postele vedle manželky a usne. Najednou se ocitne před nebeskou
bránou. Svatý Petr mu říká: “Tak vidíš, Pepo, umřel jsi ve spánku”.
Pepa zalamentuje: “Ale proč, svatý Petře”? “Vždyť já toho mám
ještě tolik v živote udělat”? “Nešlo by to nějak, abych se vrátil”?
Svatý Petr se poškrábe za uchem a říká: “No, šlo, ale mohl by ses
vrátit jedině jako slepice. Chceš”?? “To víš, že chci”. Pepa se ocitne
zpátky na zemi v hejnu slepic, porostlý peřím, s ostatními
slepicemi se popelí v prachu a zobe zrní. V tom si ho všimne kohout, a ptá se:
“Á, ty jsi tu nová. Jak se ti vede”? ”No, šlo by to, ale mám takový
divný pocit tam dole”. “To jsou vajíčka, to je vpořádku”.
“Zatlač, sneseš je a pak to přestane.” Za chvilku Pepa snese první vajíčko.
Štěstím je celý bez sebe, a brzy následuje druhé a třetí vajíčko.
Najednou sním někdo třese a manželka křičí: “Sereš do postele, ty vožralý prase”!!!
2 reakcí na tento příspěvek Taky snášíte vajčka?
J.M.K. píše: Znám už dlouho... a připomíná mně to vyprávění V. Menšíka, jak ve škole hráli "Já jsem slepička, kokodák, kokodák..." a jemu se "povedlo snést vejce".
Co si vzpomínám, tak Menšík říkal, že prej to byl první pokus, takže prej se poved jenom "žloutek", bez bílku a skořápky! Ale tak na začátek zas dobrý, ne?