FJRPEPA> Podle energetického zákona (§ 3 odst. 3) platí, že pro výrobny nad 10 kW je třeba licence, i když výroba slouží pouze výrobě pro vlastní spotřebu (tj. stav, který není podnikáním). Nejedná se tedy o zakotvení obecné výjimky z povinnosti mít licenci na úrovni zákona pro výrobny do 10 kW. Pro podnikání v energetických odvětvích se podle energetického zákona licence obecně vyžaduje bez ohledu na výkon výrobny, tj. i u výroben pod 10 kW výkonu.

Jinými slovy - pokud vyrobená energie slouží pro tvojí potřebu, tak není licence potřeba. Pokud prodáváš, jedná se o podnikání v energetických odvětvích.

Myslím si, že je to starý výklad a dnes už to neplatí. Bylo to napadeno s nějakým právním náhledem se situací "primární" výroba pro sebe...........takže ne za účelem zisku...........a nepravidelná činnost. Bohužel toto lze uplatnit snad jen v soustavě s akumulátory.
Dříve realizované FVE pracovaly do sítě vždy, a majitel si zpětně el.energii odebíral.............a tam byla licence povinností vždy.

Naposledy editováno 19.11.2022 13:20:33

Už jsem to našel

Zároveň nelze klást rovnítko mezi situaci, kdy výrobce elektřiny vyrábí elektřinu primárně pro vlastní potřebu, a přebytky dodává do elektrizační soustavy, a podnikáním (a tudíž požadavkem disponovat licencí). Podle obecných právních předpisů je považován za podnikatele ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. V případě výrobce, který primárně vyrábí elektrickou energii pro vlastní potřebu a pouze určitou část elektrické energie dodává jinému účastníkovi trhu, a to nikoliv soustavně (např. jen po určité dny či v určitou hodinu dne) a pravidelně, se o podnikatele nejedná a tento výrobce obecně licenci nepotřebuje.

Tam je právě ta klička - primárně pro sebe, a pouze určitou část dodává jinému. Což právě dříve nebylo - tam jsi vše vyrobené dodával jinému, a poté zakoupil zpět pro sebe. Proto u starších FVE musí mít vlastnící licenci i pod 10kWp. A to byl případ známého.

FJRPEPA píše: Brůča.> Nojo jenže to platí pro fotovoltaiku nad 10 kwp. a od příštího roku nad 20 kwp. Takže běžné fotovoltaiky na střeše do 10 kwp se to netýká.

odkaz máš? mám lehce pod 20 a už tři měsíce čekám na ten papír. pokud to od nového roku nebude třeba,pošlu je do prdele

Naposledy editováno 19.11.2022 15:22:22

Brůča.> nemíchej FVE od 2009 -2011 ( licence eru,patba zdravotní pojistení.. bez prace neni nárok na podbpru) takovou fve mám (2009) ale mám aji druhou fve 2022 mikrozdroj do 10kWp a tam platí do 30tis se nic nedaní.. to je všechno..

Mirek12> Jak jsem psal.............. Proto u starších FVE musí mít vlastnící licenci i pod 10kWp. A to byl případ známého.............výmysl tam žádný není. Jen ta informace již není aktuální a tím pádem i lehce zavádějící. Tímto se omlouvám, ale snad každý, kdo se bude chtít v této oblasti pohybovat si dokáže zjistit aktuální informace a aktuální podmínky pro připojení. Já jedu čisté ostrovy - mě se to netýká.
Jen jsem popsal skutečnou situaci z minulé doby - jestli je to dnes jinak, a tato situace již nemůže nastat, tím lépe.

My jsme v červnu t.r. uzavřeli a zaplatili FTV na střechu za cca 530 000,-Kč s tím, že v srpnu už bychom mohli odebírat. Asi za 14 dní přivezli panely a další komponenty s jednou vadou. Nedošly BATERIE. Dnes, 20.11.2022 máme pořád složené panely na dvoře, protože je na UK válka v PRC mají problémy s Tibetem. Týden co týden výmluvy na světové událost a baterky nikde. Nicméně jim dle smlouvy zbývá už jen 10 dní, pak penále. Jinak jsme smlouvu uzavřeli s firmou OPTIMAL ENERGY, tak pozor na ně.

beda8> A proč už nemáš panely na střeše a nevyrábíš i bez baterií.

