Streetrider>Zdravíčko lidičky, Thundercat mi taky stojí v garáži - hlavně kvůli špatnému počasí, venku mu to sluší víc. Koupil jsem ho na podzim, opraveného po mém letním pádu na něm...To by bylo na dlouhý příběh. V každém případě jsem spokojený a nadšený. Co je jiné oproti originálu? Nějaké polepy, metalízová oranžová místo klasické oranž, padáky od Rutana a místo Bosáku King z plochodrážky. A co dál? Připravené jsou držáky na kufr a v plánu pořídit miniblinkry....

clovece klidne se rozepis pac venku stejne snezi!

petridas> Když rozepsat, tak rozepsat Příběh nazveme třeba Jak Streetrider ke Thundercatovi přišel Bylo nebylo, vlastně bylo, protože jinak bych to nepsal, jednoho jarního dne roku 2008 se kamarádka M. rozhodla pořídit si motorku. Po prohledání netu padla volba na Yamahu YZF 600R Thundercat. Vzhledem k tomu, že v té době ještě nebyla vlastníkem příslušného řidičského oprávnění, ač mašiny na papíry nejezdí , od původního majitele z HK jsem na ní jel já. U mne v garáži také byla až do konce května, čehož jsem využíval, avšak nezneužíval. V okamžiku, kdy se M. stala držitelkou řidičáku na velkou mašinu, opustil Thundercat mou garáž. Jak jsem si v tu chvíli myslel, a nejen já, na trvalo. Dne 8.7.2008 ovšem přišel okamžik, který vše změnil. V tu dobu probíhal náš letní dětský tábor a M. přijela na mašině, neboť odpoledne nás čekalo vystoupení Máry Černého a přišlo jí stylové, mít tam i svojí motorku. Svrbění mých rukou bylo nepřestávající a tak mi bylo dovoleno projet se. V plánu jsem měl krátkou vyjížďku do města a zpět, jen pro ten pocit, že zase sedím na mašině, cca 6 km. Na takový kousek si přeci nebudu brát hadry a další "zbytečnosti". V parném létě tedy pouze v teniskách, plátěných kraťasech, hedvábné pirátské košily a s přilbou na hlavě jsem se rozjel směr Seč. Po výjezdu z tábořiště na hlavní silnici jsem se rozjel směr město. A spokojeně jsem jel cca 250 m. Před sebou jsem viděl auto, v protisměru také, tak kam spěchat. V okamžiku, kdy jsem zařadil 3ku, rozhodla se z levé strany přejít silnici srnka. Jedním skokem z levé strany silnice, kde na mne ve skrytu čekala, neboť to byl jediný ostrůvek trávy na jinak zcela posekané louce, skočila přímo před mé přední kolo a podívala se mne hluboce do oči. Spousta lidí se mne ptalo, co mne v tu chvíli prolétlo hlavou. To vím naprosto přesně. Ta věta zněla - a do p.či . Pak už to šlo rychle. Pokus o brždění a úhybný manévr - srnka se uhnout nehodlala - pád mašiny na levý bok, klouzání po silnici, mašina v příkopu, já na asfaltu. Výsledek? Sedřené lokty, záda, prdel, levý bok, zlomenina vnějšího kotníku. Motorka dopadla hůř. Komplet rozšvihaný plasty na levé straně, přední blatník a plasty na podsedlovce, promáčklina od kotníku v nádrži, zlomené levé řidítko, uražené zpětné zrcátko, ohnuté vidle. Srnce její pokus o sebevraždu nevyšel, pouze na motoru se našli nějaké její chlupy, spokojeně se dodnes někde pase. Ale já si jí najdu a pak to budou hody Až v okamžiku zvednutí se ze silnice mi došlo, že nemám mobil. První auto, které zastavilo ho bohužel také nemělo. Další už ano. Sice to byli němečtí občané, ale anglicky také rozuměli. Takže jsem zavolal do tábora a čekal na příjezd osobáku s vlekem. Už vím, jak vznikají fámy. Během 10 minut, než jsme přijeli si děti stačili vymyslet, že jsem mrtvý, ovezený vrtulníkem, atd.... Psychicky nejhůř na tom byla přítelkyně, dost slov jsem si vyslechl a pár ran schytal. Strach dělá své. Motorka se přímo z tábora vezla do servisu a tam se léčila zhruba do listopadu. Ano, tak dlouho. M. na ní nespěchala, takže byl čas na opravu a výměnu plastů, vyklepání nádrže, opravu vidlí, sehnání dílů, které nešli opravit a nový lak. Tedy někdy v listopadu za mnou M. přišla s vyúčtováním oprav a výhodnou nabídkou odkoupení již opravené motorky. To nešlo odmítnout. Takže Thundercat se stal mým druhým miláčkem (prvním je samozřejmě přítelkyně ). První věc, kterou jsem udělal, bylo namontování padáků od Rutana - pro jistotu, že. A jak spolu holky vycházejí? Z přítelkyně se stala vášnivá "motorkářka", která překonala strach a odpor a při každé příležitosti se mnou vyráží na projížďky. A jak oba věříme - když počítám i Thundercata tak všichni 3 - čeká nás spolu spousty šťastných km bez nehod. Tak milé děti, to je konec. Nebo začátek? A jestli nepotkali srnku, jezdí si po těch šíleně rozbitých silnicích ještě dnes. Dobrou noc