Má s tím někdo zkušenost? Vždy jsem to přecházel , protože návratnost tam byla hodně diskutabilní. V současné době a s výhledem na budoucnost je to už ale otázka.
Další otázka je jestli jít cestou dotace, nebo vlastní cestou. Jde mi o tom, že když jsem v minulosti zjišťoval nějakou dotaci, tak v podstatě to bylo o tom, že ty peníze za dotaci sebrala firma za "služby" , zatímco když to člověk sháněl sám byl schopný ušetřit nalezením lepších cen atd.
Mám klasickou sedlovou střechu v zástavbě, bohužel přesně sklon směr východ-západ. Na druhou stranu plocha jak kráva. Nechtěl bych to asi na ohřev vody, protože ten mám napojený na plynový kotel a celé to přestavovat už by byly další velké peníze navíc (nevím, jestli třeba není možné do zásobníku dát nějaký el. ohřívač, pak by to bylo zajímavé).
Dík
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
Deadman píše: Vlada> A nebo se také za 2 roky může cena elektřiny vrátit na loňskou úroveň a pak se návratnost investice posune na horizont životnosti.
Je chyba předpokládat, že trend čehkoliv bude pořád stejný. Zvláště ve výjimečných časech, jako je válka.
Naposledy editováno 30.10.2022 01:30:28
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
Investoval bych prvně do izolací, tam je návratnost nejvyšší. Mě po rekonstrukci izolací v podkroví klesla spotřeba elektřiny o 1/3 a to jsem neměnil okna ani nezateploval nic jiného. Dřív jsem musel topit napůl i elektřinou, krbovky to pod 5*C už nestíhaly. Teď i při mírném mrazu stačí zatopit odpoledne.
Jasně, staříci si už nezvládnou naštípat dřevo na zimu, ale pokud jim ho připravíte vy, topit už sami zvládnou.
Takhle topí moje tchýně, co už si sama nedojde na nákup. Ta bohužel žije v prvorepublikovém domě, co by vyžadoval kompletní rekonstrukci, aby tam někdo mohl normálním způsobem žít. (Není tam ústřední topení ani rozvod teplé vody, koupelna je v nevytopitelném přístavku)
dost udělá i nastavení TČ - nemám nijak chytré TČ tak jsem tam nastavil časové rozmezí, aby topilo přes den (12-17 hod) kdy je venku nejtepleji - topný faktor pak hodně stoupá, za pěkného počasí to navíc uživí FVE takže celkově spotřeba oproti jen nastavenému termostatu poklesla - ať topí na vyšší teplotu když topí levně a pak přes noc to pomalu klesá
pokud to bylo jen na termostatu tak se většinou TČ seplo v cca 3 až 5 v noci, tedy když bylo venku nejchladněji
krbovky zůstaly na větší mrazy a na rychlejší zatopení
4 reakcí na tento příspěvek Fotovoltaika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
Tomidlo> stručně - zavisí na konkrétní situaci
nestručně
technicky to lze - ale musíš vzít v úvahu, lokaci, možnost získávání energiie, stav rozvodů, prostror k využití a okolí co do toho bude kecat - např. hygienické limity na hlučnost TČ a jeho umístění, stav dálkových rozovdů a cena tepla, před lety se děllay plynové kotelný pro bytové domy ale to dnes už nemá smysl. Pro TČ potřebuješ místo pro akumulaci, mít zateplený dům - TČ jede v nízkoteplotním provozu tj. výkon radiátorů výrazně klesá, výměna radiátrů není všude protorově možná a je to další investice navíc.Celkově je ot docela velký zásah do fungování a velká investice.
netechnicky - ale většinou ještě větší problém - je nutné so domluvit v rámci SVJ na investici a co to má umět a co je cílem a preferencí - a na tom to většinou skončí. Pokud je cílem finanční úspora tak je to v rozporu s komfortem když si někdo chce topit na 25°C a ten do toho hodí vidle. Pak dojde na diskuzi kdy poteče telá voda a jak teplá. Jaký to bude mít řídící systém a kolik budou servisní náklady a po několikahodinové diskuzi se na ničem nedohodnete.
Možností je jak jak snížit náklady využít střechu na FVE, společná spotřeba bude malá, ale pokdu vše půjd eodbře tak by pak slo využít vyrobewnou energii i na spoptřebu bytů.
1 reakcí na tento příspěvek Fotovoltaika
Co jsem koukal na KV elektro mají pod heslem svodič + fve jiný asi za litr (to by mě tolik nebolelo). Rozdíl je, že to je třída 2 a ne 1+2 (nevím co znamená) a má menší limit (10 vs. 12,5kV).
Úder blesku asi není moc pravděpodobný. Jsem v údolí, 30m od baráku příhradový stožár VN, 50m od baráku tovární komín s jímačem. Nicméně hromosvod mám.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
Přepěťová ochrana je vícestupňová od hlavního přívodu až po koncové zařízení.
Každý stupeň eliminuje určitou hladinu přepětí, jedna přepěťovka nic neřeší.
Není to zrovna laciná sranda.
www.hakel.com/solution-rodinne-domy-22898
Pokud jsi za komínem tak možná né, výpočet ochraného prostoru,stejně je to teorie a blesk je nevypočítatelné svinstvo.
www.google.com/search
Naposledy editováno 05.11.2022 11:29:51
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
kratkej01 píše: FiffiQ>
Přepěťová ochrana je vícestupňová od hlavního přívodu až po koncové zařízení.
Každý stupeň eliminuje určitou hladinu přepětí, jedna přepěťovka nic neřeší.