Brůča. píše: Mirek12> Jak jsem psal.............. Proto u starších FVE musí mít vlastnící licenci i pod 10kWp. A to byl případ známého.............výmysl tam žádný není. Jen ta informace již není aktuální a tím pádem i lehce zavádějící. Tímto se omlouvám, ale snad každý, kdo se bude chtít v této oblasti pohybovat si dokáže zjistit aktuální informace a aktuální podmínky pro připojení. Já jedu čisté ostrovy - mě se to netýká.
Jen jsem popsal skutečnou situaci z minulé doby - jestli je to dnes jinak, a tato situace již nemůže nastat, tím lépe.

Tak hlavně Ty jsi psal, že Pro majitele FVE s dotací připravili povinnost živnostenského listu.
Což je naprostý nesmysl.

Mám čerstvě instalovanou fotovoltaiku na ohřev bojleru 2,2kWp vše svépomocí s cenovkou do 25 000,- (zvládl jsem to za 21 000,- a 60člověkohodin ) Pokud by měl někdo zájem, mohu sepsat podrobnosti a podělit se o zkušenosti. Klidně prozradím know-how páč se tím neživím.

grooll> To je nějak hodně, člověkohodin.

FJRPEPA> Složitá montáž na starou sedlovou střechu - blízko tašek + neviditelné spoje, montoval jsem sám, nebylo mi moc dobře a do celkového času jsem započítal i cestu pro panely 230km. Ono se to nasčítá.

Právě jsem otevřel obálku od mého dodavatele el. energie. Ze současné ceny 3,703 Kč/kWh..........na 10,395 Kč/kWh.........a účtovat budou zastropovaných 6,05 Kč/kWh

Tak jsem se šel podívat na měření - za 22dní měsíce listopadu vyrobeno 112,5kWh..........takže i v tomto temném období jsem ušetřil dnes 416kč, ušetřím od ledna 680Kč a až přestane zastropování, tak 1169Kč a to ještě není konec měsíce, abych měl měsíční měření ukončené.

grooll> A ohřeješ to i teď, nebo přihříváš ze sítě? Mě už to vodu nedává, tak jedu jen lednici, čerpadlo kotle a TV+PC+SAT+WiFi.

grooll píše: Mám čerstvě instalovanou fotovoltaiku na ohřev bojleru 2,2kWp vše svépomocí s cenovkou do 25 000,- (zvládl jsem to za 21 000,- a 60člověkohodin ) Pokud by měl někdo zájem, mohu sepsat podrobnosti a podělit se o zkušenosti. Klidně prozradím know-how páč se tím neživím.

Prosím sepiš podrobnosti a poděl se o zkušenosti. Dík.

Brůča.> hřeju tím napřímo 750l AN do které topím ještě kotlem na dřevo/uhlí, nemám představu, že by se to nahřálo z FVE v zimě ale alespoň to pomáhá. Měřil jsem naposledy když bylo jasno těsně pře západem a dávali i zastíněné stromem 500W z 2240W v tuto chvíli jak je zataženo to bude tak max 120W - spirála nic moc nedělá ale 100W odporová páječka funguje velice dobře.
Obecně proudem netopím, už léta, mám AN a kombi bojler tak jednou za tři dny zatopím v kotli i přes léto. Alespoň spálím papír a dříví ze zahrady/rekonstrukce. To zatápění mne ale nebaví, tak mám na jaro/léto/podzim teď tuhle hračku.

Fugovi jsem sepsal toto:

-Panely jsem sehanl na Bazoši, nové, bez záruky od prodejce - byla jim dodána omylem jedna paleta panelů jiného modelu. Kupoval jsem za 8,22,- za Wp. Obecně se dá nový, nebo lehce použitý panel za tuto částku sehant. Kolem 10,- za Wp se dá koupit nový se zárukou nicméně panely jsou odolné a jednoduché takže stačí proměřit a ohledat, jestli nejsou poškozené.
-montáž na střechu jsem provedl naohýbanými plechy do profilu W 1,5mm šířka 100mm a jeklem, vše v základovce a polyuretanové barvě.
-svod běží pod taškama, venkem skrz dveře do kotelny, cestu jsem zvolil s ohledem na požární bezpečnost venkem, kde se dá kdyžtak hasit. Kabely jsem použil obyč třížíly ohebné s dostatečným průřezem a vedu je odděleně - nesmí být nikdy u sebe protože hrozí hoření obloukem. Proto se nesmí použít jeden kabel na oba póly.
-spirálu jsem použil DZD dražice - je sucha takže nehrozi koroze vlivem galvanického působení stejnosměrného napětí. A je poskládaná tak, aby minimalizovala impedanční chování vinutí - nechová se tolik jako cívka. Spirála je namontovaná v akumulační nádrži 750l.
-mezi panely a spirálu jsem dal pojistkový odpojovač - ven na fasádu kvuli hasičům. A obvod s mosfetem vlastní konstrukce, který zajišťuje vytěžování při menším osvitu jako je třeba dnes venku. Plus to umí i reágovat na termostat ale ten zatím vzhledem k výkonu slunce namontovaný není.

