píšu diplomku na téma Regionální problémy učňovského školství a možnosti jejich řešení.
Hledám pro rozhovory respondenty, kteří ve své firmě zaměstnávají na praxi učně (auto/moto dílny, kovovýroba, gastronomie & hotelnictví, stavebnictví,...). Rozhovory se týkají jejich kvality, s čím se zaměstnavatelé potýkají, co by jim v této oblasti usnadnilo život. Každý rozhovor trvá 30-45 minut.
Pokud by mezi vámi byli takoví, kdo by měli zájem o uskutečnění rozhovoru, věnoval bych vám prostor ve své diplomce (což se jen tak někomu nepoštěstí:)).
Ideálně Praha, případně Středočeský kraj.
Díky
martin1 píše: Leko: v De atd. to funguje si tam učně vychovává budoucí zaměstnavatel a i ho platí a je s ním v kontaktu, flákače časem vyloučí.maj tam cechy.
Já jsem se vyučil v 92 a ze 32 lidí ze třídy děláme řemeslo 2
kdokoli dělá cokoli manuálně a není lempl má budoucnost a to i zedník ti mají práci i na rok či dva dopředu odvoz dovoz jídlo a 15OO kč za den
je to na každým co bude dělat, ale už je tady doba kdy má řemeslo zlaté dno
a mít maturitu, dis. či ing, mgr a umět si zavázat tkaničky takových tu máme
Mám maturitu a opravila jsem si kolečka u kufru!! Jsem dobrá??
Edit: bratr mi řekl, že to nepůjde
Naposledy editováno 24.04.2013 19:39:41
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
martin1 píše: Leko: v De atd. to funguje si tam učně vychovává budoucí zaměstnavatel a i ho platí a je s ním v kontaktu, flákače časem vyloučí.maj tam cechy.
Já jsem se vyučil v 92 a ze 32 lidí ze třídy děláme řemeslo 2
kdokoli dělá cokoli manuálně a není lempl má budoucnost a to i zedník ti mají práci i na rok či dva dopředu odvoz dovoz jídlo a 15OO kč za den
je to na každým co bude dělat, ale už je tady doba kdy má řemeslo zlaté dno
a mít maturitu, dis. či ing, mgr a umět si zavázat tkaničky takových tu máme
Duální systém (Německo, Rakousko) vypadá na první pohled fajn a má hodně kladných stránek. Na stranu druhou, větší zaměstnavatelé, kteří mají své provozovny i v ČR, Maďarsku, připouštějí, že zrovna zahraniční pracovníci jsou schopni dosahovat srovnatelných výsledků jako jejich, aniž by byli vychovávání v takto nákladném systému. Nehledě na to, že v dobách ekonomické recese, kdy se mnoho firem pracovníků zbavuje, nelze předpokládat, že bude na vlastní náklady vychovávat nové.
Podle mého se tady uvádí dva nesprávné předpoklady. A sice, že manuální práce není IN a že se na ni hledí spatra. A druhý, že máme miliardu neschopných magistrů, inženýrů apod. Jsou sice případy, kdy vypadávají rychlokvašky ze soukromých škol, nicméně dokončení magisterského stupně vzdělání stále signalizuje vysokou schopnost učit se novým věcem a řešit problémy. Zároveň neplatí předpoklad, že kdo nemá akademické schopnosti, může být alespoň manuálně zručný. Co z toho vyplývá? Že pokud je zaměstnavatel ochotný investovat čas a úsilí do zaškolení někoho třeba s Bc. titulem i poněkud odlišného oboru, je u takového zaměstnance větší pravděpodobnost, že bude pružněji reagovat na zadanou práci a bude schopnější zvládat vícero odlišných pracovních úkolů oproti jednostranně vyučenému člověku.
-DaK- píše: Duální systém (Německo, Rakousko) vypadá na první pohled fajn a má hodně kladných stránek. Na stranu druhou, větší zaměstnavatelé, kteří mají své provozovny i v ČR, Maďarsku, připouštějí, že zrovna zahraniční pracovníci jsou schopni dosahovat srovnatelných výsledků jako jejich, aniž by byli vychovávání v takto nákladném systému. Nehledě na to, že v dobách ekonomické recese, kdy se mnoho firem pracovníků zbavuje, nelze předpokládat, že bude na vlastní náklady vychovávat nové.
