Dneska mi během pozdně odpolední vyjížďky moje milovaná italská kráska poskytla víc svého italského charakteru než obvykle. A sice praskla pružina řazení. Už se mi to jednou stalo, ale bylo to kousek od baráku a při zařazené dvojce. Takže pohoda. Tentokrát to ale bylo 70km daleko a zařazená byla pětka. S tím dost dobře jet nejde. Teda jet jde. Ale 100 - 200km/h a bez zastavení.
Samozřejmě znám dětský nemoci svojí krásky a tak pod sedlem vozím náhradní pružinku a potřebný nářadí k výměně. Mimo jiné např. i kleště na segrovky.
Osud zařídil, že se mi to stalo v místě, kde je odbočka na polňačku a kousek od cesty ležel ve stromořadí krásnej bachratej pokácanej kmen na opření motorky - to aby mi nevytekl úplně všechen převodovej olej. Ale něco málo tam zůstalo. Trošku problém byl, že to kmenisko bylo zarostlý velkýma pochcanýma kopřivama. Je to totiž místo, kde každej zastavuje na scaní. Jak auta tak i motorkáři, co sjíždí Buchláky, se tu otáčí a přitom chodí s pískem.
Odpojit baterku, sundat nádobku tlumiče, vyhodit startér, řadičku,....všechno šlo parádně. Kulisu řazení jsem měl venku. Na zemi trošku ekologická katastrofa od oleje, ale to se vstřebá.
Jenže narazil jsem na mezery v mém vybavení. Neměl jsem dostatečně velkej a odolnej plochej šroubovák na povolení jednoho blbýho šroubku s již dost zdemolovanou drážkou. Vzal jsem tedy kulisu řazení a šel cca 300m na benzinku. Když paní uviděla upocenýho smraďocha držíc v rukách černých jak kominík kus motorky, ani nepozdravila a bez váhání vyhrkla jen:"Puzzle???"
Říkám:"Dobrý den, ano trošku. Nemáte prosím velký plochý šroubovák?" Paní šroubovák pod pultem vylovila a já si šroub na trávníku u benzinky naštěstí úspěšně povolil. Vrátil jsem šroubovák, pěkně poděkoval a na cestu k motorce od pumpařky dostal ještě asi deset papírových ubrousků. Že prý na ruce .... abych to zkrátil, operace se povedla a zpáteční cestu jsem si i celkem užil. I když jsem jel bez špuntů, abych slyšel případné náznaky od převodovky, kdyby si náhodou chtěla stěžovat na nedostatek převodového oleje.
Teď vytáhnu ze šuplíku další pružinu, kterou doplním pod sedlo a vyměním ten jeden záludnej šroub za inbusovej - to aby šel ještě víc dotáhnout. Samozřejmě.

Já tu motorku prostě žeru





Tady je ten zatrápenej šroub


A tu je v horní části na levým ozubeným kole stará zlomená a nová náhradní pružina řazení

Koudy01 píše: Dneska mi během pozdně odpolední vyjížďky moje milovaná italská kráska poskytla víc svého italského charakteru než obvykle. A sice praskla pružina řazení. Už se mi to jednou stalo, ale bylo to kousek od baráku a při zařazené dvojce. Takže pohoda. Tentokrát to ale bylo 70km daleko a zařazená byla pětka. S tím dost dobře jet nejde. Teda jet jde. Ale 100 - 200km/h a bez zastavení.
Samozřejmě znám dětský nemoci svojí krásky a tak pod sedlem vozím náhradní pružinku a potřebný nářadí k výměně. Mimo jiné např. i kleště na segrovky.
Osud zařídil, že se mi to stalo v místě, kde je odbočka na polňačku a kousek od cesty ležel ve stromořadí krásnej bachratej pokácanej kmen na opření motorky - to aby mi nevytekl úplně všechen převodovej olej. Ale něco málo tam zůstalo. Trošku problém byl, že to kmenisko bylo zarostlý velkýma pochcanýma kopřivama. Je to totiž místo, kde každej zastavuje na scaní. Jak auta tak i motorkáři, co sjíždí Buchláky, se tu otáčí a přitom chodí s pískem.
Odpojit baterku, sundat nádobku tlumiče, vyhodit startér, řadičku,....všechno šlo parádně. Kulisu řazení jsem měl venku. Na zemi trošku ekologická katastrofa od oleje, ale to se vstřebá.
Jenže narazil jsem na mezery v mém vybavení. Neměl jsem dostatečně velkej a odolnej plochej šroubovák na povolení jednoho blbýho šroubku s již dost zdemolovanou drážkou. Vzal jsem tedy kulisu řazení a šel cca 300m na benzinku. Když paní uviděla upocenýho smraďocha držíc v rukách černých jak kominík kus motorky, ani nepozdravila a bez váhání vyhrkla jen:"Puzzle???"
Říkám:"Dobrý den, ano trošku. Nemáte prosím velký plochý šroubovák?" Paní šroubovák pod pultem vylovila a já si šroub na trávníku u benzinky naštěstí úspěšně povolil. Vrátil jsem šroubovák, pěkně poděkoval a na cestu k motorce od pumpařky dostal ještě asi deset papírových ubrousků. Že prý na ruce .... abych to zkrátil, operace se povedla a zpáteční cestu jsem si i celkem užil. I když jsem jel bez špuntů, abych slyšel případné náznaky od převodovky, kdyby si náhodou chtěla stěžovat na nedostatek převodového oleje.
Teď vytáhnu ze šuplíku další pružinu, kterou doplním pod sedlo a vyměním ten jeden záludnej šroub za inbusovej - to aby šel ještě víc dotáhnout. Samozřejmě.

Já tu motorku prostě žeru





Tady je ten zatrápenej šroub


A tu je v horní části na levým ozubeným kole stará zlomená a nová náhradní pružina řazení

Čím dál častěji si říkám, že jsem tenkrát zvolil dobře K5 před italskou pomstou...
Ale seš dobrej, že jsi to zprovoznil... Připomíná mně to jízdu na fechtlovi...

Koudy01> Supeeeer

Koudy01> Smekam,volal bych si dodavku,pze to nejede