Má s tím někdo zkušenost? Vždy jsem to přecházel , protože návratnost tam byla hodně diskutabilní. V současné době a s výhledem na budoucnost je to už ale otázka.
Další otázka je jestli jít cestou dotace, nebo vlastní cestou. Jde mi o tom, že když jsem v minulosti zjišťoval nějakou dotaci, tak v podstatě to bylo o tom, že ty peníze za dotaci sebrala firma za "služby" , zatímco když to člověk sháněl sám byl schopný ušetřit nalezením lepších cen atd.
Mám klasickou sedlovou střechu v zástavbě, bohužel přesně sklon směr východ-západ. Na druhou stranu plocha jak kráva. Nechtěl bych to asi na ohřev vody, protože ten mám napojený na plynový kotel a celé to přestavovat už by byly další velké peníze navíc (nevím, jestli třeba není možné do zásobníku dát nějaký el. ohřívač, pak by to bylo zajímavé).
Dík
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
-HAD- píše: Koukám, že cena je až na prvním místě Popíšu teplovodní kolektor, vlastně celý systém který je naprosto bezpečný a spolehlivý a levný!!!. Pochází někdy z doby cca 1995, a kdyby ten dům nezbourali, tak funguje dodnes. Ke své činnosti potřebuje 220V na oběhové čerpadlo. (v dnešní době by to šlo zálohovat, ale to už nebude tak levný ) Je odolný proti mrazu a proti přehřátí a ohříval velký bojler - asi 160l) Kolektor byl instalovaný svisle na jižní straně. Kolektor byl v rámu odhadem cca 1.8 x 0.9m. Obsahoval trubkový registr!!!! tj. Horní a spodní vodorovnou trubku cca 22 nebo 25mm a hafo svislých trubiček odhadem 12mm. To celé v rámu, pod ním polystyren, plech. Plech byl i mezi svislými trubičkami , takové široké U. Lehce mezi sebou připájeno. Jako celek nastříkané černou matovkou na školní tabule a tohle všechno zaskleno. Tento systém je otevřený, žádná expanzka, žádný tlak. Celá finta je ve výškovém uspořádání sestavy. Nejvýše je kolektor který je venku, v úrovni spodní hrany je uvnitř "vyrovnávací nádrž" s odfrkem ven. Bojler s hadem, jeho horní hrana je na úrovni spodní hrany u vyrovnávací nádrže. Celé to mělo tři mechanické termostaty. První uvnitř kolektoru zapínal čerpadlo, druhý venkovní ho vypínal pokud mrzlo a třetí v bojleru který taky vypínal čerpadlo když byl bojler nahřátý. Pokud došlo k vypnutí čerpadla (i při výpadku elektřiny) tak voda co je v trubkovém registru vytekla do vyrovnávací nádrže a nic se nedělo. Pokud se pustilo čerpadlo, kolektor se naplnil a začal zase plnit svoji funkci. Ještě tam byl škrtící ventil ve funkci hysterze (regulace průtoku) Jediná starost byla jednou ročně dolít něco vody.
----Vzpomněl jsem si na to, oživil a chtěl jít do toho, ale podařilo se mi sehnat jeté ale funkčí FV panely po 200,- tak jsem jich 20 přivezl a půjdu touto cestou. Opět velmi jednoduše, DC spirálu do Tatramatckého bojleru který předřadím tomu na AC. Přeci jenom je rozdíl, jestli bude mít přitékající voda 5st z řádu nebo 50st. z DC bojleru.
Had koukni na odkaz 22 udělej si vejlet.