dík

mmks> ahoj, to je v CZK čisté náklady a po odečtení dotace.

Deadman píše: Vlada> A nebo se také za 2 roky může cena elektřiny vrátit na loňskou úroveň a pak se návratnost investice posune na horizont životnosti.
Je chyba předpokládat, že trend čehkoliv bude pořád stejný. Zvláště ve výjimečných časech, jako je válka.

no tak energie šli nahoru ješte před válkou, a když klesne na polovinu tak taky super. Uvidíme, každopádně spotrebu el energie jsem měl 18 000 kwh a ted mám 8 500 kwh. Bohuzel plyn nemáme a les taky nevlastním. Takže jsem na výběr moc neměl.

Naposledy editováno 30.10.2022 01:30:28

Vlada> To jsi na tom ted podobne jako moji duchodci,co maj vsechno na elektriku a vecer skrtnou v krbu,kdyz chtej

Vlada> dík, tak to čumím, mě to spočítali tak na 1/2 mega (po odečtení)

Naposledy editováno 30.10.2022 10:44:35

Kubák> To maj docela spotřebu. Já mám také vše na elektřinu (plyn tu není), ale běžně topím jen v krbových kamnech, roční spotřebu mám menší, přestože jsme rodina s 2 dětmi, kde pračka pere snad každý den, stejně tak myčka. Navíc oba pracujeme převážně z domu, takže počítače, rychlovarka, sporák...
Investoval bych prvně do izolací, tam je návratnost nejvyšší. Mě po rekonstrukci izolací v podkroví klesla spotřeba elektřiny o 1/3 a to jsem neměnil okna ani nezateploval nic jiného. Dřív jsem musel topit napůl i elektřinou, krbovky to pod 5*C už nestíhaly. Teď i při mírném mrazu stačí zatopit odpoledne.
Jasně, staříci si už nezvládnou naštípat dřevo na zimu, ale pokud jim ho připravíte vy, topit už sami zvládnou.
Takhle topí moje tchýně, co už si sama nedojde na nákup. Ta bohužel žije v prvorepublikovém domě, co by vyžadoval kompletní rekonstrukci, aby tam někdo mohl normálním způsobem žít. (Není tam ústřední topení ani rozvod teplé vody, koupelna je v nevytopitelném přístavku)

Deadman> A co myslis,ze me u nich kazdej rok ceka?

Elektrikou protopej 5.5MWh.
Ja ted dodelavam barak,obdobne velkej,mnohem lip izolovanej,tak kdyz na tom budu se spotrebou podobne,budu spokojenej..

Topím Tč, provozuji FVE a k tomu mám krbovky s výměníkem

dost udělá i nastavení TČ - nemám nijak chytré TČ tak jsem tam nastavil časové rozmezí, aby topilo přes den (12-17 hod) kdy je venku nejtepleji - topný faktor pak hodně stoupá, za pěkného počasí to navíc uživí FVE takže celkově spotřeba oproti jen nastavenému termostatu poklesla - ať topí na vyšší teplotu když topí levně a pak přes noc to pomalu klesá

pokud to bylo jen na termostatu tak se většinou TČ seplo v cca 3 až 5 v noci, tedy když bylo venku nejchladněji

krbovky zůstaly na větší mrazy a na rychlejší zatopení

Ahoj, jelikož jako nováček v tomto oboru zatím pročítám, tak se hloupě zeptám, ale očekávám chytrou odpověď )) Bydlím v přízemním bytě se zahradou, TUV + topení řešeno centrální kotelnou, která je součástí "našeho" SVJ (máme dohromady 7 bytů)...máme klasický radiátory s měřiči odebíraného tepla, BEZ podlahovky....Je nějaké rozumné řešení situace v rámci samopomoci od těch vydřiduchů ČEZ, EON...atd..Myšleno Tepelné čerpadlo nebo tak něco? Díky všem za reakce. Tomidlo

Tomidlo> Jako ze by jsi se odpojil od centrální kotelny? Nebo jsi myslel přechod celého svj ?

jetam - odpojení jednoho bytu není reálné, náklady se ropzpočítávají na objekt. Smysl dává jen odpojení celého objektu.