Podle mého se tady uvádí dva nesprávné předpoklady. A sice, že manuální práce není IN a že se na ni hledí spatra. A druhý, že máme miliardu neschopných magistrů, inženýrů apod. Jsou sice případy, kdy vypadávají rychlokvašky ze soukromých škol, nicméně dokončení magisterského stupně vzdělání stále signalizuje vysokou schopnost učit se novým věcem a řešit problémy. Zároveň neplatí předpoklad, že kdo nemá akademické schopnosti, může být alespoň manuálně zručný. Co z toho vyplývá? Že pokud je zaměstnavatel ochotný investovat čas a úsilí do zaškolení někoho třeba s Bc. titulem i poněkud odlišného oboru, je u takového zaměstnance větší pravděpodobnost, že bude pružněji reagovat na zadanou práci a bude schopnější zvládat vícero odlišných pracovních úkolů oproti jednostranně vyučenému člověku.
edit:ale zase treba vim o 2holkach co se uci na mechanizator lesni vyroby(tezar) to je mazec ! a vubec nejsou dle mistra spatny
Naposledy editováno 14.11.2014 12:28:33
1 reakcí na tento příspěvek Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
1 reakcí na tento příspěvek Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
Naposledy editováno 14.11.2014 13:38:54
3 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
RomanSS píše: pilot84> Já na jaře nastupoval do práce jako absolvent VŠ...do nadnárodní firmy...no zrovna včera jsme měli poradu s nejvyšším a on brečel, jak staří fachmani teď končí a jdou do důchodu a jak nemůže sehnat nikoho kdo něco umí (=má praxi)...ale nabrat absolventy a postupně je učit, to ne. (já jsem jen jeden z mála mladých) Zaučit projektanta trvá cca 5 let a je jednodušší vzít někoho, kdo už umí, ale už nevidí ten problém do budoucna...
a není problém spíš na straně mladejch? - ti šikovní už v nějaké firmě makaj během školy na vedlák a tím pádem bez praxe nejsou
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
Che píše: a není problém spíš na straně mladejch? - ti šikovní už v nějaké firmě makaj během školy na vedlák a tím pádem bez praxe nejsou
Já takhle při škole makal u té firmy poslední semestr a u konkurence jsem dělal diplomku, tak je možné, že mi to pomohlo. Ale on moc není zájem tu mít někoho na praxi, je tu jedna holka v nákupu, ale to stejně dělají lidi, co o praxi nic neví...
dohoja píše: Che> pěkná pohádka kamoš si našel po Bc. práci a chtěl si dodělat při práci ING., tuším že to bylo 1xPÁ za 14 dní ve škole a vedení mu řeklo že buď práce nebo nazdar
mi se spíš zdá, že platí známé - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
Che píše: a není problém spíš na straně mladejch? - ti šikovní už v nějaké firmě makaj během školy na vedlák a tím pádem bez praxe nejsou
Nevím no, v tom to asi nebude jádro pudla, nějaká brigáda možná něco málo dá, ale firmě se nevyplatí zaučovat někoho, kdo tam je třeba jeden den v týdnu. U nás vedení přišlo jeden čas s nápadem zaměstnat brigádníky pro překreslování výkresů, a ve finále to mělo za následek ještě větší bordel v dokumentaci..
Brigáda při studiu na to podle mě nemá takový vliv, navíc hromada spolužáků na VŠ co pracovala při studiu (místo přednášek, ..) tak pak zase studovali o několik let dýl..
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
Che píše: pilot84> já sem kdysi makal v jedný firmě zadarmo, páč sem se potřeboval něco naučit ono to je o prioritách, skuhrat je lehký
nj, ale problém je v tom, že třeba ti šikovní nemusí dělat zadarmo, mají možnost si i vybrat z více firem.. a pak jsme u toho, vedení skuhrá, že mladí nic neumí, místo toho aby něco dělalo s tím, že ti šikovní odchází ve zkušebce jinam, skuhrat je lehký..
1 reakcí na tento příspěvek Zaměstnavatelé beroucí učně na praxi
Mám syna,je mu 22 let,taky je tu na Motorkářích.Vyučil se jako truhlář,ale bez praxe práci nenašel.Od svých 15ti chodil na různé brigády,v 18ti si udělal papíry na VZV a to ho dneska živí,sedí v kanclu,dělá papíry a občas pomůže svým podřízeným naložit auto.