Není to zrovna laciná sranda.
www.hakel.com/solution-rodinne-domy-22898
Pokud jsi za komínem tak možná né, výpočet ochraného prostoru,stejně je to teorie a blesk je nevypočítatelné svinstvo.
www.google.com/search
No a když je to ostrovni systém, tak to nemá s hlavním přívodem nic společného, ne?
Ten systém je panel - měnič - bojler. Kromě GND není nic připojeno na síť v baráku. Když jebne do panelů, tak ty jsou připojený na hromosvod a výsledek je stejný jako by jeblo do hromosvodu samého, ne?
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
Když tě práskne do baráku, většinou to končí svedením přes hromosvod do země a výměnou veškeré elektroniky v domě
Brůča. píše: FiffiQ> Ano. Asi bych to ve tvém systému, kdy mezi DC a AC není žádné spojení přes střídač, neřešil. Ochránilo by to měnič proti přepětí - při přímém zásahu stejně ne, ale asi kdyby se něco naindukovalo tak by mohlo.
Když tě práskne do baráku, většinou to končí svedením přes hromosvod do země a výměnou veškeré elektroniky v domě
Přesně tak, když už máš tu smůlu, že ti jebne do chalupy, tak nic nepomůže. Jsou to miliony voltů. Ty svodiče můžou pomoc, když bouchne vedle a to přepětí není tak ohromný
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
Ohřev vody ve tvém případě vyřešit nelze. Topení také ne (a ani moc v zimních temných měsících nefunguje), ale popřemýšlej o možnosti výroby pro chlazení a pro napájení trvale zapnutých spotřebičů.
Panely, regulátor, baterie, měnič a spotřebič.
Mě třeba běží lednice pouze na slunce, televize, kino, PC, WiFi také.
Lednici jsem vyřešil - invertorová se spotřebou cca 19Wh - jen ta stará TV a vše okolo musím nějak zoptimalizovat........to když zapnu, tak to sežere denně cca 1.5 - 2kWh.....podle toho, jak dlouho na to čumíme
2 reakcí na tento příspěvek Fotovoltaika
----Vzpomněl jsem si na to, oživil a chtěl jít do toho, ale podařilo se mi sehnat jeté ale funkčí FV panely po 200,- tak jsem jich 20 přivezl a půjdu touto cestou. Opět velmi jednoduše, DC spirálu do Tatramatckého bojleru který předřadím tomu na AC. Přeci jenom je rozdíl, jestli bude mít přitékající voda 5st z řádu nebo 50st. z DC bojleru.
Možností a zapojení je mnoho..........a kupodivu všechny vedou k úspoře el.energie.
Ale jak je vidno, tak i přes mohutnou kampaň na šetření energiemi, tak ceny neustále stoupají
Naposledy editováno 05.11.2022 23:08:31
Běhá to zcela bezúdržbově - jen občas vyčistit vzduchový filtr na sání (použili jsme co dala garáž)
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Fotovoltaika
-HAD- píše: Koukám, že cena je až na prvním místě Popíšu teplovodní kolektor, vlastně celý systém který je naprosto bezpečný a spolehlivý a levný!!!. Pochází někdy z doby cca 1995, a kdyby ten dům nezbourali, tak funguje dodnes. Ke své činnosti potřebuje 220V na oběhové čerpadlo. (v dnešní době by to šlo zálohovat, ale to už nebude tak levný ) Je odolný proti mrazu a proti přehřátí a ohříval velký bojler - asi 160l) Kolektor byl instalovaný svisle na jižní straně. Kolektor byl v rámu odhadem cca 1.8 x 0.9m. Obsahoval trubkový registr!!!! tj. Horní a spodní vodorovnou trubku cca 22 nebo 25mm a hafo svislých trubiček odhadem 12mm. To celé v rámu, pod ním polystyren, plech. Plech byl i mezi svislými trubičkami , takové široké U. Lehce mezi sebou připájeno. Jako celek nastříkané černou matovkou na školní tabule a tohle všechno zaskleno. Tento systém je otevřený, žádná expanzka, žádný tlak. Celá finta je ve výškovém uspořádání sestavy. Nejvýše je kolektor který je venku, v úrovni spodní hrany je uvnitř "vyrovnávací nádrž" s odfrkem ven. Bojler s hadem, jeho horní hrana je na úrovni spodní hrany u vyrovnávací nádrže. Celé to mělo tři mechanické termostaty. První uvnitř kolektoru zapínal čerpadlo, druhý venkovní ho vypínal pokud mrzlo a třetí v bojleru který taky vypínal čerpadlo když byl bojler nahřátý. Pokud došlo k vypnutí čerpadla (i při výpadku elektřiny) tak voda co je v trubkovém registru vytekla do vyrovnávací nádrže a nic se nedělo. Pokud se pustilo čerpadlo, kolektor se naplnil a začal zase plnit svoji funkci. Ještě tam byl škrtící ventil ve funkci hysterze (regulace průtoku) Jediná starost byla jednou ročně dolít něco vody.
----Vzpomněl jsem si na to, oživil a chtěl jít do toho, ale podařilo se mi sehnat jeté ale funkčí FV panely po 200,- tak jsem jich 20 přivezl a půjdu touto cestou. Opět velmi jednoduše, DC spirálu do Tatramatckého bojleru který předřadím tomu na AC. Přeci jenom je rozdíl, jestli bude mít přitékající voda 5st z řádu nebo 50st. z DC bojleru.
Had koukni na odkaz 22 udělej si vejlet.
2 reakcí na tento příspěvek Fotovoltaika
ma tu nekdo zkusenosti s komunitnim sdilenim energie z FVe, konkretne na venkove mezi domky?
Jak na to a co vsechno je potreba?
Jen to mají po právní stránce ošetřené ne jako přeprodej energie, ale jako správcovství........................nevím přesně, ale když odhlašovali odběrná místa, distributor byl prý "hodně nepříjemný".