2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Mají mít buzny možnost adopce/osvojení dítěte???
diakritik píše:
Jěště reakce na tvůj pohled na vnímání menšiny většinou. Tvrdíš, že většina menšiny nechává žít bez povšimnutí, pokud zrovna nejde o nějaký legislativní spor. Není tomu tak. Denně se jako příslušnice menšiny setkávám mnohokrát s více či méně otevřeným nepřátelstvím jen proto, že používám v první osobě ženský rod a nevypadám, jako kráska z plejboje a mám pro "běžnou" ženu "neobvyklý" hlas. Společnost je prostě xenofobní, nepřátelská vůči i sebemenším vybočením z normy. Ty to možná nevidíš, nesetkáváš se s tím a ani tak menšiny možná nechápeš, ale věř, že tak to opravdu je. O právu na adopce sama přesvědčená nejsem, nemám v tom dost informací a legislativa není můj koníček.
A zpět k tématu - tady se diskutuje o adopcích, tak se mi zdá, že jen kvůli přiznání že jsi homosexuální, jsi byla vpasována do role zastánců adopce ač říkáš, že jednoznačný názor nemáš To je taky zajímavý aspekt této diskuze
ZuzukiB píše: Ale nechodíme všude okolo a neroznášíme letáky o tolerantnosti a o tom, že máme nárok se o psa starat tak, jak uznáme za vhodný.
Takže Tobě vadí, že se homosexuálové organizují a společně usilují o emancipaci? No, zkus se třeba zamyslet nad tím, kdyby jsi neměla problém s jedním sousedem ale s podstatnou částí populace. Navíc kdyby Ti bylo úředně nakázano, že psa nesmíš mít. Tím nenarážím pouze na aktuálně diskutované adopce, ale na celou řadu legislativních překážek, které museli homosexuálové překonat. Dnes jsou na tom minimálně u nás už relativně dobře. Ale opravdu nelze přehlížet to, že za tím je několik desítek let bojů a usilovné práce.
4 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Mají mít buzny možnost adopce/osvojení dítěte???
Edit1: A nedávám si lidi do škatulek podle názorů. Někdo má na jednu věc úplně odlišný názor než já a jen proto přijít o možnost se od něj něco naučit mi přijde hloupý. Takže ani mě škatulkování nevadí, sama ho nedělám.
Co se týká xenofobie obecně. Nejsem a nebudu aktivistka. Jasně, že si s tím poradím sama, nic jinýho mi nezbyde a nejsem typ mesiáše. Ale na druhou stranu mi to někdy pěkně otravuje život. Příklad z víkendu za všechny: Mám v autě klienta. Jsem decentně nalíčená, mám lehký úsměv na rtech, decentně oblečená, mikina, jeansy, unisex účes. Ptám se: Kam bych vás mohlA odvézt? odpověd´: Ty voe, ty si ňáká zmatená buzna co ani neví jesi má mezi nohama kun*du nebo čurá*ka? V uzavřeným prostoru auta to neni vůbec příjemná situace a nazvala bych jí otevřeně nepřátelskou
Edit2: jen jsem chtěla říct, že kromě běžných nepřátelských situací, které potkávají každého z nás, i Tebe, jsou příslušníci menšin vystaveni ještě "navíc" dalším komplikacím, které majorita nezná.
Naposledy editováno 22.05.2013 06:19:17