Stev píše: A jakej je tam rozdíl? Jako že se uvažuje že při plánovaný životnosti se to do určitýho bodu určitě nerozbije, a u záměrně snížený se to následně určitě rozbije?

Ono to totiž z pohledu uživatele trochu splývá

Rozdil je v motivaci, postupu i vysledku.
Planovana zivotnost je cesta jak zachovat funkcni i vykonove parametry vyrobku pricemz ho zjednodusujes a snizujes naklady. Velmi dulezite je definovat uzitecny zivot a k nemu se vztahujici pozadavky (pro nas 300t km a velmi dobra znalost cim vsim si behem nich populace tureb projde ci muze projit).
Motivaci je ziskat konkurenceschopny produkt s lepsim pomerem hodnota/cena aniz bys ho jakkoliv kompromitoval. Rika se tomu ruzne, planovana zivotnost, Value engineering apod.
Metody jsou zavedene a bezne pouzivane. Jak inzenyrske zalozene na vedeckem pristupu, DOE testovani, analyze, statistice, simulaci, inovacich, patentech etc... tak vylozene kvalitarske pracujci s metodikami ala DFSS vcetne nepr. zminene vanove krivky zabehu, aplikace a oprav.
Vysledkem jsou celkove dostupnejsi a kvalitnejsi produkty. A druhotne take zvysujici se uroven poznani a vylepsene technologie.

Zamerne snizovat zivotnost je prece neco jineho a zjevne s jinymi motivy. Dokazu si to predstavit ve spotrebni elektronice, kde si konecny zakaznik po definovane dobe musi koupit nove zbozi a vyrobce ma jistou sanci ze proda dalsi kus sveho zbozi. Tento ani podobne motivy ale neplati pro automotiv diky tomu jak jsou nastavene validace a hlavne zodpovednosti a system reseni zaruk mezi koncovym zakaznikem, OEM a dodavatelskym retezcem. Pro aftermarket plati totez, protoze zadny vyznamny OES vyrobce nevyvyji produkt specificky pro aftermarket, ale kopiruje seriove designy.
Vysledkem takoveho pocinani muze byt lecos, jen ne kvalitnejsi ci hodnotnejsi produkty.

Naposledy editováno 10.12.2014 22:34:39

Dawe02> rozumím, jenže je to rozdíl proti dřívějšku, kdy se životnost asi tolik netestovala a auta se dělaly aby vydržely co nejdéle (předpokládám).
Takže pokud říkáš že dnes je bod, na který se projektuje aby auta bez problémů fungovaly, 300 tis (v případě turba) - což je dost, tak se někdo může cejtit ochuzenej protože už se kalkuluje s omezenou životností
I když zrovna u turba se ta spolehlivost spíš dramaticky zvýšila.

Dawe02 píše: Rozdil je v motivaci, postupu i vysledku.
Planovana zivotnost je cesta jak zachovat funkcni i vykonove parametry vyrobku...Motivaci je ziskat konkurenceschopny produkt s lepsim pomerem hodnota/cena aniz bys ho jakkoliv kompromitoval. Rika se tomu ruzne, planovana zivotnost, Value engineering apod....Zamerne snizovat zivotnost je prece neco jineho a zjevne s jinymi motivy. Dokazu si to predstavit ve spotrebni elektronice.

Prdlajs, ty to vnímáš jedním způobem a my ostatní vnímáme ty samé vstupní informace jiným způsobem. Kdyby mi patřila automobilka, tak:

1. fleetoví zákazníci, služebák, 50 tkm ročně, 3 roky a méně, pak jde pryč = 150 000 km.
2. soukromník, "super akce prodloužená záruka" 5-7 let, 15-30 tkm = do konce záruky 150 000 km.

Čemu na tom nerozumíš? Vše se navrhne a vyrobí tak, aby to vydrželo aspoň 3, lépe 5 let, ale 3 jsou základ, zbytek zákazníků vyfakuješ, že jednou jedinkrát přijeli na předražený značkový servis o týden později atd. Nějaké elektroinstalace taky rozhryžou kuny.

Turbo taky stačí na 150 tkm. Výjimečné případy, že někdo za 3 roky najede víc, pokryje pojistné fleetu (při zákonné záruce 2 roky, a pro firmy může být i 1letá, tj. ušetříš ještě víc). Nebo to uděláš na kulanci, však jsi na to vydělal na běžných zákaznících :)