Také mám dceru,je ji 18 let,taky motorkářka.V červnu se vyučila jako aranžér-propagace-reklama.Měla bezva praxi,baví jí to,ale do žádné reklamky ji nevezmou.Má školení na celopolepy aut,ale je jí to k ničemu.Teď nastupuje na tři směny na kontrolu hliníkových odlitků.
Já ve svém oboru taky nedělám,ale jen proto,že jsem vyučený mechanik opravář zemědělských a lesnických strojů a zemědělství šlo do kopru,nejdříve jsem jezdil náklaďákem a po 18ti letech jsem utekl na VZV,teď už dva roky stavím vytápění pro průmyslové haly.Z toho co jsem se naučil ve škole a poté v práci od starých fachmanů,toho použiji celkem dost.Mám doma dílnu na opravy aut a motocyklů,chodí za mnou na opravy i bývalí spolužáci,ale je to proto,že jsem měl dobré učitele,nebo spíš mistry v práci,kteří mi vše ukázali a proto vím co a jak mám udělat.Nikdy jsem neměl auto ani motorku v servisu,pouze nyní,když mám mladé auto,si někdy nechám prolézt auto na diagnostice.
Je to vše o přístupu jak k učňům,tak jejich přístupu ke škole.
Naposledy editováno 14.11.2014 15:14:35
2LEKO píše: ..mě to nevysvětluj..mě to je jasné..jak to vypadá a jak to dopadne!...stačí jen zavolat na nějakou službu ohledně údržby nemovitostí..elektrika,voda,zednické práce..vždy dojede cca 40-50 letý dělník a nebo ještě starší!..snad jen autoservisy ještě mají šanci na mladé!
To nemusí být pravidlo. Kamarád to už nějaký rok dělá a je mu zhruba 30. Pravda, nedělá to na HPP ale jen na živnostňák večer po normálním zaměstnání. Tyhle duhy práce jsou totiž dobré jako přivýdělek, těžko to člověka uživí. Ono člověk dost inteligentní a šikovný na to aby tuhle práci udělal pořádně, si obvykle může vydělat více peněz jinou prací.
Creck píše: U toho remesla sice skonci, ale pak to dopadne jak u me kdy mi klucina napojil hajzl na teplou vodu
Hajzl napojený na teplou vodu jsem viděl už spoustukrát. Když jsem to potkal potřetí, chvíli ve mě hlodal červíček, jestli to přecejenom nemůže mít nějaký důvod. Samozřejmě je to nesmysl. Prostě rozkaz zněl jasně - napojit hajzl na vodu. Tak se to píchlo na to co bylo první po ruce
Vítězslav_Máří píše: Já jsem se vyučil ještě za totality,v roce 1987.Měli jsme praxi ve firmě pro kterou jsme se učili.V tom vidím jeden z problémů učňovského školství.Kdyby si firmy vzali mladé žáky základních škol,které nechají pro sebe vyučit v oboru,který potřebují,jako to třeba dělá Škoda Mladá Boleslav,která má svoje učiliště,bylo by to asi o něčem jiném.
U nás je dnes celkem malý počet firem, co jsou natolik ekonomicky silné a mají neochvějně stabilní výhled na objem výroby a personální potřeby na 10 let dopředu, aby si mohly tohle dovolit. Většina firem neví, co bude za dva roky. Muselo by se na to spojit alespoň 10 větších podniků s podobnými požadavky, aby se vývoj zprůměroval a v součtu přes všechny ten odhad personálních požadavků vyšel.
Za komančů byla situace s plánováním poněkud jiná, když potentáti rozhodli že se příštích 15 let bude vyrábět jeden model Jawy 350 stejnou výrobní technologií v objemu 100.000 kusů každý rok, z čehož bylo stanoveno kolik který trh odebere a žádná konkurence nebyla povolená, změna situace nemyslitelná. Tenhle ráj pro podniky a agónie pro zákazníky už snad nikdy znova nenastane.
e: jinak berem taky učně na praxi a celkem spokojenost, sice některé musíš hlídat, ale jinak v pohodě... Jinak učeň u nás je obecně nazývaný MAKAK...
Naposledy editováno 15.11.2014 08:50:25