Jinak doporučuji sledovat Amperáka na Youtube, tímhle se zabývá a má reálné a přínosné povídání, má zkušenosti z oboru a věnuje se tomu naplno. Setkal jsem se ale na jiných videích s naprosto otřesnou montáží, kdy chlápek montuje konstrukci pro panely jen ke krytině, nikoli k nosné konstrukci, nezatěsňuje díry kterými prochází šrouby a vede do měniče solární kabely v jedné společné chráničce. Fakt hnus, buď to shoří, nebo uletí, podle toho jestli příjde dřív vítr, nebo slunce a vedro.

Další detaily zas zítra, musím už zas něco dělat

grooll píše: Fugovi jsem sepsal toto:

-Panely jsem sehanl na Bazoši, nové, bez záruky od prodejce - byla jim dodána omylem jedna paleta panelů jiného modelu. Kupoval jsem za 8,22,- za Wp. Obecně se dá nový, nebo lehce použitý panel za tuto částku sehant. Kolem 10,- za Wp se dá koupit nový se zárukou nicméně panely jsou odolné a jednoduché takže stačí proměřit a ohledat, jestli nejsou poškozené.
-montáž na střechu jsem provedl naohýbanými plechy do profilu W 1,5mm šířka 100mm a jeklem, vše v základovce a polyuretanové barvě.
-svod běží pod taškama, venkem skrz dveře do kotelny, cestu jsem zvolil s ohledem na požární bezpečnost venkem, kde se dá kdyžtak hasit. Kabely jsem použil obyč třížíly ohebné s dostatečným průřezem a vedu je odděleně - nesmí být nikdy u sebe protože hrozí hoření obloukem. Proto se nesmí použít jeden kabel na oba póly.
-spirálu jsem použil DZD dražice - je sucha takže nehrozi koroze vlivem galvanického působení stejnosměrného napětí. A je poskládaná tak, aby minimalizovala impedanční chování vinutí - nechová se tolik jako cívka. Spirála je namontovaná v akumulační nádrži 750l.
-mezi panely a spirálu jsem dal pojistkový odpojovač - ven na fasádu kvuli hasičům. A obvod s mosfetem vlastní konstrukce, který zajišťuje vytěžování při menším osvitu jako je třeba dnes venku. Plus to umí i reágovat na termostat ale ten zatím vzhledem k výkonu slunce namontovaný není.

Jinak doporučuji sledovat Amperáka na Youtube, tímhle se zabývá a má reálné a přínosné povídání, má zkušenosti z oboru a věnuje se tomu naplno. Setkal jsem se ale na jiných videích s naprosto otřesnou montáží, kdy chlápek montuje konstrukci pro panely jen ke krytině, nikoli k nosné konstrukci, nezatěsňuje díry kterými prochází šrouby a vede do měniče solární kabely v jedné společné chráničce. Fakt hnus, buď to shoří, nebo uletí, podle toho jestli příjde dřív vítr, nebo slunce a vedro.

Další detaily zas zítra, musím už zas něco dělat

Dráty z fotovoltaiky do měniče se zcela běžně vedou v jedné chráničce, pokud teda použiješ dráty k tomu určené.

FJRPEPA píše: Dráty z fotovoltaiky do měniče se zcela běžně vedou v jedné chráničce, pokud teda použiješ dráty k tomu určené.

Dokonce existuje i solární dvoulinka.

grooll> Co byrokracie, Stavební úřad, distrubutor, ERÚ apod.?

