Rakousko

Ujeto 329km
Ubytování U Kotlasky 300kč/osoba www.ukotlasky.cz 
 Vstáváme kolem 9, dáváme sprchu, vaříme pravý zelený čaj dovezený z Číny Víťou „Krasoduchem“ Šimákem a jíme čerstvé housky s tuňákovou konzervou. Pak balíme a začíná poprchávat, takže vyjíždíme v nepromokách. To ještě netušíme, že si v nich dneska uděláme „osobák“, rovných 329km a 10 hodin v kuse. Jedeme po 311 do St. Johann, pak po 163 a ve Wagrainu zajíždíme k jezeru Jagersee, ale na pěší tůru k většímu Tappenkarsee nemáme chuť, tak se vracíme do Wagrainu a jedeme na Radstadt, pak po E651/320 do Liezenu. Cesta, tedy jako její průběh je hrozná, prší, fouká dost silný vítr, hlavně z boku a v kombinaci s protijedoucím kamionem je to síla, když motka najednou ulítne doprava o pár desítek cm. V Trautenfelsu stavíme na pumpě, já beru benzín, je za euro 08 a koukáme na to „faking wedr“ kolem.
Naštěstí v pořádku dojíždíme do Liezenu, kde v Lidlu nakupujeme něco k jídlu, něco pojíme a pokračujeme po 138 přes Pyhrnpaß. Na benzínce v St. Pankrazi stavíme, mám mokro v obou botech, Cacao jen v pravé, přepíná sucháč a jak pozdějc hlásí, je to gut, já převlíkám ponožky, lezu do igelitů a v nich do bot, na boty nepromoky, které jsem předtím ignoroval…..dobře mi tak.
Dál stavíme na hrázi u městečka Klaus, za ním odbočujeme na (kolikátou už?) supersilničku 140 a 122 a podle řeky Steyer dojíždíme do stejnojmenného města. Odtud jedeme po 309 do Ennsu a po 123 do Wartbergu. Kousek za Wartbergem se jedna rakouská srnka rozhodla těsně před čumákem Matyldy přeběhnout silnici. Naštěstí se nezastavila a hbitě hupla do kukuřičnýho pole na druhé straně, takže jsem nedopad jako kámoš, co na své Cagivě Traktor přepůlil srnku a teď shání chladič, blatník, blinkr a zrcátko….naštěstí(?). Takže nehoda se nekonala, ale i tak jsem se pohmatem musel přesvědčit, zda čistota mého spodního prádla nedoznala újmy, což neskutečně pobavilo za mnou jedoucího Cacaa. Pro jistotu jedu příště v bezpečnostním hnědém. 
Pak už jsme po E55 jeli k rakouskočeským hranicím a v občasných kolonách jsme dosáhli cca v 19:00 přechodu Dolní Dvořiště. Na benzínce ONO beru benzín za 26kč, Cacao se mezitím ptá obsluhy na nějaké ubytování a ta nás posílá do obce Rybník, asi 2km daleko, ubytování U Kotlasky, prý za 2 sta na noc a osobu s točeným pivem, ale bez večeře. Zajeli jsme tam a i za tři kila šli do toho. Pan domácí nás poslal na večeři do Dolního Dvořiště, poprosil nás o koupi cigaret a my jen na Mátě vyjeli, Cacao si Banďoura schoval pod pergolu. Jen jsme dojeli k restauraci Selský Dvůr, začalo urputně chcát, ale během večeře naštěstí přestalo. Ještě jsme zavolali šéfíkovi, že to v úterý do rachoty nestihneme, tak aby s náma nepočítal. Díky krizové situaci v kolbence to vzal v pohodě, takže jedeme do penzionu, vybalujeme se, převlíkáme a jdeme na pivo, posedět a popovídat s místními. Dovídáme se, že tam často přespává známý cestovatel Jarda Šíma, občas i s manželkou, rodiči, spal tam i při cestě na Jawě do Austrálie na nějaký motosraz. A prý spousta dalších. Sedí tam i nějací dva místní, pohostili nás slivkou a becherovkou. Točený pivo nic moc, lahvový Budvar byl lepší. Spát jsme šli chvíli před půlnocí. Cacao vydává zajímavý zvuky.

Den pátý 7.7.
Ujeto 310km

Vstáváme kolem půl 8, já dosnídávám zbytek z Lidlu a Cacao má párky od paní domácí. Na cestu vyrážíme kolem devátý, jedeme po 163 na Lipno, Černou v Pošumaví, po 39 do Kájova, tam vlevo na 166 do Smědče a po 143 do Prachatic. Z Prachatic jedeme po 141 do Bavorova, kde stavíme na náměstí a dáváme si oběd, Cacao výpečky, prý je to studený, já ovar snad s půl kilem pórku a k tomu křen, který nemá vůbec žádný grády, takže příště už ne. 
Z Bavorova jedeme po 140 na Písek, kde najíždíme na E49 a mažeme to na Příbram. Za Milínem odbočujeme na 66, v Příbrami na 118 směr Lochovice. Silnice 118 je hrozná, samá díra, hrboul, víckrát už ne e. Z Lochovic jedem na Libomyšl, pak na Bykoš, Koněpruské jeskyně a na Liteň, kde je benzínka a naposled tankujeme. V Litni chvíli pauzujeme, mažu řetěz a pak jedeme na Karlštejn a lom Amerika, kde taky na chvíli stavíme. Pokračujeme po E50 do Rudné a na Unhošť, protože se nám nechce přes Prágl. Dál trochu bloudíme, jedeme přes Hostouň, Hřebeč, Lidice, Čičovice, Libochovičky, odtud už to znám a do Kralup dojedeme bez bloudění. U minický benzínky se loučíme a valíme dom. Doma jsem v 17h, vybalenou motku uklízím v 18h a to už začíná pěkně pršet. 

Rakousko nás nadchlo, je to rozhodně veliký rozdíl proti domovině, krásná příroda, čistota, kvalita silnic a spousta dalších věcí, mezi nejmarkantnější ale patří ohleduplné chování řidičů, motorkářů i ostatních lidí. Doufáme, že vyjde letos ještě jedna podobná dovolená...snad jen toho sluníčka by jsme uvítali víc;-)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE