Napsalo se tady toho hodně, ale nikdo nedal do placu konkrétní čísla...
FVE pro domácnost má 2 základní premisy:
1. Nic nedávat do sítě - vše co si vyrobím, si musím umět sám spotřebovat
2. Jediná cenově dostupná baterie je bojler na teplou vodu. např. 160l bojler při nahřátí z 10st na 50st má kapacitu 7kWh a srovnej cenu bojleru vs. cenu podobné baterie

Základem je zjistit, kolik že teplé vody vlastně spotřebuješ za den => kolik elektrické energie (při započítání ztrát bojleru) vlastně potřebuješ. U mě to vyšlo na 4,5kWh (sprchování) až 6kWh (koupání). To je tedy energie, kterou by měla FVE optimálně vyrobit za 24h. Začal jsem tedy experimentovat s matematickým modelem ( https://re.jrc.ec.e...eu/pvg_tools/en/#PVP ), kde se zadají zeměpisné souřadnice, orientace a elevace panelů a z historických dat začneš zjišťovat, kolik to vlastně vyrobí. Po chvíli experimentů jsem zjistil, že nejlepších výsledků dosáhnu při instalaci 1kW elektrárny (4x250Wp), což by mě mělo duben - srpen pokrýt prakticky celou spotřebu bojleru a v ostatních měsících nějakou část - cílem totiž není pokrýt 100% spotřeby bojleru, ale aby elektrárna třeba neměla ve 14h odpoledne hotovo a pak se až do večera poflakovala a nic nevyráběla.

Takže teorie je jasná a teď prakticky...
- 4x panely v sérii dají cca. 130V, pokud se to připojí na 2kW spirálu určenou pro 230V, tak bude výkon nikoliv poloviční, ale pouze 1/4, tj. 500W a elektrárna tak bude silně neefektivní. Čili jako první je potřeba provést přizpůsobení zátěže ke zdroji. Naštěstí já osobně mám bojler dražice OKCE 160S, který je origo 3 fázový, má 3 topné tělesa, každé se dvěma spirálami a vhodnou úpravou topné příruby lze udělat systém, kdy dvě paralelně zapojená tělesa budou zapojena na FVE (odporově přizpůsobená) a jedna zůstane klasicky na elektro distribuční síť (jako doposud), viz. https://walda.starhill.org/elektro/fv/ . Naštěstí lze přizpůsobit i 1ks tělesa v běžném 1f bojleru. Má to dvě ale: těleso musí být suché (pokud bude napájeno přímo stejnosměrným proudem) a je zde složitější galvanické oddělení od distribuční sítě (nutnost použít relé s mechanickým blokováním)
- Dále musí být elektrárna vybavena MPPT regulátorem. Existují komerční řešení (dotovaná) za 10+ tisíc a nebo si to necháš ubastlit (nebo ubastlíš sám) - hledej "Oplocký vs. Nevřela". Přesné náklady nevím, ale odhadem tak max. jednotky tisíc korun.
- Jak inteligentně regulovat poměr slunce vs. nízký tarif, zvlášť když ten běží typicky v noci po sprchování a nevíme jaké bude počasí (slunce) zítra ? To je kámen úrazu tohoto řešení. Budu na to letos v zimě nebo příští rok dělat arduinem ovládanou řídící jednotku, která (zjednodušeně řečeno) bude vědět, jestli se budu zítra sprchovat nebo koupat, bude znát předpověď počasí (oblačnost) a bude znát aktuální výkon slunce, bude vědět teplotu vody v bojleru a znát reálný čas (a datum) a z těchto údajů bude připínat nebo odepínat spirálu na elektrodistribuční síti. Samozřejmostí je pak zachování funkce mechanického provozního a havarijního termostatu. Čili toto řízení ještě neexistuje a pokud si to neumíš vyrobit, tak bys to musel řídit ručně.

