Ahoj všichni.
Chci vám popsat, jak neskutečně jsem si užil dvojí dovolenou (chata i motorka) v Jeseníkách.
Šli jsme na chatu do Jeseníků - obec Mikulovice. Jezdíme tam každý rok. Říkal jsem si, proč to nevyužít a vyrazil jsem na Burákovy. Batůžek se 300km cesty vzdal, že by to neuseděla. Netušila o co přišla. O to víc jsem si to užil já, protože to byla krásná vyjížďka. Ona se svezla s kamošema autem.
Odjezd:
Nic jsem nepodcenil, ani Burákovu spotřebu oleje. Tomu se pověnuju v jiném tématu.
Samozřejmě ze zkušeností s Jeseníkama jsem zbalil i v horku zimní vložku do bundy a zateplené kalhoty.
Pod sedlo sprej na opravu pneu, láhev vody, nepromok /hlásili déšť, který jsem teda na štěstí nepotkal / a samozřejmě mapu /neuznávám GPS od doby, kdy mě zavedla s dodávkou do dvorku cizím lidem/
Natankoval jsem na MOL 100 oktanový benzin a vyrazil.
Do Brna po dálnici 120-140 km/h. Pohodovka s turistickým plexi. Klidně si ve 140 otevřu štít na přilbě a kochám se.
To borci na superbikech neznají.
Pak jsem to schválně švihnul na Svitavy. Parádní rovná cesta, přes víkend ani nebyla ucpaná a dalo se švihat i 120.
Pak na Lanškroun, Štíty a Šumperk. Silnice ze Šumperku na Červenou vodu je úžasná, potkal jsem tam hromady motorkářů. Krásné zatáčky, nové silnice.
V Šumperku jsem si dal obídek.
http://www.justride...t/restaurace-u-rizku
Samozřejmě řízek. Doporučuju.
Pak jsem se vidal na ten nejkrásnější úsek cesty, co jsem kdy jel. Hanušovice - Lipová Lázně - Jeseník, protože je Červ.sedlo zavřené.
Řeknu vám, že těchto asi 50 kiláků bylo úžasných. Údolí, malebné roubenky, krásné posečené louky, kopce, lesy, koně, krávy, ovce, no prostě kochačka a rychlost tak 40km/h max. A to jsem málem skončil několik krát ve škarpě jako pan doktor z Vesničky
Na Ramzové už mi byla taká zima, že jsem instaloval zimní vložku. Pak to byla pohodička.
Podotýkám, že kromě krátkého úseku na D2 jsem jel pořád po nových nebo dobře opravených silnicích, které Burák s malýma kolama tak potřebuje. Haleluja SSUD a Ministerstvo dopravy.
Pak už jenom Jeseníky a chata. Když jsem přijel na chatu, tak zrovna přijíždělo auto. Oni jeli na Olomouc a Bruntál a neměli oběd jako já.
Řeknu vám, že to byl nejkrásnější výlet, co jsem jel. Celý týden na chatě jsem se těšil na zpáteční cestu. Těšil jsem se až tak, že jsem na chatě zapoměl rukavice a kuklu a vyjel bez nich. Na štěstí jsem si to uvědomil a kousek se vrátil. To dokazuje, jakou pohodu mám za turistickým plexi.
Zpáteční cestu jsem si užil ještě víc. Vůbec mi nevadili supersporty, které mě celou cestu předjížděli závratnýma rychlostma. Já si to užíval. Jednou jsem špatně odbočil a musel se vracet 10km. To je to kochání pane doktore.
Bylo mnohem tepleji než předtím na cestě na chatu. Takže jsem spoznal i nevýhodu turistického plexi. Potil jsem se jako prase. Už jsem chtěl jet jenom v tričku. Ve Svitavách jsem dal na benzině Bagetku a obstoupila mě parta mladých motorkářů z Ostravy. Měli rozumné stroje - 600", užívali si dovolenou pod stanem a jezdili jen tak kde je napadlo. Obdivovali pohodlí mého Buráka a také spotřebu či velký zavazadlový prostor.
Ze Svitav už následovala jenom stíhací jízda, hlavně chladící tempo ála co to dá.
Z Brna po D2 konstantní rychlost 145km/h s otevřeným plexi a celou dobu jel vedle mě maník s roztaženýma nohama a SS přilbou na HD. Brada až po prsa a asi plná mušek. Neměl před sebou nic. To jsem si vzpoměl, jak mi do plexi chvíli předtím naboural v 80km/h nějaký sršeň. Musel jsem zastavit a čisti obrovskou skvrnu na plexi, protože jsem přez ni neviděl. No chudák harleysta.
Domů jsem přijel taktéž první a stihnul ještě studenou kofču u nás v hospůdce. Ta padla, jen to zasičelo pane jo.
Doufám, že vás můj příběh pobavil, rozepsal by jsem se více, ale zlobí mě PC, nemám už na to nervy. Pa
