docent píše: Sofía> Dostáváš jedničku s hvězdičkou
Dával ve škole pozor

Ovšem nezapomeň, že za své vědomosti budeš v technických diskuzích po zásluze potrestán

Nooo... za tohle jsem svého času jedničky bez hvězdičky dával já .

A na to, že tady budu po zásluze potrestán za všechno, na to jsem si za těch nejméně 10 let tady už zvykl .

Robertek:

Bohužel, vidláčtinu neovládám, proto nepřeložím. Každopádně lidově řečeno, řetěz proste kmitá a jeden z důvodů je, že se "nabaluje" na polygonickou plochu.

Krokoš:

Ano, četl si správně... vlastně je to jednoduchý... pokud je řetězový článek na té přímé větvi řetězu, tak mu dáš kinetickou energii do translačního pohybu... jenže v okamžiku, kdy začne nabíhat na řetězku, tak se z translační pohyb mění na rotační a to znamená, že musíš donutit ten článek změnit trasu a to neuděláš jinak, než silou... prostě s ním trhneš tak, aby se nabaloval na tu řetězku (velmi zjednodušeně). A tato síla je dalším zdrojem příčného kmitání řetězu. A mimochodem, tyto síly zapříčiňují poměrně velkou složku opotřebení řetězového převodu, pač jsou to slušné rázy. Vlastně je to podobné, jako setrvačné síly u pístu.
Jo a smutné je, že ten řetězový převod je složený jen z přímých a kruhových trajektorií (pokud tam není nějaké vodítko), protože ten přechod je dost drsnej. Na přechody mezi přímkovými a kruhovými trajektoriemi se jinak používají tzv. "přechodové křivky", nejčastěji tzv. klotoida (křivky s proměnlivou křivostí). Tyto křivky jsou zejména v silniční a železniční síti (jako přechod do zatáčky), ale podobně se podle nich navrhují právě i vodítka pro řetězové převody (např. rozvody). Tyto klotoidy totiž mají velký vliv na životnost řetězového převodu.

Kerut:

Elasticita řetězu samozřejmě ovlivňuje řetězový převod (přesněji jeho okamžité převodové číslo), nicméně velmi málo, pač není zase tak moc gumovej. Mnohem více ho ovlivňují právě ty příčné dynamické účinky, které kmitají "tam a zpět"... protože ve skutečnosti toto "kmitání hřídelů" záleží i na momentech setrvačnosti hnacího a hnaného členu a zejména na průvěsu řetězu, který umožňuje vzájemný volný pohyb hřídelů.
Ona setrvačná síla je potvora, ale umožňuje nám neskutečné věci .

Assassin:

Squat/antisquat efekt sice závisí na řetězovém převodu (a opačně), ale hlavně je důležité ho zahrnout do výpočtu pevnosti/životnosti rámu a přilehlých součástí. Bohužel jsem potkal i FEM výpočty jednostopých vozidel, kde tato pekelně velká síla není zavedena jako zatěžující

Tak a teď ještě k tomu, čemu říkáte "Kardanův hřídel"...
Kardanův je původně jen hřídel, který obsahuje dva křížové klouby. Křížový kloub všici známe, ale už každý neví, že křížový kloub nemá konstantní převodové číslo. Převodové číslo u něj závisí na vyhnutí tohoto kloubu.
Kompenzace je pak jednoduchá, když se dá jeden křížový kloub na jeden konec a druhý na druhý, tak se to zkompenzuje na vstupu a výstupu. Co si dělá ten hřídel uprostřed, to už nemusí nikoho zajímat. Každopádně ty klouby musí být čepama proti sobě a nijak jinak!
Kdysi mi někdo přivezl žigula, že po výměně kardanu se to celý třese a dělá to psí kusy... no taky bodeť by ne, když měl ty klouby přesazený. Ale člověk by řekl, že to nemůže být tak strašný, čemuž bych věřil, dokud jsem to nevyzkoušel.
Mj. pro konstruktéry z toho plyne jedna věc a to to, dávat si při konstrukci pozor, aby to šlo takto sestavit (např. pokud je někde polohovací drážkování apod.).

Tak a teď mě po zásluze ztestejte .

Howgh!

Sofía> Opět za 1 s hvězdičkou.
Ač mám strojařské vzdělání, strojařinou jsem se nikdy neživil. Nemálo z toho se mi vykouřilo za ta léta (desetiletí) z hlavy.

O to je krásnější tyhle věci číst, vzpomínat na školní škamna a vědět, že je to tak, jak píšeš.

Svět je složitější, než se člověku na první pohled zdá. Ale o to je krásnější.

Naposledy editováno 03.09.2020 17:57:05