yamaha_mt09




Výstava Motocykl 2001

Tahle akce je výstava motorek a všeho co k nim patří, spojená s volbou motocyklu roku. Koná se každoročně na Pražském Výstavišti v Holešovicích. Je to takový svátek všech motorkářů a lidí, kterým se třeba motorky líbí nebo je to jejich sen. Hodně se tady objevují kluci, co by si motorku rádi pořídili a nemají na to dost peněz - tak se sem chodí mučit - dělal jsem to taky.

No a teď trochu z jiného úhlu. Tahle výstava se letos konala v termínu 15.-18.3. , ovšem každoročně je to půlka března. Cílem jsou především obchodní zájmy - je třeba před blížícím se jarem nalákat (nejlíp úplně zblbnout) co největší počet potenciálních zákazníků. Taktika je : naleštěné motorky ve spojení s prsatými hosteskami v sukních délky nepřesahující délku kalhotek. Pro lidi co motorku mají by to mohla být příležitost k nákupu doplňků a příslušenství. Vymoženost výstavních slev k nám ovšem ještě nedorazila. Co se týče toho termínu - každý motorkář se bude snažit přijet sem na své motorce. Já jsem se letos snažil naposled. Ale od začátku... Takže vzhledem k termínu se nás k Praze vydalo jen pět. Když jsme se sešli, zeptal jsem se ostatních, jestli znají cestu (rozuměj po Praze). Ostatní odpověděli, že si mysleli, že ji znám já. No výborně. Další rána přišla někde za Táborem, když se rozpršelo, nejprve nenápadně, potom naplno. V Miličíně jsme už byli řádně promočení, tak jsme zastavili na polívku. Když přestalo pršet, jeli jsme dál, ale po pár kilometrech začalo stejně znovu. Přestalo až před Prahou. Při průjezdu Prahou se k nám začali přidávat další kluci na motorkách v domnění, že známe cestu. Trefil jsem pouze do Holešovic, tam jsem se zeptali na cestu místního moudrého chlapíka, který jako správný pražák nás vesničany poslal na opačnou stranu. Což nám na třetí křižovatce došlo. Tak jsme se opět ptali - městského policisty. Ten nám chtěl ovšem dát pokutu za zastavení v zákazu. Ono se těžko někoho zeptáte na cestu, aniž byste zastavili. Takže když jsme přijeli k Výstavišti, byli jsme skutečně rádi, že to máme za sebou. Dojeli jsme k bráně a zastavili (jednalo se o dvacet metrů a bylo zde kupodivu liduprázdno) - načež přiběhli dva policisté a dali všem 200,-Kč pokutu za to, že jsme vjeli do zákazu vjezdu (měli jsme prý motorky tlačit). Teda ne že bych čekal transparenty "výstava vítá motorkáře"... Vzhledem k tomu, že vybírání pokut policistovi, kterému bylo něco přes dvacet a motorkáře měl zjevně skutečně rád, trvalo delší dobu, prostor se zaplnil lidmi pokřikujícími hesla jako "nechte je bejt vy kret..." no prostě byli solidární. Policista se snažil zvýšit publicitu, když křičel "kdo to řekl, kdo to byl... !!!" a podobně. Ale samozřejmě měl pravdu - zákony se musí dodržovat za každou cenu a není třeba o tom přemýšlet. Prostor výstavy je v Průmyslovém paláci rozdělen do stánků jednotlivých značek. Byly zde stánky

tradičních japonských značek

, ale i italských -

Moto Guzzi

,

Cagiva

či

Aprilia

, či americký

Harley Davidson

, německé

BMW

, taky česká firma

Gun Trike

, montující nádherné tříkolky - prostě na co si člověk vzpomene. Po obvodu pak byly stánky prodejců doplňků a příslušenství. Z nich mě nejvíc zaujal stánek s oblečení australské firmy Kakadu. Měli zde již tradiční nepromokavé dlouhé pláště - ale třeba i rifle nebo svetry. Hrozně se mi líbila typicky australská nepromokavá košile s flanelovou podšívkou. Při pohledu na cenu 3600,- jsem ji ale opatrně vrátil na věšák. Taky mě zaujaly na stánku Yamahy čtyřkolky s příslušenstvím - třeba vozíkem. Ve světě se totiž běžně používají třeba při práci na farmách. Něco jako po českém venkově ploužící se Terry či Vari Bédy Trávníčka. Jedna z letošních novinek

