Já si pamatuju zimní prázdniny,když sem z vyhratyho paneláku přijel k babce a ráno se musel vykopat z pod periny a jít do sklepa zatopit pac už mi šla para od huby

zmulin píše: Já si pamatuju zimní prázdniny,když sem z vyhratyho paneláku přijel k babce a ráno se musel vykopat z pod periny a jít do sklepa zatopit pac už mi šla para od huby

Tovačovská prabába měla místnost, kde nás nechala přespávat, a do které skoro nechodila... jen občas vyvětrat, a když jsme měli přijet, obléct čistě peřiny. Jednou jsme tam s dědou jeli v zimě, a byla to prdel.... místnost nevytopená, studená jak psí čumák, když jsme se zachumlali do duchen, smáli jsme se tomu, jak je náš dech vidět Jako, člověk si ten kutloch vyhřál, ale nesměl se v noci pohnout, jinak se probudil dotekem na studené... a obléct si ráno vymrzlé hadry byl taky celkem challenge

Jo, a jednou jsem byl u kámoše na chatě, v únoru, kdy jeho rodiče tam víkend před tím nechali otevřené okno v patře, v místnosti, kde jsme měli spát. Poprvé (a snad naposled) v životě jsem chrápal v zimní bundě, pokud se tomu, co se dělo v noci, dá říkat spánek.... v přízemí jsme roztopili pec do ruda, ale tu vymrzlou pastoušku se nám vytopit stejně nepodařilo. Dneska už vím, že byla chyba se navlékat, ale tak.... škola života Dneska už se tomu směju, ale tehdy mi moc do smíchu nebylo, a ty angíny, co jsem potom prodělal, za to taky nestály...