I po přečtení vybrané kapitoly z knihy Dokonalá jízda na motocyklu a následném zkoušení mám dotaz:
Jedu do zatáčky - předem mám zařazený vhodný rychlostní stupeň, ohřáté pryže a správný tlak v nich, v zatáčce není štěrk. Najíždím z vnější strany a v průběhu zatáčení se držím u vnitřní. Jenže zhruba v 1/2 zatáčky s hrůzou zjistím, že se vracím je středové čáře na silnici a vynáší mě to do protisměru ..a co teď?
Takže buď zvětšit náklon nebo snížit rychlost. Jenže při snižování rychlosti..(brzdím teda oběma brzdama zároveň)..se mi motorka narovná a je to ještě horší. Je to asi celé o tom, že sem nepřizpůsobil rychlost průjezdu dostatečně už před zatáčkou.
Co se spojkou a plynem? Spojku vymáčknout nebo ne? Plyn nechávám zavřený.
Do téhle situace sem se dostal párkrát s batůžkem, což je ještě horší..protože motorka se chová jinak že..a vždycky se mi (ale už v zatáčce) podařilo zabrzdit tak abych se přes středovou čáru nedostal.
Tak poraďte prosím, co v téhle situaci dělat a opravte případné chyby v teorii, co jsem napsal. Díky
1 reakcí na tento příspěvek Věta do pranice - nezvládnutá zatáčka
Zdeny88>Mě se stává, že mám někdy jakýsi psychický blok. Prostě normálně jedu, pokládám motorku do zatáček v pohodě, pak třeba na chvilku zastavím a po přestávce mám problém motorku položit tak, abych projel zatáčku (hlavně tedy pravou), ale nikdy nemám takovou rychlost, takže jsem motorku v krizovce prostě narovnal a zabrzdil...
já to mívám občas podobně, jen s tim rozdílem, že paradoxně nejplynuleji, nejryhcleji a nejbezpečněji(taky nejostřeji ) jedu hned na zatčátku, jak na to vlezu.Postupně nějak dostávám rozum, ubírám, víc přemejšlim a paradoxně občas i "chybuju", neni ono lepší nemyslet???