J.M.K.> Prosímtě, je to jen teorie. Jen, že jste se toho tématu tady dotkli. V tvém případě má-li být obnovena funkčnost a nejde jinak, součástka se vymění. V KAŽDÉM případě by musel původní vyměněný bazmek přiložen a uchován někde uvnitř (připíchnutý v pytlíčku) a výměna musí být popsána v restaurátorské dokumentaci - včetně fotek. To samé u uměleckých předmětů. Pokud je poškozena malba, dělají se (pokud bude obraz vystaven v galerii) retuše. Ty jsou zase iluzívní, rekonstrukční.... . A vzhledem k tomu, že veškerý zásah MUSÍ být VŽDY reverzibilní, retuše se dělají naschvál jinou technologií, nebo na izolační podložky, aby šly kdykoli dolů bez poškození originálních barev. A závěrečný lak je též nějaký moderní Paraloid. Takže termíny nikdo neřeší.
V případě cenných a vzácných veteránů je ale průserová jedna věc - nikdo neřeší otázku reverzibility. My umřem ale stroj tady zůstane další generace. Zde je proto renovace tak jak ji známe trestuhodná. Už to nikdy nikdo nevrátí. Pokud jsou dochované pouze třeba 3 kusy - a všechny v rámci módního trendu veteránismu přelomu 20.-21. století někdo opískuje a zrenovuje, nikdo už v budoucnu (za 200 let) nezjistí jaké byly barvy, zda práškový či plátkový kov na emblému, nápisy nebo obtisky. Dneska se vlastně počítá s renovací automaticky. V inzerátech čteme "prodám jawu v předrenovačním stavu". Co to je za blbost? Jak ví prodávající, že jí někdo bude renovovat? Stejně tak kravina je "po profesionální renovaci, vhodné do muzea". Do muzea patří původní stav!!!. Soukromá bírka veteránů není muzeum! Muzea mají přísné předpisy a kodexy. Do muzea patří spíš totálně překopané a samo-domo upravené stroje v nálezovém stavu, jakožto doklad motorismu dané doby, než naleštěné renovace. I ty ale v muzeích najdeme. NIKDY se ale hodnotou nevyrovnají těm nálezovkám. Tak kdo má vzácný stroj v původním stavu, jsem si jist, že v budoucnu bude mít mnohem větší šance ho prodat za lepší peníze, než stejný - renovovaný. To, že si někdo myslí, že když narve 100 litrů do renovace, tak tím stroj zhodnotí a dráž prodá (a někdo to dělá jen kvůli tomu) je blbost. Takový stroj je méně cenný (z kulturněhistorického hlediska) než štětkou zelenou barvou (která se dá snadno sundat) natřený nálezový stav.
Ale na druhou stranu lze brát staré motorky jako funkční dopravní prostředek a podle gusta si ho vytunit k obrazu svému - tak, jak to udělal tento Němčour - a nám po tom nic není

bromep> Vše co jsi napsal je dle mě správné. Hlavně to,že nejcennější je kompletní nálezový a původní stav a i porezlá motorka má v původním stavu větší hodnotu než renovovaná. I když jak jsem tu četl se chce z porezlé motorky někomu zvracet.

bromep> Moc děkuju za obšírné a trpělivé vysvětlení. Původní trimr samozřejmě schovávám (stejně, jako když někomu cokoliv opravuju, všechny vyměněné díly pak vrátím) a fotodokumentaci celé opravy mám také. Je to sice sběratelský kousek, ale prodávat jej rozhodně nehodlám.
Pokud jde o motorky, tak tam souhlasím ve všem. A když se tak nad tím zamýšlím, tak mi přijde blbost, když někdo motorku zrenovuje do stavu, v jakém vyjela z fabriky (i když je to sporné, když pintlich originální barvy, vyráběné a nanášené dobovou technologií, těžko sežene) a pak si ji vystaví v obýváku! Tam právě patří jen zpasivovat rez, aby se dále nešířila a motorku takto ponechat v původním stavu, když stejně jezdit nebude. Když už zrenovovat do "výrobního" stavu, tak potom to bude motorka určená k ježdění.
Jinak právě toto nachromované "dílo" mně připomíná případy, kdy kluk koupí za 3000,- orezlou hundrtku, opraví ji, "vytuní" (myslím slušné optické úpravy se sportovním nádechem, třeba i poladit motor a hlavně zvuk, ne "bastltuzing") - a pak může auto, které je navíc unikátním kouskem, prodat klidně za 50000,-. Znal jsem pár takových kluků, kteří se tímto dokázali celkem slušně uživit.
Auto pak samozřejmě nemá žádnou historickou hodnotu, ale furt lepší, než kdyby skončilo hned na vrakáči.