Bude Dakar 2018 rokem Joana Barredy?
Text: Petr Šour | Foto: Monster Energy Honda | Zveřejněno: 25.12.2017 | Zobrazeno: 3 810x
V posledních ročnících Dakaru určitě nejrychlejší motorkář. Ale i když už hodně zlepšil navigaci, nikdy mu to na vítězství nestačilo. Naposledy doplatil na obrovskou penalizaci za nedovolené tankování mimo vyznačenou oblast. Bývalý skvělý španělský motokrosař Joan Barreda v jubilejním 40. ročníku dálkového závodu opět povede útok tovární Hondy na na patnáctiletou nadvládu rakouské značky KTM.
Japonská fabrika pojede od 6. ledna pod názvem Monster Energy Honda Team a sází na stejnou sestavu jezdců, která se osvědčila v průběhu celé letošní sezóny dálkových rallye. Na stroje CRF450 Rally usednou kromě čtyřiatřicetiletého Barredy bývalý mistr světa dálkových soutěží Paulo Gonçalves (Portugalsko), Američan Ricky Brabec, Argentinec Kevin Benavides a Francouz Michael Metge.
Joan Barreda stále nezapomněl na hodinovou penalizaci, která ho v lednu možná připravila o premiérové vítězství na Dakaru. „Vedl jsem průběžné pořadí, cítil jsem se skvěle a motorka jela bezchybně. Trvalo mi několik dní, než jsem pochopil a vstřebal tu výši pokuty za doplňování paliva v zakázané oblasti. Musel jsem jasně pochopit, co se stane, když nemáte k dispozici všechny informace, které potřebujete. Že i malé detaily se také počítají. Zkrátka jsme na posledním povoleném místě natankovali méně, než bylo potřeba. Ale tam v té chvíli, v tom závodě, ten pocit po penalizaci byl jenom čistá bezmoc, protože jsem tvrdě pracovat po celý rok a na Dakaru jsem měl tu dřinu zúročit. Nakonec jsem si uvědomil, že jsou i jiné důležité věci v životě,“ vzpomíná Barreda na poslední ročník, který nakonec dokončil po mohutné stíhačce na pořád skvělém pátém místě.
V roce 2016 Barreda Dakar nedokončil, rok předtím přes vítězství ve třech etapách skončil celkově až sedmnáctý. Etapových triumfů už má na svém kontě celkově třináct. "Ten pocit bezmocnosti mě od té doby pronásledoval celý rok. Takovou ránu může zahojit jen takové vítězství, které by bylo zasloužené a bez jakýchkoli pochybností. Teď už chci hledět jenom do budoucnosti, ale aniž bych zapomínal na minulost. Celý náš tým se velmi těší na návrat do Peru. Vždy jsem tvrdil, že tamní pouště jsou nejlepší v Jižní Americe. A ty neskutečné duny! V nich se dá dobrou navigací na soupeře docela získat. Bude to velká zábava a je škoda, že jsme tam několik let nejeli."
