)), tak bylo na čase se porozhlédnout po nástupci. Logicky mě jako první možnost hned napadla 690. Po delším uvažování a průzkumu trhu (což fakt nenávidím a miluji na kupování nové motorky) padly do výběru i jiné motorky, žádná ale po "osahání" nepadla do ruky tak, jako KTM Duke 690. Lehoučká (rozdíl ve váze oproti 390 je OPRAVDU NESKUTEČNĚ MINIMÁLNÍ), řidítka tak akorát blízko (mám ráda, když mám řidítka blízko těla. Při jízdě se občas pozoruju, že se intuitivně tlačím dopředu na sedle, až si připadám jako na motardovi), no prostě bylo rozhodnuto. Teď už jen vybrat tu pravou.
Jak už to bývá, všechny nejlepší motorky jsou zákonitě vždycky na druhé straně republiky. Jeli jsme tedy skoro přes celou Českou republiku, ale vyplatilo se. Najednou se v Caravelle vracíme domů tři:).
Zatím mám najeto jen velmi málo (něco kolem 100 km), takže detailnější recenze budou přibývat později. Už teď ale můžu říct, že jsem udělala dobře. Motorku jsme hned snížili (zadní tlumič do nejměkčí polohy, což bych stejně vzhledem ke své váze upravovala), ale trošku jsme to snížili i na předních vidlích (tomu jsem se ze začátku bránila, moc nechci zasahovat do ergonomie motorky, ale je to na mě prostě vysoký). Uvidíme, třeba si zvyknu a půjde to zase na původní výšku. Výrobce udává výšku 835 cm, já jsem se tímto dostala myslím na nějakých 810 cm. Což už je OK. Origo sada na snížení motorky totiž stojí nějakých 13-15 tisíc Kč :).
Následovaly nějaké kosmetické úpravy, tankpad, instalace držáku na telefon, čištění pastorku a motoru,...
Vyměnila jsem si blinkry (LEDkový, ty originál plachťáky se mi moc nelíbí), což bylo celkem easy peasy, protože na M-style se dá koupit konektor, který dává KTM do motorek, takže jen koupíte náhradní konektory, přiděláte na nové blinkry a nacvaknete. Žádné pájení, nic. Problém by se mohl objevit v tom, že motorka je nastavená na žárovkové blinkry a LEDkové s tím udělají paseku - to je ovšem v tomto případě taky velice jednoduše řešitelné. Ne, žádné odpory na každý blinkr (už tak je pod sedlem málo místa), ale koupíte relátko na LED blinkry, které má stejný konektor jako originální relé (najdete v přední masce) a máte vyhráno! Já jsem to vyhrála dvojnásob, v Bikerscrownu měli výprodej a relátko stálo kolem stovky. Když jsem měla rozdělanou masku, rovnou jsem vyměnila žárovky (chyběla potkávačka a hlavní světlo mám radši "blue effect").
Musela jsem taky pořídit padáky (bez toho bych nevyjela ani před barák). Automaticky jsem teda šla na stránky RD-moto. Ale ono nic. Duke 690 má bohužel tak blbě uchytitelný padáky, že RD-moto je vůbec nemá v nabídce. Moc na výběr teda tím pádem nemáte (asi 3 nebo 4 druhy padáků od různých značek), všechny minimálně 4000 Kč. No nic, koupila jsem origo od KTM. Tady pozor: mají je dostupné ve dvou oranžových - jedna je klasická a druhé říkají "šťavnatá". Ta odpovídá barvě novějších KTM. Tu "moji" barvu bohužel neměli skladem ani v Rakousku, tak jsem risknula tu druhou a můžu říct, že rozdíl v barvě téměř není poznat. Uf.
Na KTM je ale hrozně blbá jedna věc. Jakmile ji máte, tak objevíte něco, co se jmenuje "Powerparts" a jste v háji. Všechno chcete upravovat. A to já spadám spíš do sorty "Nedrbej do toho a nechej to originál". Už jsem dostala dáreček v podobně černých řidítek z 690 R, takže na ty se chystám. Tak uvidíme, co bude dál :).
Teď k jízdě. Začínala jsem na palivovou mapu č. 1 (pro másla:)). Tuhle informaci, že Duke má i palivové mapy, jsem se dozvěděla až od jednoho prodejce. Přepínač je schovaný po sedlem a máte na výběr 3. Zlí jazykové tvrdí, že to moc velký rozdíl není, tak to uvidím (a napíšu), až to porovnám. Musím říct, že mě překvapilo, jak je to hodná motorka. Zátah je na tuhle mapu velice plynulý, nic uškubaného (dokonce myslím, že 390 byla taková jakási živější). Síla tam ale je, to zas jó. V obci jedete s odřenýma ušima na 3, pokud to teda nespadne pod 3 tisíce otáček. To jste v loji. Motorka dá jasně najevo, že takhle teda ne. Takže spíš dvojka. Řadíte zase pořád, ale s tím se prostě u jednoválce počítá. Aspoň máte důvod v té uličce hrknout při podřazení meziplyn :). Mně osobně asi to časté řazení nevadí, jsem zvyklá (naopak, vždycky si říkám, že aspoň musím přemýšlet, poslouchat a makat:)), ale pro někoho, kdo jezdí na čtyřválci to může být šok. Vibrace jsou teda neskutečný (a to já je miluju), zatím si moc nedovedu představit třeba nějaký několikahodinový dálniční přesun. Třeba to zlepší nějaká závažíčka (teď mám v řidítkách zrcátka).
