Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví, ale jeho tělo pokračuje dále stejnou rychlostí, dokud je nezastaví čelní sklo, palubní deska, sloup nebo chodník. Při prudkém zbrzdění z rychlosti 50 kilometrů v hodině se hmotnost jeho těla zvýší až šedesátkrát. Člověk o hmotnosti 90 kilogramů tak zvýší svoji hmotnost až na 5,4 tuny.
Když vynecháme rýpání do toho, že hmotnost se samozřejmě nemění, toto pochybení promineme a domyslíme si tíhu, dopočítáme se k zajímavým výsledkům.
Pokud Besip předpokládá při brzdění přetížení 60G, muselo by auto ze zmíněné padesátikilometrové rychlosti zastavit za cca 0.023 sekundy, tedy na vzdálenosti cca 16 cm.
A za tohle si ty darmožrouty platíme.
Naposledy editováno 22.09.2015 00:18:40
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Číkus píše: Pokud Besip předpokládá při brzdění přetížení 60G, muselo by auto ze zmíněné padesátikilometrové rychlosti zastavit za cca 0.023 sekundy, tedy na vzdálenosti cca 16 cm.
A za tohle si ty darmožrouty platíme
No teoreticky...pokud auto jede, v 50ti nabourá, tak má nějakou deformační zonu. Ta je cca 0.5-1m podle toho, do čeho narazí. Ty máš mezi volantem tak 40cm. Takže pokud auto z 50ti zastaví na vzdálenosti rovné té deformační zoně, tak tvoje tělo pokračuje prakticky neměnnou rychlostí na volant. Ten se třeba deformuje o těch 10-16cm, co jsi spočítal.
Ale při normálním brždění je zpomalení pochopitelně úplně jinde a hmotnost / tíha...