Tomidlo> stručně - zavisí na konkrétní situaci

nestručně
technicky to lze - ale musíš vzít v úvahu, lokaci, možnost získávání energiie, stav rozvodů, prostror k využití a okolí co do toho bude kecat - např. hygienické limity na hlučnost TČ a jeho umístění, stav dálkových rozovdů a cena tepla, před lety se děllay plynové kotelný pro bytové domy ale to dnes už nemá smysl. Pro TČ potřebuješ místo pro akumulaci, mít zateplený dům - TČ jede v nízkoteplotním provozu tj. výkon radiátorů výrazně klesá, výměna radiátrů není všude protorově možná a je to další investice navíc.Celkově je ot docela velký zásah do fungování a velká investice.

netechnicky - ale většinou ještě větší problém - je nutné so domluvit v rámci SVJ na investici a co to má umět a co je cílem a preferencí - a na tom to většinou skončí. Pokud je cílem finanční úspora tak je to v rozporu s komfortem když si někdo chce topit na 25°C a ten do toho hodí vidle. Pak dojde na diskuzi kdy poteče telá voda a jak teplá. Jaký to bude mít řídící systém a kolik budou servisní náklady a po několikahodinové diskuzi se na ničem nedohodnete.

Možností je jak jak snížit náklady využít střechu na FVE, společná spotřeba bude malá, ale pokdu vše půjd eodbře tak by pak slo využít vyrobewnou energii i na spoptřebu bytů.

Honza-TA950> To já vím proto sem se ptal jak to mysli. My to taky řešili ze by se na strechu dala FVE ale bylo by to za účelem prodeje a snížení nákladu majitelům svj, protože kotelna je na plyn a předělání se neplánuje peotoze to nějak spadá pod veolii.

Mám sadu FVE ohřevu vody s měničem MARKO. Ve schématu, je jako doporučený v zapojení svodič přepětí. Ten konkrétní co tam je stojí 4t a není skladem. Kdo máte něco podobného máte ho tam daný?

Co jsem koukal na KV elektro mají pod heslem svodič + fve jiný asi za litr (to by mě tolik nebolelo). Rozdíl je, že to je třída 2 a ne 1+2 (nevím co znamená) a má menší limit (10 vs. 12,5kV).

Úder blesku asi není moc pravděpodobný. Jsem v údolí, 30m od baráku příhradový stožár VN, 50m od baráku tovární komín s jímačem. Nicméně hromosvod mám.

Proti přímému úderu blesku, stejnak svodič přepětí nepomůže.

FiffiQ>
Přepěťová ochrana je vícestupňová od hlavního přívodu až po koncové zařízení.
Každý stupeň eliminuje určitou hladinu přepětí, jedna přepěťovka nic neřeší.
Není to zrovna laciná sranda.
www.hakel.com/solution-rodinne-domy-22898

Pokud jsi za komínem tak možná né, výpočet ochraného prostoru,stejně je to teorie a blesk je nevypočítatelné svinstvo.
www.google.com/search

Naposledy editováno 05.11.2022 11:29:51

kratkej01 píše: FiffiQ>
Přepěťová ochrana je vícestupňová od hlavního přívodu až po koncové zařízení.
Každý stupeň eliminuje určitou hladinu přepětí, jedna přepěťovka nic neřeší.
Není to zrovna laciná sranda.
www.hakel.com/solution-rodinne-domy-22898

Pokud jsi za komínem tak možná né, výpočet ochraného prostoru,stejně je to teorie a blesk je nevypočítatelné svinstvo.
www.google.com/search

No a když je to ostrovni systém, tak to nemá s hlavním přívodem nic společného, ne?

Ten systém je panel - měnič - bojler. Kromě GND není nic připojeno na síť v baráku. Když jebne do panelů, tak ty jsou připojený na hromosvod a výsledek je stejný jako by jeblo do hromosvodu samého, ne?

FiffiQ> Ano. Asi bych to ve tvém systému, kdy mezi DC a AC není žádné spojení přes střídač, neřešil. Ochránilo by to měnič proti přepětí - při přímém zásahu stejně ne, ale asi kdyby se něco naindukovalo tak by mohlo.
Když tě práskne do baráku, většinou to končí svedením přes hromosvod do země a výměnou veškeré elektroniky v domě

Brůča. píše: FiffiQ> Ano. Asi bych to ve tvém systému, kdy mezi DC a AC není žádné spojení přes střídač, neřešil. Ochránilo by to měnič proti přepětí - při přímém zásahu stejně ne, ale asi kdyby se něco naindukovalo tak by mohlo.
Když tě práskne do baráku, většinou to končí svedením přes hromosvod do země a výměnou veškeré elektroniky v domě

Přesně tak, když už máš tu smůlu, že ti jebne do chalupy, tak nic nepomůže. Jsou to miliony voltů. Ty svodiče můžou pomoc, když bouchne vedle a to přepětí není tak ohromný

Tomidlo> zateplit stropy sklepa, jestli teda jsou pod tebou sklepy. Nevěřil bych, jak pocitově pomůže blbých 5cm polyše.

