Kawasaki Ninja 250R a Yamaha YZF R125

Text: Vláďa Novotný , Lukáš Růžička | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 29.5.2008 | Zobrazeno: 105 112x

Kapitoly článku

Svěží dospělý vzhled dvouválcové koncepce vycházející historicky z úspěšné GPZ 250 navazuje na úspěšnou klasiku. S touto myšlenkou usedám za řidítka nové Ninji 250R, kterou mám na krátké seznámení k dispozici. I když se jedná o trochu jinou kategorii, hlavně tedy co se orientace na zákazníka a objemu týče, do hlavy se samozřejmě i bez ohledu na tato fakta dere srovnání se slabší R125. Suchá hmotnost 151 kg by měla zajistit kromě dobré ovladatelnosti při sportovním vyžití i dostatečný potenciál a ovladatelnost při přesunech městskou aglomerací. Na dostatečný dojezd je zase stroj vybaven slušnou 18 l palivovou nádrží. Usazení je na první dojem komfortnější a spíše v cestovanějším vzpřímenějším duchu. Řadový dvouválec funguje v úplně jiném režimu než R125 a rovněž jeho potenciál kolem 33 k dává stroji úplně jiný charakter.

Nemohu si však pomoci, ale i přes líbivý design a typicky okousané kotouče na mě po prvních metrech působí pocitově oproti „vypiplané“ YZF-R125 tento motocykl trochu archaicky. Určitý vliv na to možná má i vnímaní přístrojovky, která je vyvedena v klasickém “analogovém“ duchu budíků a kontrolek. Podle vzhledu bych očekával spíše menší sportovní střelu, ale zatím, jak zjišťuji, jedná se naopak o velice pohodový a nadmíru pohodlný cestovnější stroj. Což je ve svém důsledku pro mě sice lehkým překvapením, nicméně nijak to nekazí radost z jinak velice příjemného motocyklu. Pokud bych to měl stylem a usazením k něčemu přirovnat, napadá mě snad jen starší generace CBR 600F od Hondy před rokem 2000.

Dvouválcový charakter stroje je mi osobně bližší a v ostřejším tempu, tak vyrážím na kratší vyjížďku. Šestistupňová převodovka se zdá jako bezproblémová a kolem 8000 ot/min stroj dostává opravdu svižný charakter. Jen si je třeba zvyknout na dvouválcový charakter motoru. Rychlosti do 150 km/h nejsou pro tento stroj žádný problém. Stroji to svědčí spíše ve vyšších otáčkách, nicméně kratší jednička má pěkný zátah již od spodu. Vykousané brzdy fungují na výbornou, jen je třeba počítat s větší silou pro jejich maximální účinnost. Usazení je velice pohodlné a člověk se nemá problém vsoukat za plexi. Typově stroj svojí povahou jednoznačně zapadá do této kategorie a pevně věřím,že začínající jezdci či slabší dívčiny v něm naleznou stroj svých snů. Osobně si myslím, že speciálně pro menší postavy a křehčí dívky by tento stroj mohl být bestsellerem.