Yamaha FZ1/FZ1 Fazer

Jak již bylo napsáno dříve, jedná se o nástupce FZS 1000, takže srdcem obou nových strojů nemůže být nic jiného než opět upravený motor z R1. Čtyřválcová 20-ventilová jednotka o objemu 998 ccm využívá veškerých vymožeností svého velkého vzoru, jen díky trochu jinému zaměření není hnána tolik do maxima. Papírově se výkon ustálil na 150 k při 11 000 ot/min, což je i tak, myslím docela slušná porce pro stroje tohoto ražení, zvlášť, když vzpomenu na FZ1.

Motor dostal jiný profil vaček a snížen byl kompresní poměr, oproti starší generaci byla dnes již použita vstřikovací jednotka. Vše je ve výsledku upraveno tak, že oproti R1 jde motocykl do většího zátahu od středních otáček, ale nedostatek výkonu v maximu jsem rozhodně nepociťoval. V praxi to znamená, že jízda je tak do 5000 ot/min velice pohodová a klidná záležitost, sedíte si vzpřímeně na pohodlném polstrovaném sedle, ruce zeširoka na řidítkách. Stupačky nejsou ryze sportovního ražení, nechybí jim pogumování, což lze z hlediska delších cest jen přivítat.
Spolujezdec tradičně v tomto ohledu tak hýčkán není, nicméně u Fazera má pro lepší komfort na delší cesty k dispozici, jak jsem psal výše, madla. Pohodlnější usazení je do jisté míry také způsobeno předěláním nádrže, která je nyní kratší a jezdec je tak o trochu více vpředu. Oproti předchozí generaci by její objem snížen z 21 l na 18 l.
Jednotlivé rychlostní stupně jsou vcelku dlouhé a motocykl, tak spíš plynem ve spodu šimráte. Pokud chcete razantní odezvu a proud emocí je třeba motor vytočit nad 5000 ot/min a opravdový výstřel ze tmy, který bude šokovat a rozproudí krev v žilách, lze očekávat těsně pod hranicí 7000 ot/min. Tam motocykl nezapře svůj původ.
Zde jsem pak u FZ1 lehce nacházel svůj limit, kdy rychlost tak kolem 160-170 km/h byla díky absenci ochrany větru na hranici únosnosti. Naopak Fazer s Vámi bez problémů atakuje hranici 200 km/h bez větších obtíží, i když jezdec se musí dost přikrčit.


Při jízdě na FZ1 jsem si lehce zavzpomínal na jízdu na prvním opravdu silném velkém naháči Hondu X-Eleven (představena na trh v roce 2000), která se svým motorem z CBR 1100XX upraveným na 140 k byla tomuto stroji při troše fantazie blízká. Nicméně, pokud s tímto strojem máte zkušenost, pak vězte, že FZ1 je podstatně lépe ovladatelné a celkově z pohledu jezdce nepůsobí tak humpolácky a přímočaře. Přeci jen roky vývoje tu jsou a tedy dnešních 194 kg vůči tehdejším přijatelným 222 kg Hondy už jsou na ovladatelnosti znát.
Fazer naopak navazuje na předchůdce obou FZS 1000 a z uživatelského hlediska případné majitele rozhodně nezklame a potěší rovněž sníženou hmotností. Pokud to chcete přesně v číslech mělo by to být 11 kg.
Jedničku tradičně dostávají u Yamahy brzdy, které i přes to, že nejsou radiální, zaslouží vysoké hodnocení. Především přední čtyřpístky na 320 mm kotoučích Vás nezklamou v jakémkoli režimu jízdy. Odpružení je dle mého očekávaní na tento typ stroje měkčí, ale zcela vyhovuje potřebám stroje. Navíc lze bez problémů vše doladit k obrazu svému.
Zajímavost a známka typické japonské vynalézavosti s maximálním výsledkem lze možná právě hledat na předním odpružení upside-down vidlice. Vše je konstruováno tak, že tlumení odskoku je seřizováno pouze na pravé přední vidlici.


Pokud bych měl hledat nějaké neduhy, byly by asi dva. První není zas tak markantní, nicméně u obou verzí je zadní podsedlovka opticky dosti vydařená, ale při dešti se přes žebrování držáků značky dostává do zadních partií stroje dost nečistot. Druhým, který může přinést lehčí komplikace při pomalé jízdě ve městě, je reakce vstřikovací jednotky na otočení rukojeti plynu. Pokud ze zavřeného plynu jen lehce přidáte, podvědomě cítíte jakoby pomalejší rekci elektroniky, která následným sepnutím lehce s motocyklem občas drcne. Oproti ostatním motocyklům, je to spíš o prvním nasednutí a pár kilometrech, časem si na to zvyknete a už Vám to ani nepřijde. Osobně jsem si toho všiml výrazněji jen v prvním testování u Fazera. U FZ1 jsem to již čekal a výrazně mě to tedy i po určité pauze a jízdě na jiném stroji nepřekvapilo.
Za pozornost stojí jistě i 17 palcová litá kola, které si vzadu výrobce troufl obout do 190/50 ZR17 a vpředu pak doplnil klasikou 120/70 ZR17.

Závěr

Co říci závěrem? Oba stroje jsou do jisté míry i přes shodnou techniku jasně orientované na svůj okruh zákazníků. Zatímco s FZ1 jsem brázdil šumavské hvozdy a vyhledával spíše zatáčky s prudšími výjezdy, případně kratší vyjížďky jen tak pro radost a na zkoušku. S Fazerem jsem pojal test více cestovatelsky a nějaký ten dálniční přesun, či 200 km úseky vkuse nebyly příliš na obtíž.

Kdybych měl srovnávat na trhu, z letošní nabídky mi vůči FZ1 jednoznačně pasuje dvouválcové Tuono od Aprilie. I přes rozdílnou techniku tu lze vypozorovat určitou podobnost a snahu předvést, odkud vítr vane. Celkově vzato však FZ1 je víc přátelské a ne tolik „drsňácké“ jako Tuono. Na druhou stranu dá svému jezdci více pohodlí a komfortu, což se také cení. Tuono zas ke svému image přidá trochu více té shodné techniky z RSV. Pokud bych měl vyslovit svůj vlastní verdikt mezi FZ1 a Fazer a jít, kam mě srdce táhne, asi by to byl Fazer a cestovnější ambice, ale jednoznačně bych šel do příplatkové kapotáže. Testované FZ1 je v současné době na trhu za 289 900 Kč, zatímco Fazer za 309 900 Kč.

Klady:

- vydařený vzhled
- motor
- kvalitní zpracování
- tradičně skvělé brzdy
- široká příplatková výbava (především plnohodnotná kapotáž u Fazera, kýl a plexi u FZ1)

Zápory:

- ochrana proti větru u FZ1 vzhledem k výkonu stroje
- přes žebrování držáku značky se dostává na zadní partie dost nečistot
- reakce vstřikovací jednotky na otočení rukojeti plynu při nižších rychlostech

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Petr Szabó - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE