V 14. století byla strava v Česku ovlivněna dostupností surovin, sezónními faktory a sociálním postavením lidí. Základními potravinami byly obiloviny, především ječmen a pšenice, které se používaly k výrobě chleba a kaší. Obyvatelé se také živili luštěninami, zeleninou a ovocem, které bylo k dispozici v daném ročním období.

Masné výrobky byly součástí stravy, zejména v zimě, kdy bylo možné uchovávat maso konzervací nebo sušením. Maso bylo přítomné v podobě drůbeže, vepřového masa a hovězího masa. Ryby hrály důležitou roli v stravě obyvatel, zejména v oblastech s přístupem k vodním zdrojům.

Oleje a tuky byly používány k vaření a pečení. Lidé využívali také med a bylinky k dochucení jídel. V bohatších domácnostech a u šlechty byla strava rozmanitější a obsahovala exotičtější ingredience dovážené z jiných regionů.

V té době byla strava také často ovlivňována církevními posty, kdy bylo nařízeno omezit nebo zcela vyloučit určité potraviny, zejména během postních období.

Celkově lze říci, že strava v 14. století byla poměrně závislá na regionálních podmínkách a společenském postavení jednotlivých lidí.

FiZzeR> Perfektní odpověď.
Mimochodem, nemáte někdo odkaz na recepty na ty různé obilné kaše? Myslím na slano. Sladké se dají najít, ale o slané mám zájem.
Rettigová je moc novodobá a stejně tam takové prosté jídla nejsou. Ani v postních.

FiZzeR> a eště si zapomněl, že na Valašsku (o5 polemika ohledně příchodu a původu)se hojně jedla baranina a vůbec mléčné produkty - žinčica, sýry...
Jen nějak opomíjené jsou např kefíry, jenž se hojně konzumují na Kavkazu a dědkové tam mají údajně nejvyšší věk dožití
Jen biblický Metuzalém a jeho kumpáni je trumfli...