A jak to tedy funguje, kolik to stojí a jaká je návratnost ?
- 4ks 250Wp panelů + drobotina (kabely, SSR relé) cca. 15 500 Kč
- MPPT regulátor "samo domo" - odhadem max. 4000 Kč
- Celkem tedy cca. 20 000 Kč
- Nahrazujeme tím spotřebu v nízkém tarifu u sazby D25d, současně to vychází na 2,2 - 2,5 Kč/kWh, návratnost řešení je tedy cca. 9000 kWh. Dle matematického modelu (a odkaz: https://walda.starhill.org/elektro/fv/ ) mi to potvrdil, v našich zeměpisných šířkách je roční výroba 1000Wp elektrárny cca. 1000 kWh. Návratnost tedy 9 let, plánovaná životnost 25 let. Vzhledem k tomu, že cena elektřiny půjde nahoru, tak bude návratnost spíš lepší => za mě dobrý a ekonomický smysl to rozhodně má (dokud má člověk rodinu a spotřebu teplé vody).

Pochopitelně, protože toto je reálně fungující a smysluplné řešení, které skutečně sníží spotřebu a přinese ekologický přínos, tak jej pochopitelně nelze nijak dotovat. Dotují se jenom pičoviny, které přírodu zatěžují podstatně více a reálně nefungují

EDIT: Jinak mnou popsané řešení je vlastně izolovaný ostrovní systém na ohřev bojleru, takže to funguje i když má distribuce black-out. Samozřejmě se pak musí nějak vyřešit, jak dostat vodu z bojleru ven, ale to je druhý problém. Říkám to proto, že hromada lidí si pořídila zmrdi-solár od ČEZu/EOnu, bo jsou někde na konci za trafačkou a mají časté výpadky a takto to vyřeší, no a pak se děsně diví, že nejde síť, tak nejde i FVE, protože si to nechali propojit

Naposledy editováno 17.10.2021 09:23:35

vzhledem k tomu co je tady za hromadu příspěvků to asi nemá cenu nějak rozebírat, každý má svůj úhel pohledu....

napíše jen pár poznámek, kdyby Tě zajímalo něco konkrétního ptej se
provozuji střešní instalaci FVE 10 let tak nějaké zkušenosti s provozem i stavbou mám, navíc táta FVE 12 let staví a projektuje

umístění mám na střeše na JZ střední čechy - hned první "drobnost" je ta, že oproti nabídkám relizačních firem je reálná "osluněnost" horší - jsem na nějakých 78% projektovaného stavu - projekt o bere jen na základě mapy intenzity záření - to jsou ty W na metry, ale v reálu závisí i na tom, že tam stíní kopec, stromy atd.
takže když někdo nabídce a počítá jak je to super tak realita u mě je o cca 20% horší, mít to na bankovní úvěr tak nic moc

pro ilustraci mám instalaci 9,6kWp (FVE se udává ve Watt peak - tj. maximální hodnota výkonu - ale ta vyžaduje správný sklon vůči slunci, čisté panely (souvisí se sklonem) a nízkou teplotu - s růstem teploty polovodičového přechodu panelu klesá účinnost)

a z této instalace vyrábím zhruba 6 MWh energie za rok (z energetického hlediska to má koefient využití cca 8%, když JETE a JEDU mají kolem 80% - to jen k diskzi ohledně zelené energie)

co se životnosti týče - panely jedou 10 let a pokles účinnosti je minimální - větší jsou rozdíly mezi jednotlivými roky vzhledem k počasí než že bych vysledoval velký klesající trend výkonu FVE

ještě zde padlo - abych měl elektriku když bude výpadek - pokud nebudeš mít hybridní měnič a odpolední na ostrov tak nic mít nebudeš - aby bylo možné mít měnič připojený do sítě tak podmínkou připojení je slave režim - tj. měnič je podřízen síti - když nemá na vstupu napětí tak nic nesmí vyrábět - je to logické, přijde pracovník distribuce opravovat vedení - vypne na trafačce přívod aby tam nic neměl a mohl pracovat a FVE by mu tam poslala pecku z druhé strany

ještě jedna z drobností - u plánování spotřeby je taky třeba myslet na rozložení po fázích (elektriku ale nikdo kvůli tomu předělávat nebude - v čr je měření po fázích takže klidně na jedné fází energii do sítě FVE dodává a na druhé si musíš energii ze sítě koupit, protože na to 1 fáze z FVE nestačí

mmks> instalace v průměru 50 tis.