Tomidlo> Jen pro zamyšlení. Když jsem si prováděl měření, tak jsem zjistil následovné........nejvíce el.energie mě stojí ohřev vody (bojler), poté lednice a jako třetí vše s trvalým odběrem - TV, satelit, domácí kino, aktivní repro, WiFi, PC a pod.
Ohřev vody ve tvém případě vyřešit nelze. Topení také ne (a ani moc v zimních temných měsících nefunguje), ale popřemýšlej o možnosti výroby pro chlazení a pro napájení trvale zapnutých spotřebičů.
Panely, regulátor, baterie, měnič a spotřebič.
Mě třeba běží lednice pouze na slunce, televize, kino, PC, WiFi také.
Lednici jsem vyřešil - invertorová se spotřebou cca 19Wh - jen ta stará TV a vše okolo musím nějak zoptimalizovat........to když zapnu, tak to sežere denně cca 1.5 - 2kWh.....podle toho, jak dlouho na to čumíme

Koukám, že cena je až na prvním místě Popíšu teplovodní kolektor, vlastně celý systém který je naprosto bezpečný a spolehlivý a levný!!!. Pochází někdy z doby cca 1995, a kdyby ten dům nezbourali, tak funguje dodnes. Ke své činnosti potřebuje 220V na oběhové čerpadlo. (v dnešní době by to šlo zálohovat, ale to už nebude tak levný ) Je odolný proti mrazu a proti přehřátí a ohříval velký bojler - asi 160l) Kolektor byl instalovaný svisle na jižní straně. Kolektor byl v rámu odhadem cca 1.8 x 0.9m. Obsahoval trubkový registr!!!! tj. Horní a spodní vodorovnou trubku cca 22 nebo 25mm a hafo svislých trubiček odhadem 12mm. To celé v rámu, pod ním polystyren, plech. Plech byl i mezi svislými trubičkami , takové široké U. Lehce mezi sebou připájeno. Jako celek nastříkané černou matovkou na školní tabule a tohle všechno zaskleno. Tento systém je otevřený, žádná expanzka, žádný tlak. Celá finta je ve výškovém uspořádání sestavy. Nejvýše je kolektor který je venku, v úrovni spodní hrany je uvnitř "vyrovnávací nádrž" s odfrkem ven. Bojler s hadem, jeho horní hrana je na úrovni spodní hrany u vyrovnávací nádrže. Celé to mělo tři mechanické termostaty. První uvnitř kolektoru zapínal čerpadlo, druhý venkovní ho vypínal pokud mrzlo a třetí v bojleru který taky vypínal čerpadlo když byl bojler nahřátý. Pokud došlo k vypnutí čerpadla (i při výpadku elektřiny) tak voda co je v trubkovém registru vytekla do vyrovnávací nádrže a nic se nedělo. Pokud se pustilo čerpadlo, kolektor se naplnil a začal zase plnit svoji funkci. Ještě tam byl škrtící ventil ve funkci hysterze (regulace průtoku) Jediná starost byla jednou ročně dolít něco vody.
----Vzpomněl jsem si na to, oživil a chtěl jít do toho, ale podařilo se mi sehnat jeté ale funkčí FV panely po 200,- tak jsem jich 20 přivezl a půjdu touto cestou. Opět velmi jednoduše, DC spirálu do Tatramatckého bojleru který předřadím tomu na AC. Přeci jenom je rozdíl, jestli bude mít přitékající voda 5st z řádu nebo 50st. z DC bojleru.

Ono jde i rovnou připojit DC na spirálu bojleru rovnou. Musí se vyřešit vypínání - což lze za poměrně slušné peníze realizovat (třífázový stykač, kondík, rezistor, dioda) aby nehořely kontakty termostatu - jen nebude taková výtěžnost z panelů, jako když se použije MPPT regulátor.
Možností a zapojení je mnoho..........a kupodivu všechny vedou k úspoře el.energie.
Ale jak je vidno, tak i přes mohutnou kampaň na šetření energiemi, tak ceny neustále stoupají

Naposledy editováno 05.11.2022 23:08:31

-HAD-> Podobným způsobem jsme udělali s kámošem horkovzdušný ohřev garáže. Hliníkové plechovky od piva - otevřít z obou stran, slepit lepidlem na okna aut do sloupů, vložit do krabice na jižní stranu objektu, černá tabulovka pro nástřik a dutinkový makrolon pro zasklení. Termostat, ventilátor, solární panel...........a buď nasávaný vzduch z venku a garáž "přetlakovou", nebo sání z garáže a výfuk také do garáže - první verze větrá, druhá přitápí.
Běhá to zcela bezúdržbově - jen občas vyčistit vzduchový filtr na sání (použili jsme co dala garáž)