Fakt, že se běžně vede plus a mínus hned vedle sebe ještě neznamená, že je to tak vždy správně. Pokud bych měl na střeše systém, který má napětí na prázdno do 100V nebál bych se vést jedním kabelem (dvoulinkou) k tomu určeným, nebo dvěma ve společné chráničce. Já mám ale napětí naprázdno 310V. oblouk se už při 20% osvitu natáhne 1,5cm takže je opravdu potřeba vést odděleně.

vilemx: úřadům nasrat Je to moje osobní vyhrazené zařízení, které nemá s distribuční sítí nic společného. Je zcela oddělené od DS a ani při závažné poruše není možné, aby jakkoli ovlivnilo DS. Proč by mi do toho měl kecat stavební úřad netuším, nezasahuju do konstrukce, neměním vzhled a ani smysl užívání budovy. Prakticky je to to samé, jako výměna kotle, bojleru, nebo radiátorů.

vilemx> Jediné, co je pro mne byrokraticky nedosažitelné, je pojištění takové FVE. Na druhou stranu, je zařízení samotné tak levné že není potřeba pojistit. A pokud ulítne a někomu způsobí škodu, mělo by to jít z odpovědnosti, stejně, jako když mi uletí trampolína a zapíchne se sousedovi do střechy.

Jinak co se týká požární bezpečnosti a plnění při požáru... No, dům je víc jak 200let starý, na ten mi nikdo revizi na elektrorozvody stejně nedá, takže spoléhám na to, že vím, v jakém stavu elektroinstalace je. Vím že je vše v mědi, jističe mám slabé B2 pro osvětlení, B6 klasické zásuvky a B16 pro silové zásuvky (pračka,varná konvice) plus chrániče.

[quote=grooll]Fakt, že se běžně vede plus a mínus hned vedle sebe ještě neznamená, že je to tak vždy správně. Pokud bych měl na střeše systém, který má napětí na prázdno do 100V nebál bych se vést jedním kabelem (dvoulinkou) k tomu určeným, nebo dvěma ve společné chráničce. Já mám ale napětí naprázdno 310V. oblouk se už při 20% osvitu natáhne 1,5cm takže je opravdu potřeba vést odděleně.

Nesouhlasím s tebou, není to potřeba vézt odděleně a ani to předpisy pro fotovoltaiku nevyžadují a zrovna tak to nevyžadují revizní technici, či požární technici. A ani to tak neprojektují projetanti.

Naposledy editováno 23.11.2022 10:44:20

FJRPEPA> Já s tebou naopak souhlasím, taky nikde nepíšu, že to tak chce norma. Ony i normy mají nějaké ty mezery, nejasnosti nebo některé případy neřeší vůbec. Popisuju mojí instalaci a můj pohled na věc. Z pohledu elektrotechnika je to prostě nebezpečné. Nemíním tím, že se izolace sama prorazí, to asi těžko, když je na 1000V. Jde o vnější vlivy, kdy kabely něco poškodí (myši, pohyb konstrukce, cojávim...)

U klasického kabelu na 230V z DS ti při zkratu vybaví jistič, chránič nebo shoří pojistka. Ale panely na střeše nemají efektivní jištění, mají pojistku která se spálí jen při nadproudu 20A (ty moje), který těžko nastane. Je to měkký zdroj, který tu pojistku prostě spálit většinou neumí. V mém případě je Ipmax = 9,32A a Isc = 9,77A tedy rozdíl 450mA mezi plným výkonem a zkratem.

grooll> Tak to potom jo, pokud myslíš myši a cojávím, ale to platí i běžné elektroinstalace.

FJRPEPA píše: grooll> Tak to potom jo, pokud myslíš myši a cojávím, ale to platí i běžné elektroinstalace.

Samozřejmě, kvuli poruchovým stavům se používají jistící prvky. Na VN vedení, tam kde jsou nouzové odpojovače jsou i jiskřiště kvuli obloukům. Jen se na domovní rozvody 400/230V používá jeden kabel, protože střídavina hoří obloukem mnohem neochotněji. Ostatně to potvrdí kdokoli, kdo trochu sváří kovy.

Naposledy editováno 23.11.2022 12:44:49

grooll> Dobrá ukončíme to tím, že já to mám tak , Ty jinak a funguje to oboum stejně a ještě dlouho fungovat bude. A to mám o hodně víc voltů než Ty.
Jinak běžně se ve fabrice kde jsem dělával, používalo stejnosměrné napájení přes 500V a to do vzdálenosti přes 100m. a lana byla vedle sebe pro napájení 20 motorů ve výbušném prostředí.

