V roce 1976 kdy jsem jel mistrovství republiky (bylo to někde v jižních Čechách) na branně orientačním závodě ( skončil jsem 2 a dostal za to hodinky) tak jsem tam měl karburátor (přírubu jsem piloval a leštil z duralu dva dny) z motorové pily a olej ricinový.
Kuva to jelo.

Karbec se volí tak, že se spíš porovnává výkon, než objem motoru.
Páč Zetka 150 má tak nejak zhruba okolo šesti koní, tedy tolik, co má Krejbichova úprava...
Když bys tam nabastlil větší karbec, sice bys možná dosáhl lepšího výkonu ve špici, ale dá se říct, že v praxi by ten stroj jel hůř, protože by ses k těm otáčkám max. výkonu dostával docela těžko, vzhledem k odstupňování špičkové převodovky fichtla...
S velkým karbecem motor nedosáhne takového "průvanu" v difuzoru (velká díra=malá rychlost), takže nenasaje dostatek směci - velmi jednoduše řečeno.
K tomu se mnohdy přidají zvětšené přefuky - a na závodech vidíš zběsilé spojkování...a nic.
Ostatně podíváš-li se do oficiálních hodnot stoupavosti jednotlivých pincků, tak největší kopec vyjete "nejvýkonnější" typ 550...
Sme taky kdysi s bráchů namontovali do Gazu 69 motor ze Žuka - jelo to sice líp, ale v terénu byl ten OHV motor moc ostrý...tak sme tam dali karbec ze 105ky (ten má první díru v difuzoru tuším 21mm) a ejhle - auto už v terénu nehopsalo, ale lezlo - a když bylo potřeba, byl v kapse nejaký ten koník. A esli Gazík jede 90 nebo sto, to je úplně jedno, páč v osmdesátce je to stejně už pilotáž...
U teho fichtla potřebuješ špicu , ale taky aby se to sbíralo.
Takže ten karbec dimenzovat na očekávaný výkon a když by se dal z té Zetky, tak možeš velmi lehko ladit délku sání, páč potrubí je skoro rovné a je navrch.
Na tom taky záleží.
Páč jak víš, u cvajtaktu na volnoběh hodně směsi, vlivem pulzací v sání, uniká ven z karbecu.
No a těch pulzací se dá celkem využít, páč vzduch (=spalivová směs) je stlačitelná a má setrvačnost.
Když si představíš, co se v motoru děje v sacím potrubí ohledem k pohybu pístu, tak při otevření díry do válce se "rozjede" sloupec směsi do motoru, aby jej vzápětí zastavil vracející se píst. Rozjetý sloupec směsi se zarazí, stlačí se a pokud jeho hmotnost je malá (sloupec je krátký=krátké sací potrubí) je pozorovatelný únik směsi ven z karbecu...zvláště za nízkých otáček a nebo při volnoběhu.
Když se prodlouží sání, ztratíš sice nejaký zlomek výkonu ve špici, ale podstatně se zlepší průběh výkonu v nižších otáčkách. Páč to přestane flusat ven.
Toho se hojně využívalo v "předklapkové" éře u šlapačkovách motocyklů...
Jako pravidlo tam byla vzdálenost osy šoupátka karbece od osy válce cca 200 mm...objem těch motorek býval okolo 250 ccm.
Až půjdeš okolo MZty 150, změř si tuto vzdálenost a porovnej to s "hranaticí" ČZ Sport.
A hned ti bude jasné, proč ty motorky jedou tak, jak jedou...
Není třeba propadat malomyslnosti, vždyť i u KTM to trvalo asi šest roků, než došli na to, že koně ve špici nejsů všecko (v Jawě a v ČZ na to nedošli nikdy)...a co bys mohl potom chtět po amatérských přestavbách, že...

Naposledy editováno 28.03.2019 11:45:29