Přičemž, všechno toto se dá vcelku a jednoduše vyřešit, jen se musí vedoucímu chtít a mít dobré vybavení pro noční táboření.
A věk bych také nepovažoval za řádnou výmluvu, protože znám pár moudrých a zkušených, kteří i ve svých 60 a občas i sedmdesáti jezdí na endurech a spí venku. Případně chodí pěšky, což je také vcelku náročné. Většinou na lehkých strojích, protože nespěchají a lenost spolu s výmluvami jim toho moc neříká
A docela mě překvapilo, že ani jako spolujezdkyně. A když se zeptám vepředu, proč neberou své drahé polovičky, tak odvětí: "Ve dvou, zbláznil jsi se, to bych si vůbec neužil. Ještě se s někým tahat. Doma mi to bohatě stačí." Atd... A výjímečně: "Pod stan ta moje nechce. Bojí se, jinak by jela. Nemám velkou pohodlnou motorku. Odmítá překonat obtížný úsek pěšky, i krátký. Ze sedla nechce sestoupiti a vydati se po svých, ani pár desítek metrů."
Chápu jisté obavy při pohledu na některé piloty na plný kotel ve stupačkách, ale když je jízda přizpůsobena naloženému stroji, nespěchá se a jezdec udrží stroj na svých nohou i se zátěží, tak se přeci není čeho bát.
Takže milé dámy, kde je pravda ? Proč se nechcete přidat na nějakou zajímavou projížďku na zadním sedadle stroje, mimo asfalt, ovšem za podmínek, že ten stroj zadní sedadlo vůbec má, dá se na něm normálně sedět a dokonce má i zadní stupačky ?
Naposledy editováno 24.09.2022 00:49:30
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Jezdí vůbec holky cestovní enduro pod stan
TomH píše: Jinak k te výšce, já měřím 187 a výška postavy zase nehraje takovou zásadní roli
Než si šlápneš do díry, nebo ti noha trochu zajede do bahna a následkem této zlé situace balancuješ motorku na jedné noze. Pak je lehká motorka těžká a nízká vysoká. Znám to velice dobře a občas pravidelně se mi to stává
Naposledy editováno 24.09.2022 20:18:04