Naposledy editováno 23.11.2022 13:09:39

grooll> umístěním FV panelů a instalace zvyšuješ požární riziko (stavební úprava vyžadující povolení) a paleny na střeše ovlivňuji statiku a vzhled budovy (stavební úprava vyžadující povolení). Pokud je dům v památkové zóně nebo ochranném pásmu, tak je potřeba i stanovisko pamákové péče :( Proto se ptám, jestli jsi se na stav. úřad kašlal, konzultoval nebo dokonce dostal lejstro.

vilemx> Máš k tomu nějaký zdroj? nepodařilo se mi to nikde najít.
Jak ovlivňují panely, připevněné 5cm nad krytinou statiku budovy? Vždyť to bych musel považovat za stavební úpravu vyžadující povolení i montáž okapu?

Před lety jsem dělal prodloužení střechy o 2metry s podpěrama. To je daleko větší zásah do konstrukce a není na to potřeba ani ohláška i přesto že to dost znatelně mění vzhled. Tenkrát tohle o pár domů dál dělal i soused, jeho další soused ho za to udal (svině) a neuspěl.

Podle E15ky:

Podle aktuálního znění stavebního zákona je instalace fotovoltaiky považována za stavební úpravu, je-li fotovoltaika instalována na střechu, obvodový plášť anebo i na pozemek stavby tak, že je stavba s fotovoltaickými panely funkčně spojena. Podmínkou je, že panely slouží primárně stavbě k zásobování elektrickou energií . Pak je totiž elektrárna považována za technické zařízení stavby, bez ohledu na instalovaný výkon.

Pakliže stavební úprava nezasahuje do nosných konstrukcí, nemění vzhled stavby, ani způsob užívání stavby, není nutné provádět posouzení vlivů na životní prostředí, ani instalace negativním způsobem neovlivní požární bezpečnost stavby, není třeba stavební povolení ani ohlášení. Při uvádění do provozu nepotřebujete kolaudační rozhodnutí ani kolaudační souhlas. Pokud není některá ze zákonem stanovených podmínek splněna, je u rodinných domů a staveb pro rekreaci k instalaci třeba ohlášení stavebnímu úřadu a následná kolaudace. Vzhled budovy solární panely ovlivní zejména tehdy, pokud mění tvar a rozměry stavby – například nekopírují sklon střechy nebo povrch pláště či mění celkovou plochu střechy.

E: písmenka

Naposledy editováno 24.11.2022 11:34:22

Trochu odbočím, možná by to patřilo do obecnějšího vlákna "Energetická krize" ale víc se to týká FVE jako investice.
Ohledně návratnosti FVE mě vrtají hlavou dvě záležitosti.

V blízké budoucnosti hrozí, že poplatek za distribuci se bude platit z rezervovaného výkonu (jističe), nikoliv dle spotřebované elektřiny. ERÚ to protlačuje už několik let. Před asi 2 lety to neprošlo z politických důvodů, ale ERÚ to údajně protlačuje dál skrz ministerstva, takže je reálné, že to během 2 let protlačí. Z pohledu distribuce to má logiku, zastavit to může jen politické rozhodnutí. Tím ale klesne úspora peněz za úsporu energie. Jistič si díky FVE nezmenšíte, musíte mít rezervovaný výkon pro nejhorší reálnou situaci.
Mě by to štvalo i bez FVE, mám jistič pro silný elektrokotel, který už roky nepoužívám, ale musím ho mít jako zálohu pro případ, že bych nebyl schopen topit v kamnech zrovna ve velkých mrazech.

V delší budoucnosti hrozí jíná věc, co mi vrtá hlavou - sezónní energetická nerovnováha v celé střední Evropě. Rozvoj FVE a přechod na tepelná čerpadla nabral na rychlosti. FVE vyrábí sezónně - tedy hlavně v létě, a ještě jen přes den. Spotřeba tepla roste s poklesem teploty. Tepelné čerpadlo má tu vlastnost, že jeho účinnost plesá s poklesem teploty, tedy ve výsledku roste spotřeba elektrické energie s poklesem teploty velmi prudce.
Pokud FVE bude tvořit významnou část zdrojů a TČ významnou část spotřeby, budeme mít velkou sezónní nerovnováhu v síti, se kterou se celý obor bude muset vypořádat.
Dříve se vypořádal s denní nerovnováhou spotřeby tak, že se zavedl denní a noční proud, kdy ještě před 10 lety ten denní stál 3x tolik co noční.
Je dost reálné, že se v budoucnu dočkáme zimního a letního proudu, kde cenový rozdíl bude v násobcích. Návratnost investice do FVE by to zrujnovalo.

Co si o tom myslíte?