Cucka píše: jetam> co víc...jezdí spolu na srub

Danny350 píše: S křičícíma lidma v amoku se odmítám absolutně bavit, natož něco řešit...
Zřejmě je to nějakej reflex z práce. Jak si někdo snaží prosadit svou křikem, absolutně přestávám reagovat.
A s říznutím se to srovnávat nedá, páč se dá v rozepři bavit i normálně. To že někdo vyvádí je jen jeho vina. Sám se do toho stavu přivede.

Kitty píše: Danny350> byla nadsázka

Ale chápu. Já hádky bytostně nesnáším a nejhorší je, že s mužem se nedá vůbec hádat, on mě strašně sere tím, že se akorát urazí a jedinej, kdo tu pak hejká, jsem já a do zdi mě to nebaví

ZuzukiB píše: Jj, do všech stavů se člověk přivede sám
Já se nesnažila prosadit svou, ale jen zoufale upozornit na to, že uštěpačné poznámky na téma mojí nedokonalosti, opravdu snáším špatně

ZuzukiB píše: Co si prosimvas představujete pod pojmem hádání se? Křik, fyzické projevy (mlácení dveřmi, věcmi), nebo i něco dalšího?

Artepx píše: , tak když mi klekne auto, zavolám ex, ten ni místo něj půjčí svoje a ještě mi mé přes víkend opraví, tak to je minimálně v na popravu, soudím

Bonnerider píše: A říkáš o tom manželovi?
Já jsem taky při jedné příležitosti potkal N. (druhou expřítelkyni, se kterou jsem měl nejdelší a nejhezčí vztah) po cca 10 letech, a poznal i jejího manžela ... ale řekli jsme mu, že jsme byli spolužáci, dávní kamarádi z dětství. Neumím si představit, že bych mu řekl pravdu. Přijde mi, že bych tím hrozně shodil N. i sebe, narušil jejich vztah, on by začal žárlit na N. a mně nenávidět.

Bonnerider píše: A říkáš o tom manželovi?
Já jsem taky při jedné příležitosti potkal N. (druhou expřítelkyni, se kterou jsem měl nejdelší a nejhezčí vztah) po cca 10 letech, a poznal i jejího manžela ... ale řekli jsme mu, že jsme byli spolužáci, dávní kamarádi z dětství. Neumím si představit, že bych mu řekl pravdu. Přijde mi, že bych tím hrozně shodil N. i sebe, narušil jejich vztah, on by začal žárlit na N. a mně nenávidět.

Cucka píše: protože Daneček je samozřejmě dokonalost sama

ZuzukiB píše: Jj, do všech stavů se člověk přivede sám
Já se nesnažila prosadit svou, ale jen zoufale upozornit na to, že uštěpačné poznámky na téma mojí nedokonalosti, opravdu snáším špatně

ZuzukiB píše: Co si prosimvas představujete pod pojmem hádání se? Křik, fyzické projevy (mlácení dveřmi, věcmi), nebo i něco dalšího?

Veverčák píše: zajimava otazka ..

pro mne je to vymena nazoru, ktera sklouzne mimo argumentaci .. nebo tak nejak

Bonnerider píše: A říkáš o tom manželovi?
Já jsem taky při jedné příležitosti potkal N. (druhou expřítelkyni, se kterou jsem měl nejdelší a nejhezčí vztah) po cca 10 letech, a poznal i jejího manžela ... ale řekli jsme mu, že jsme byli spolužáci, dávní kamarádi z dětství. Neumím si představit, že bych mu řekl pravdu. Přijde mi, že bych tím hrozně shodil N. i sebe, narušil jejich vztah, on by začal žárlit na N. a mně nenávidět.

Kitty píše: No nic, saň se jde přesunout do pelechu číst si detektivku

wegas píše: vrahem je zahradnik

Cucka píše: ZuzukiB> asi jen to co si vyjmenovala...

Nebo co dál by tam mělo bejt?

Kitty píše: no to právě ještě nevím

Kitty píše: no to právě ještě nevím

ZuzukiB píše: No tak třeba já řeknu, že se někdy hádáme jako koně a Dannyho pohled je, že to je jen běžná výměna názorů...
Podle mě za hádku se dá označit i pasivní dusno nebo když se řekne i klidným tónem něco hnusnyho, co se nemysli vážně.

Bonnerider píše: A říkáš o tom manželovi?
Já jsem taky při jedné příležitosti potkal N. (druhou expřítelkyni, se kterou jsem měl nejdelší a nejhezčí vztah) po cca 10 letech, a poznal i jejího manžela ... ale řekli jsme mu, že jsme byli spolužáci, dávní kamarádi z dětství. Neumím si představit, že bych mu řekl pravdu. Přijde mi, že bych tím hrozně shodil N. i sebe, narušil jejich vztah, on by začal žárlit na N. a mně nenávidět.

Danny350 píše: Chápu, ale když někomu spadne během hodiny ze skříně dvakrát ta stejná kytka v květináči, zeptat se kolikrát asi tak ještě spadne mi připadá jako nejmírumilovnější reakce jakou může čekat...

Bonnerider píše: A říkáš o tom manželovi?
Já jsem taky při jedné příležitosti potkal N. (druhou expřítelkyni, se kterou jsem měl nejdelší a nejhezčí vztah) po cca 10 letech, a poznal i jejího manžela ... ale řekli jsme mu, že jsme byli spolužáci, dávní kamarádi z dětství. Neumím si představit, že bych mu řekl pravdu. Přijde mi, že bych tím hrozně shodil N. i sebe, narušil jejich vztah, on by začal žárlit na N. a mně nenávidět.

ZuzukiB píše: Nejmirumilovnejsi reakce by byla, kdybys řekl dej ten květináč sem a ne že když ho v zoufalství z pobíhání mezi dětma a květináčem odložim na jediný místo, kde na něj nedosáhnou děti, se na mě neobořil "tak seš normální?!?"

ZuzukiB píše: Nejmirumilovnejsi reakce by byla, kdybys řekl dej ten květináč sem a ne že když ho v zoufalství z pobíhání mezi dětma a květináčem odložim na jediný místo, kde na něj nedosáhnou děti, se na mě neobořil "tak seš normální?!?"

Cucka píše: to bych řekla že je rytí ne? Nebo nevím..