Sofía> Ten nápad se zinkováním se mi celkem líbí. Ta cena 50 kč za zinkování je oficiální, nebo ti to za tuhle částku dělá někdo pod rukou na fušku?

Boss.trx850 píše: Sofía> Ten nápad se zinkováním se mi celkem líbí. Ta cena 50 kč za zinkování je oficiální, nebo ti to za tuhle částku dělá někdo pod rukou na fušku?

Asi takto... nejprve musíš najít nějakou galvaniku, která je ochotná udělat malé zakázky (některé dělají jen velké). Pokud nějakou takovou najdeš, pak u ní najdeš i nějaký ceník a co znám z našeho okolí, tak ceny jsou podle zvoleného způsobu zinkování asi takto:

a) zinkování závěsové - vhodné na větší díly. Lidově řečeno, normálně se to pověsí jak ozdoba na stromeček a nechá se to vykoupat v příslušných lázních. Výrobek pokud obsahuje dutiny (trubkková konstrkce, krabičky...) musí mít udělané otvory pro případný výtok zbytků galvanických lázní.
Zde se cena nejčastěji vypočítává dle pozinkovaného povrchu, takže pokud chceš nazinkovat kupříkladu ráfek (ten by šel na závěs), pak se nějak změří/odhadne jeho povrch a podle toho se určí cena. Běžně tato sranda vyjde cca na 9 Kč/dm.

b) zinkování v bubínku - používá se pro hromadné zinkování drobných součástek typu šrouby, matice, podložky aj. Toto funguje tak, že malé věci dáš do bubínku vypadajícího jako zmenšenina bubnu u pračky a zikuješ to v něm/i s ním a abys to měl rovnoměrně pozinkované, tak s ním musíš pomalu točit.
Vzhledem k tomu, že asi těžko bude někdo přemýšlet, jestli tenhle šroub má takovou plochu a tahle podložka jinou, tak se to účtuje na kilogramy... takže necháš si nazinkovat 1 kg drobné veteše a zaplatíš dle ceníku 1 kg zinkování, což může vycházet na nějakých cca 30 Kč/kg.

Tu jsem náhodně pomocí strýčka vyhledavače vytáhl ceník jedné galvaniky.

A poznámky:
Uvedené dráty budou tak na bubínek, protože za prvně je nemáš ani za co pověsit (nemají žádné díry) a za druhé by se nikdo nedrbal s tím aby věšel jeden drát vedle druhého. Takže zrovna z hlediska drátů budeš dělat bubínek.

Dneska se prakticky automaticky dává na galvanický zinek ještě tzv. "chromát", což je další vrstva chránící proti korozi (detaily viz literatura - od toho tu nejsme ).
Například "modrý" chromát (tak tomu říkají u nás), je přesně to, co mají na sobě dnes kupované metrické šrouby a matice... prostě lesklý stříbrný povrch a moje doměnka je taková, že tato vrstva při pohledu proti světlu šikmo se jeví jako namodralá, ale to je moje spekulace. Spíše pro porovnání, například vruty jsou často žluté, což je taky zinek, ale tentokrát se žlutým chromátem, japonci na autech a motorkách zase používají tzv. "olivový" chromát (zejména šrouby), což je taková tmavě zelená a je to zase jen zinek s chromátem, ovšem to je asi nejodolnější zinek z hlediska soli a podobných korozních prostředí. Asi existují ještě další verze (černý), ale to už sem asi nepatří.

Z hlediska přípravy to musíš zbavit barev, maziv, bláta a jiné špíny, takže to musí mít čistě kovový povrch, Může na něm zvostat zbytek zinku nebo to může být lehce rezatý, ale spíše povrchově. Pokud bys na něčem měl hlubší korozi (důlkovou apod.), pak to musíš nechat nejdříve lehce otryskat, protože lázeň to nevezme a máš z toho součástku pozinkovanou ze které leze koroze.
Já pro jednoduchost u těchto malých věcí si to předem vyvařím v louhu NaOH co koupíš v drogérii ve formě bílých perliček (slabá koncentrace), protože ten stahne bahno, většinu starých barev a také původní zinek (nemusím nic škrabat a nehrozí, že někde zbyde nějaké stopové mnžství barvy a pak to tam není nazinkované).
Dále pro zinek platí to, co pro chrom... tedy že zinkovaná vrstva je velmi tenká (cca 7 mikro), takže pod ní nic neschováš. Takže pokud chceš mít něco hezky lesklého a hladkého, tak to musíš předleštit, pokud renovuješ šrouby, tak okousance, ostré hrany a všechno podobné musíš odstranit před zinkováním, protáhnout závity aj. Stejně jako u svařenců nepřezinkuješ strusku (obal) a "strusku" z COčka také galvanika nesundá, takže taky dolu.
Dále galvanické zinkování má jednu takovou nemilou vlastnost, že se v tom elektrolytu pohybují volné atomy vodíku, které jsou moc a moc malé a tak strašně rády difunfují do zbylých prostor mezi atomy železa v krystalové mřížce zinkované součástky, což se té mřížce nelíbí, pne tam a způsobuje se tak tzv, "vodíková křehkost". Normálně ta součástka může zkřehnout a snadno prasknout, proto u součástek s větším nebo cyklickém namáhání (pružiny, výpletové dráty, pružné podložky...) je třeba se toho vodíku po zinkování zbavit, což by měla daná galvanika také nabízet pod označením "ODVODÍKOVÁNÍ"... takže to bych si také připlatil k zakázce.

A jinak pár organizačních... jak již bylo uvedeno, nejdříve musíš sehnat galvaniku, která bude ochotna udělat tyto drobnosti, nicméně některé si počítají třeba nimimální paušál zakázky třeba 100 Kč a pokud přineseš věci za méně, tak stejně zaplatíš tolik, jiné zase počítají paušál za bubínek a když bude prázdný, stejně ho zaplatíš a podobně. Takže to si dohodni s konkrétní galvanikou a jí to dělám nejčastěji tak, že zavážím jedou za x msíců, když toho mam více, případně se dohodnu s kolegy a uděláme nějakou hromadnou větší zakázku.
Dále při předání asi budeš muset mít položkový seznam, co jim tam dáváš (protože když něco ztratí, alespoň se máš o čem hádat... a občas se nějaká drobnost opravdu vytratí) a já to dělám tak, že to nafotím, dám ke každé položce v malování na fotku číslo a k tomu tabulku, co to je... protože když tam napíšeš jen označení "čep stupačky" bez fotky, tak v galvanice těžko poznají, jestli je to to nebo tamto.
Pak taky se občas vytrousí některé opravdu malé matičky, podložky apod. což já dělám tak, že je po dohodě s galvanikou navlíknu jako korálky na kus měděného drátu (holého, nikoli lakovaného trafodrátu), chce to hodně volně, ať se to může volně hýbat a dám to do bubínku na drátu.

A to je asi vše.