-HAD- píše: Koukám, že cena je až na prvním místě Popíšu teplovodní kolektor, vlastně celý systém který je naprosto bezpečný a spolehlivý a levný!!!. Pochází někdy z doby cca 1995, a kdyby ten dům nezbourali, tak funguje dodnes. Ke své činnosti potřebuje 220V na oběhové čerpadlo. (v dnešní době by to šlo zálohovat, ale to už nebude tak levný ) Je odolný proti mrazu a proti přehřátí a ohříval velký bojler - asi 160l) Kolektor byl instalovaný svisle na jižní straně. Kolektor byl v rámu odhadem cca 1.8 x 0.9m. Obsahoval trubkový registr!!!! tj. Horní a spodní vodorovnou trubku cca 22 nebo 25mm a hafo svislých trubiček odhadem 12mm. To celé v rámu, pod ním polystyren, plech. Plech byl i mezi svislými trubičkami , takové široké U. Lehce mezi sebou připájeno. Jako celek nastříkané černou matovkou na školní tabule a tohle všechno zaskleno. Tento systém je otevřený, žádná expanzka, žádný tlak. Celá finta je ve výškovém uspořádání sestavy. Nejvýše je kolektor který je venku, v úrovni spodní hrany je uvnitř "vyrovnávací nádrž" s odfrkem ven. Bojler s hadem, jeho horní hrana je na úrovni spodní hrany u vyrovnávací nádrže. Celé to mělo tři mechanické termostaty. První uvnitř kolektoru zapínal čerpadlo, druhý venkovní ho vypínal pokud mrzlo a třetí v bojleru který taky vypínal čerpadlo když byl bojler nahřátý. Pokud došlo k vypnutí čerpadla (i při výpadku elektřiny) tak voda co je v trubkovém registru vytekla do vyrovnávací nádrže a nic se nedělo. Pokud se pustilo čerpadlo, kolektor se naplnil a začal zase plnit svoji funkci. Ještě tam byl škrtící ventil ve funkci hysterze (regulace průtoku) Jediná starost byla jednou ročně dolít něco vody.
----Vzpomněl jsem si na to, oživil a chtěl jít do toho, ale podařilo se mi sehnat jeté ale funkčí FV panely po 200,- tak jsem jich 20 přivezl a půjdu touto cestou. Opět velmi jednoduše, DC spirálu do Tatramatckého bojleru který předřadím tomu na AC. Přeci jenom je rozdíl, jestli bude mít přitékající voda 5st z řádu nebo 50st. z DC bojleru.

Had koukni na odkaz 22 udělej si vejlet.

Brůča.> televize se da vyřešit tak, ze ji proste nemas :) me uz nechybi vic jak 10let. Mam misto ni projektor, takze kdyz se vylozene na neco chci podivat tak jako v kině - ale je to trochu komplikovanejsi, nez jen zmacknout jeden cudl na ovladaci a tak si rozmyslis, jestli se chces dívat nebo ne

kratkej01> Tohle už muselo mít nějakou řídící jednotku, muselo to být naplněno nějakou nemrznoucí směsí (a to je velká finanční palba) a určitě to byla uzavřená soustava s expanzkou a přetlakem (vysoká náročnost na těsnost, aby to někde neunikalo) Všechny tyhle nedostatky mnou popisovaná soustava nemá. Určitě to mělo podstatně větší výkon a bohužel asi i údržbáře k tomu Ale určitě zajímavé, teplovodních kolektorů zas tak moc k vidění není.

Zdar hosi,
ma tu nekdo zkusenosti s komunitnim sdilenim energie z FVe, konkretne na venkove mezi domky?
Jak na to a co vsechno je potreba?

SLEEPER> Nesmíš poskytnout se ziskem. Známý to má na chatě, kde mají místo pěti odběrných míst (pro každou chatu jedno místo a jeden elektroměr) jen jedno a každá chata má podružný elektroměr podle kterého účtují. On má FVE a je tam na té chatě trvale........ostatním to vyhovuje, protože neplatí téměř nic - podmínkou ovšem bylo nemít moc vysoké požadavky na "garantovanou" ampéráž, tak se jim o to stará a pokud se nenajde nějaký zblblý nespokojenec, je to na domluvě.
Jen to mají po právní stránce ošetřené ne jako přeprodej energie, ale jako správcovství........................nevím přesně, ale když odhlašovali odběrná místa, distributor byl prý "hodně nepříjemný".

SLEEPER> údajně to má být řešené v novele zákona, kde se s tím počítá. takže současné znalosti by příští rok nemusely moc platit.

jetam> Původně jsem myslel, že bych se odstřihl od naší společné kotelny, ale asi, ne asi, ale určitě to není reálné.