šeďa. píše: Ne, tvé dědické právo by přešlo na tvé děti, viz. § 473 odst. 2 obč. zákoníku.

Hele,hádat se nebudu,nejsem právník,ale v tom odst.je,pokud dítě nedědí,přechází na jeho děti. Tzn.pokud nechce přijmout,nebo nemůže přijmout dědictví,ale v případě smrti to padá. Ty jsi právník? Já se rád nechám poučit,ale u nás se stal případ,kdy měl borec majetek,a po smrti se vnuci o to rvali prostřednictvím svých rodičů- jeho synů. Rvali se jak psi. Pak ten jeden syn zemřel a ty jeho děti měly po piči. Dostali to všechno ti druzí,jejiž otec vydržel nejdéle. Tak jak to je?
A jak je to,když mají dědit rodiče. Kdo má přednost? Rodiče,nebo vnuci zůstavitele? Já měl pocit,že se dědí jen směrem dolů,tedy že rodiče ne. Bud sourozenci,nebo vnuci.
A kdo dědí v případě vnuků a sourozenců? Kdy manželka a děti nežijí?

prackarr> Mohlo dojít k rozdělení majetku notářským zápisem ještě za života rodičů, např. rodiče dají jednomu sourozenci dům se zahradou v hodnotě 1 mil. a druhému 300 tis na hotovosti. Celkový majetek měl hodnotu 1,3 mil. (na polovinu 650 tis.), první tedy vyplatí druhého částkou 350 tis. a v případě, že již nedojde ke změně majetkových poměrů, tak je o dědictví rozhodnuto ze strany notáře a soud ho jen po smrti potvrdí usnesením. Je ale podmínka aby rozdělení majetku proběhlo s obč. zákoníkem.
Přednost dědění je určena příbuzenstvím v přímé linii tzn. předky a jejich potomky (rodiče, děti, prarodiče a vnuky a td.) a v linii pobočné, odvozuje svůj původ od společného předka (sourozenci, bratranci a td.)
Jinak právník nejsem, toho co dělám se obč. zákoník dotýká jen v některých věcech, občas mi jen projde nějaký nebožtík rukama, pokud mám u sebe nějaké cenější věci tak je posílám notáři do dědického, pokud jsou to jenom nějaké drobnosti nebo malá hotovost a musím rozhodnout jestli to vrátit třeba vnukovi co žil ve společné domácnosti, tak se domlouvám s notářem co vede řízení a dostal jsem v tomto případě takovou informaci, je ale možné, že tam jsou ještě jiné okolnosti které to mohou ovlivnit.