Yamahy

je litrový Fazer. Krásný vzhled a motor z R1 - skvělá kombinace. Takový tovární street - už se těším na ty variace českých motorkářů-kutilů. Další novinkou je supercesťák FJR 1300. Když jsem tenhle kousek viděl prvně, říkal jsem si, že musí být jednou moje. Od té doby jsem trochu vystřízlivěl - hlavně když jsem se dozvěděl, že její cena je skoro půl milionu (mimochodem cenová politika japonců mě poslední dobou dost šokuje). Ale jinak - úplně nový motor s úžasným krouticím momentem a spousta vymožeností pro cestovatele. Tyhle motorky mě poslední dobou fascinují. Popravdě bych si tenhle kousek uměl představit ve svojí garáži. Už mám vyzkoušený posaz a jsem velice spokojen. Při svých 195cm jsou pro mě motorky jako CBR600 koloběžky. Ale tady na tom se cítím naprosto majestátně - s těmi protilehlými písty, které vás div že nekopou do kolen. Široká řídítka a pohodlná sedačka. Ano, tohle je opravdu motorka podle mého gusta. Tohle je pohled do obličeje

Kawasaki ZXR1200

- loňského vítěze. Stříbrná jí sluší víc než uniformní zelená. Pravda je, že na stánku Kawy letos nebylo k vidění příliš novinek. Zástupci firmy se v tisku proti tomuhle tvrzení sice ohrazují, ale my víme co jsme viděli (tedy neviděli). Nikdo ale netvrdí, že Kawa nevyrábí nádherné motorky. I tenhle kus historie byl tady k vidění. Když jsem se na tuhle Čechii díval, nevěřil jsem, že by někdo někdy mohl tyhle splašené trubky sedlat. Všimněte si zajímavého řešení odpružení zadního kola. Vzhledem ke kvalitě tehdejších (mnohdy i dnešních) cest... Další kus historie byl k vidění na stánku značky Jawa. Kritizoval tady snad někdo Kawu za letošní absenci novinek?? Necítím k Jawě žádnou zášť, ale lítost. Vždyť kam se pohnula třeba německá MZ? Každý si určitě pamatuje na film Dva nosáči tankují super. Firma montující tyhle nádherné tříkolky se jmenuje GunTrike. Kdo by nechtěl si za tyhle řidítka aspoň jednou sednout a frčet si to s větrem ve vlasech. K tomuhle

Munchu

nejsem schopen napsat komentář. Zaujal mě, protože je to kus nesmírně zajímavé techniky, ale jinak o něm nevím nic. Jedno je ale jasné - je naprosto originální. Tohle je vítěz ankety o motocykl roku -

Suzuki GSX-R1000

. Je to jistě špička dnešní motocyklové techniky. 118kW (160k) při 10800 ot/min. a krouťák 110Nm při váze jen 170kg tě dostane během chvilky až na 290 km/h (100km/h za 2,8s a 200km/h za 7sekund!!!). To vše za "pouhých" 499.900,-Kč. Jasně - motocyklem roku se stala raketa s nejlepším poměrem kůň na kilogram váhy. Pro mě je to ale tahle nádhera - tenhle skvost italského designu, ze stánku Moto Guzzi. Limitovaná série

Rosso Mandello

. Žádné výkony a rychlosti, ale pohled na zadnici téhle krásky mě málem dostal na kolena. Přísahám, že tahle fotka není nic ve srovnání s originálem. Jo, holt stará dobrá ruční práce. S ohledem na rostoucí ceny "japonců" uvidíme na našich silnicích jistě čím dál víc motorek jiných značek než japonských. Je to aspoň moje přání do nadcházející sezóny a těch dalších, co budou následovat.

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist