Janek> Já jsem motorku také ještě ani neumyl. Od pondělka vždy po práci vystěhovávám byt a v pátek tady makali vodáci a dnes nastoupili zedníci a obkladači. Vypadá to ještě tak na týden

Já nevím, ale zlomená klíční kost se většinou neoperuje
Já ji měl zlomenou, je to už 31 let, když jsem poslal 2 roky staré auto Škodu 120L několika kotrmelci do lesa.
Týden jsem byl v nemocnici a potom jsem měl měsíc krunýř. Celou horní polovinu těla zasádrovanou To byla hrůza. Navíc jsem bydlel na svobodárně, daleko od rodičů, z tou jednou rukou jsem si připravoval jídlo, pral prádlo...no prostě všechno. Trochu se o mě starali kamarádi, ale jinak to byl krušný život!
A navíc z toho mám následky na celý život! V nemocnici si mě vyhlídla jedna sestřička (tenkrát vdaná ) a už jí mám na krku 31 let!

storeman píše: Janek> ...Já nevím, ale zlomená klíční kost se většinou neoperuje
Já ji měl zlomenou, je to už 31 let, když jsem poslal 2 roky staré auto Škodu 120L několika kotrmelci do lesa....
A navíc z toho mám následky na celý život! V nemocnici si mě vyhlídla jedna sestřička (tenkrát vdaná ) a už jí mám na krku 31 let!

Tak doufám, že mě celoživotní následky nečekaj
Máš pravdu, že klíční kost se většinou neoperuje. Ono jsou doktoři docela "hovada" a nechávají to srůstat na můj vkus dost laxně. Hodně jsem si o tom zjišťoval a nechat to sešroubovat není standartní řešení, nicméně když chceš mít jistotu, že to sroste co nejvíc rovně a v co nejkratším čase, je lepší operace, drátky, šroubky...
Pokud to je zlomený jako u mě, tak je to relativně OK, ale horší jsou zlomeniny, kde je lom kolmý na osu kosti a to je potom trabl, než se ty kosti chytnou k sobě. Někdy to trvá i týdny a měsíce a doktoři to klidně nechaj. Taky když se to potom chytne a kost je přesazená třeba o skoro celou její výšku, taky to nechaj. Z toho jsou potom ty boule na kosti. Pravda je, že to sroste a funguje to, ale dost často jsou z toho celoživotní bolesti. Já přeci jen budu tělo zatěžovat dál na maximum a to nejen na motorce. Proto bych šel v případě potřeby radši na operaci, i když dávat do sebe jakýkoliv kov není bez rizika - anestezie, infekce, min. dvě operace ..., ale chtěl bych, aby to srostlo co nejdřív a co nejrovněji. Tím, že máme v nemocnici dost dobrých známých, tak by to šlo.
Každopádně doufám, že je to na dlouuuuuuhou dobu můj poslední "výstřední" kousek a že už se mi začne taky dařit. Letos je toho už dost a to nejen u mě, ale i děti mají nějaký trable a už byly letos dohromady 7x v nemocnici a minimálně ještě jednou tam půjdou .