Yamaha XV 535 Virago (1993)

Každý má jistě taky záležitosti k vyřízení, mě se jich ale nakupilo krapet víc, u Šemíka se odporoučelo servo, nový stojí nesmysl a použitý je do současných chvil nedostupný - prostě není Výčet všeho nemá smysl zmiňovat, dalo by to na docela slušně tlustou knihu.
Venkovní teplota v rozmezí 6-8°C a tak přišla vhod Suzinka. Nastartovat, na benzínku natankovat, překontrolovat tlaky v pneu, dofoukat a hurá. Od benzínky jsem ještě odjel relativně v pohodě ale v dolní části Bystrce šlus. Marný pokusy o nastartování a to jak elektricky, tak našlapáváním - mrtvo! Těch cca 3,5km do docela slušnýho kopce jsem se čtyřma přestávkama zvládl za cca 40min. Mokrej jako bych se koupal oblečenej, nasrklej a votrávenej. Nerad se ale jen tak vzdávám, navíc s vidinou možnýho randete s mojí milovanou, sházel jsem ze sebe ty mokrý (durch propocený) oblečky, rychlý opláchnutí, převlečení a tryskem k Lady V (XV 535 Virago).
Start naprosto v poho "na brnk", zamířím k benzínce k opáčku předchozí procedury a zase hurá. Po nějaký době se mi ale zdá, že se Lady V nějak nechce Vlažná odezva na plyn, škubání a umírání motoru až jsem nucen povytáhnout sytič, zbytek popojíždění absolvuju s vytaženým sytičem, s maximální opatrností při rozjezdech - motor umírá, škytá, několikrát jsem nucen znovu startovat a registruju bílej závoj táhnoucí se za mnou Domů mě dopravilo poskakování jen na jeden válec - zadní a ta exhibice jíž jsem absolvoval nutně musela připomínat naprostýho tupce co snad neseděl ani na kole a k chůzi nutně potřebuje několik asistentů!
Zbořenej jak Polsko v devětatřicátým ale záležitosti vyřízený a doma. Co dál? Proběhne komunikace s rancherem, posílá mi odkazy s radou ať kouknu na membránu předního karburátoru a i když se mi rozhodně nechce - nejsem žádnej mechanik s potřebnou praxí, má zvolna slábnoucí zarputilost mě nutí dát se do díla.
K demontáži víčka předního karburátoru je nutná i demontáž pravé "ledvinky" abych se dostal ke šroubku - famózní! Zjištění, že membrána je v pořádku pokračuju ve snažení. Vzpomínám na Kamaráda Bulla, jak se mu všechno sypalo, jak si stýskal a já se mu chvilkama pokoušel po telefonu trošku spravit náladu, snad se to trošku i povedlo. Teď jsem v loji já! Zoufání si ale nepomůže a tak se dávám znovu do "díla" (ty uvozovky jsou na místě - psal jsem výše - nejsem žádnej mechanik). Po demontáži horních chromových deklů válců test svící - v poho. Sundání sedadel, demontáž obou kastlíků, rozpojení elektriky a při té příležitosti prostříknutí kontaktů, odpojení palivovýho čerpadla, jeho demontáž (po vypuštění benzínu), odpojení přívodu ke karburátorům a sejmutí propojovací hadičky mezi karburátory, následuje kontrola průchodnosti - v naprostém pořádku a kontrola funkčnosti čerpadla (je jednosměrné, netuším jestli s jedním - tlakovým nebo kombinovaným vypínáním - časování + tlak) ale při správné funkci "cvaká" cca 2,5 - 3,5s, to jak tlakuje karburátory. Z čerpadla po profouknutí vyletí nějakej humus a po zapojení na volno jen do elektriky cvaká pěkně. Super! Když už jsem se dostal až sem, dojde na úpravu palivovýho kohoutu - popíšu samostatně. Demontáž klaksonu a plastovýho krytu pod ním a prostříknutí kontaktů cívek. Následná montáž všeho do kupy, nalití asi 3-4l benzinu a... A NIC!!! Motor škytá, umírá, nejde natočit a ve mě sílí zoufalství
Nerad kohokoli otravuju ale na pokraji zhroucení beru telefon a volám - Žankovi!
Kusek cesty jsme společně jeli, fajn chlapík co umí a ví! Žanek ale foun nezvedá, no jasně - "roztáčí kola"! Ozývá se ale po obědě, vyprávím mu tuhle story a odpovědí je mi "karburátory, ventily", sakra fix... Opakuju mu ten příběh a u třetího opáčka mě najednou zarazí - "vyměň palivo"! Zalapám po dechu, přehraju si v duchu všechno to, co se odehrálo a co jsem už absolvoval a začne mi to dávat smysl, s poděkováním se loučím. Po téměř 30ti minutovým hovoru kdy už jsme v závěru jen tak klábosili, upínám se k tomuto řešení jako k poslední naději s šancí na úspěch.
S mým milovaným Ivóškem jedeme jinam, beru VERVU100, zastavíme se ještě společně pro hadičky (vypouštění benzínu, brzdovky prostě strejček Příhoda...) a tradá zpět. Palivo vypuštěný, několikeré otočení klíčku - odpojeným hlavním přívodem od karburátorů čerpadlo vyplive poslední zbytky, vypustit karburátory (vypouštěcí šroubky jsou sice "utajený" ale i s použitím "selskýho rozumu" k nalezení). Zapojení a zajištění přívodu, nalití cca 3-4l a... A vrčí, bublá!!! Hustej bílej dým je za chvíli všude a tak povytahuju Lady V ze dveří ať čadí z laufů ven. Následuje objetí a cca třívteřinový navlhčení Ivóškova ramínka - emoce, obrovská úleva, tolik nervů ach můj Bože... Lady V nechávám bublat asi 12min, chytla na třetí protočení, postupně stahuju sytič, motor se uklidnil, plynulý chod bez pazvuků je toho důkazem! Tak je za mnou další z bitev a na řadě pokud jde o výměnu paliva je Suzinka. Plastová nádrž kdesi dole, žádnej vypouštěcí šroub, hadička... No, nějak se s tím poperu
Že by to každýho z Vás napadlo hned? No jistě! Ne nadarmo se říká - "po bitvě je každej generál"
Na závěr dvě věci :
1. PODĚKOVÁNÍ :
Ivóškovi - (o tom, že jsem hroznej a je se mnou k nevydržení vím i sám, nemusíš mě to říkat alespoň ne moc často) DÍKY za VŠECHNO pisino
Žankovi - nejpřínosnější rada "v hodině dvanácté" možná i mírně po DÍKY Kamaráde
rancherovi - ty odkazy, foto, morální podpora, DÍKY Pepo
2. VAROVÁNÍ :
Pokuste se vyvarovat tankování u benzínky Shell v horní části Bytrce (Autosalon Hora) zbytečný problémy a starosti za to nestojí!
Jestli smím poprosit, PROSÍM dejte na vědomí svým kamarádům a známým! Děkuji