Na brzdy si zvykám - no brzdí to prostě víc, než 390, takže zatím si to osahávám. Nástup ale není nijak ostrý, po zvyknutí si myslím, že se budou dávkovat pěkně)
Ovladatelnost - nejdřív jsem byla vyhukaná z poměrně širokých řidítek, po delším zkoumání ale zjišťuji, že motorka jde přesně tam, kam chci a přisuzuji to právě řidítkům. Jakmile jenom pomyslím na změnu směru, náklon.., tak v tu ránu to motorka udělá a mě to nestojí vůbec žádnou námahu! Tím, že je lehoučká je prostě jako kolo. Takže v tomhle ohledu boduje.
Podvozkově je spíš měkčí (já mám ale nastavenou zadní pružinu na nejměkčí), takže pokud chce někdo tvrdší, tak přitvrdí zadní péro a případně dá jiný olej do předních tlumičů. Mně to ale zatím vyhovuje.
Měla jsem možnost se na ní svézt i jako spolujezdec, ale to asi není to, čím by tahle motorka vynikala. Ne, že by se to nedalo, ale znám pohodlnější motorky pro jízdu vzadu.
Teď mě čeká výměna oleje (Motorex 15W50, jedu dle popisu výrobce) a pak už si budeme jen užívat :).
UPDATE - najeto 6.700 km:
S Dukem jsme se právě vrátili z dovolené na Sicílii, takže jsem myslím získala kompetenci mluvit o cestování na téhle motorce. Pravdu? No, žádný med :). Velkou výhodu máte v tom, že motorka je lehká a s velkým rejdem, což znamená skvělou manipulaci. Vytočíte se na pětníku, když neustále někde bloudíte. Když přeparkováváte "růčo", tak je lepší tahat naloženou 160ti kilovou motorku než naloženou 200 kilovou motorku. No a při proplétání se hustým italským provozem je taky poznat, že se nacpete tam, kam okufrovaný GS ne.
Realita je ale i taková, že neděláte nic jinýho, než řadíte. Ve městech, v horských pasech,... Prostě pořád. Na druhou stranu - aspoň se za těma řidítkama nenudíte a máte pocit, že je vás pořád potřeba :).
Jezdím tak, že mám při jízdě pořád dva prsty na páčkách. Do těch jdou ale nezanedbatelné vibrace, což vám způsobí mírného Parkinsona (u mě teda hlavně po ránu. Asi, než se cit otupí :)). Zkoušela jsem řešit těžkými (fakt poctivými) závažíčky, ale jednak to nepomohlo a druhak se mi jedno (i přes opakované dotahování) vyklepalo úplně a druhé málem taky. Koupila jsem si nové (které přitáhneme tak, že už je nikdy nikdo nesundá), ale už teď vím, že budou sloužit spíš jako ochrana při pádu, než jako řešení vibrací. Vibrace mi nikdy nevadily a takovou motorku kupujete s tím, že vibruje. Ale něco jinýho je, když se jedete projet svižněji do Jeseníků, než když se trápíte na italském pobřeží.
Co se může ale objevit jako problém jsou zavazadla. Měla jsem obrovský problém sehnat podpěry brašen (jelikož jsem měla z loňska nové brašny). Na trhu moc velký výběr není. Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme pořídili jednu velkou brašnu Jofama, která kombinuje válec i boční brašny (nevím, jak ten paskvil nejlíp nazvat), přítel udělal z pásoviny jednoduché podpěry a bylo to geniální! Tahle brašna byl kup století. Asi je to ale řešení pouze pro ty, kteří umí jezdit úsporně - my jsme se do téhle brašny a do druhého válce sbalili se vším všudy skoro na 3 týdny a ještě jsme měli místo na meloun a piva, ale chápu, že ne každý tohle štěstí a dovednost bude mít :).
Shrnutí?
Duke je parádní motorka pro ty, kteří jí odpustí, že je svá. Že brní. Že si prošupete nohu od řadičky. Že falešný neutrál není žádnou raritou. Ale ocení ji i ti, kteří mají za barákem pěknou zatáčkovitou trasu (ideálně s překlápěčkama). Kteří chtějí být v tom sedle nějak užiteční a přiložit ruku k dílu. A kteří chtějí trochu rychlejší elektrokolo.
Dobrá volba
Spravne si vybrala