Kawasaki Versys 650 (2007)

Tak jsem se po dlouhých letech (no, opravdu moc dlouhých) konečně odhodlal a v roce 2008 zakoupil motorku, která mě dostala na první pohled - Kawasaki Versys r. 2007. Kdo z Vás bude chtít, může se pročíst našim společným příběhem...

První dojmy - První dojmy - viz. recenze

Recenze

Jak to celé začalo

To ale trvalo... V 17-ti první JAWA 350, samozřejmě "100 let stará" a bez papírů. Jezdil jsem pouze po polňačkách. Pak skoro 20 let pouze auta.

A pak to přišlo - nějaké takové nutkání, že čas už asi nazrál. Začal jsem se motat po různých prodejnách s motorkama a sbírat první nezávazné informace o tom, co je možné pořídit a co je na co a co je lepší a vhodnější atd. atd.

No a v průběhu pár týdnů jsem se znenadání, což čert asi určitě chtěl, objevil na garančce u prodejce, od kterého máme 4-čtyřkolku. Jsou to kluci šikovní, mají prodejnu se 4-kolkama a japonskýma motorkama.

Tak jsem se opět hluboce zamyslel při pohledu na ty jejich vystavené mašiny a nahlas se zasnil, že je škoda, že tu nemají nějaký jako takový Endurko, nebo tak něco. Prodejce se usmál a ukázal prstem někam dozadu. Ale jo, co bysme neměli, támhle máme VERSYSe, to je něco jako takové Endurko/Fandurko. Kouknu tam a přes řadu naleštěných strojů vidím nějakou černou holku - hmmm, cítím, že dobrodrůžo je na spadnutí.
Chcete ji vytáhnout ven? Ptá se. Jo, no pokud se tam probojujete, tak budu rád. Po chvilce přesunů ostatních mašin, kdy jsem občas něco opatrně přidržel a něco poposunul jsme se blížili k ní. Pak konečně stála přede mnou v celé své černé polonahotě - stojím v úžasu nad tím umem lidské mysli a rukou.

Můžu si ji shodit ze stojanu, ptám se usmátého prodejce, který se asi dobře bavil tím, jak zírám. Jo jasně.
Poprvé jsem ji chytil za řidítka, srovnal a sklopil stojan. Kruci co to je??? Prosím Vás přidržte mi ji, vyhrkl jsem ze sebe a skoro se rozmázl i mašinou na zem, jak mě překlopila na opačnou stranu. Proboha, já nedržel mašinu 20 let a teď Vám ji skoro zničím hned při prvním doteku. No jo, moto-batolatům se to stává, usmívá se prodejce a je v duchu rád, že jsem s ní fakt nerubl na podlahu.

Ježiši, ta je krásná, hrkám ze sebe a zírám a zírám. No nejen krásná, ale ten motor, ten podvozek, to ovládání na cestě a hlavně v zatáčkách, doplňuje moje vzdechy prodejce. A hned jsem si vyslechl jak úžasný je v ní motor z ER6, upravený pro lepší průběh krouťáku, jak fantastická je obrácená vidlice a zadní kyvka. Navíc, s ohledem na nižší těžiště, výfuk pod motorkou, který je ale umístěn tak, aby byla zachovaná hodně slušná světlá výška. V celku to dělá naprosto skvěle ovladatelnou mašinu, ideální na řádění na zatáčkovitých okreskách.
Pánové, já byl unesen, jak malý kluk.

Tak, a teď rychle domů na Net a hledat recenze a testy a znovu recenze a znovu testy a o nejvíc a potvrdit si, že ONA je ta pravá. No a ono bylo, po přečtení testů a recenzí, najednou vymalováno - chci JI HNED a "půjdu přes mrtvoly".

Za dva týdny to nastalo. Manželka mě vezla do prodejny. Bože, jak já byl natěšený. Celý nedočkavý vstoupím dál a zjistím, že ONA už na mě čeká... a já zírám jak tele na nová vrata na moji novou, tentokrát černou, milenku.

Hned na místě jsem zakoupil nový moto-obleček a přilbici, vše v černo-stříbrné kombinaci přesně k té mé nové, černé gazele a byl jsem připraven na první jízdu po 20-ti letech.

Moje první MOTO-krůčky

Tak jsem se nasoukal do svého prvního moto-oblečku, nasadil přilbu, a vzal do rukou klíče. Versyska mně postavili před prodejnu, bo se, po předchozí zkušenosti, asi báli abych s ním nerubl v prodejně na zem .
Tak nastartujte, vyzval mně prodejce a sám se těšil na to, jak se pokochá pohledem na nového, unešeného majitele. Kawa startla na drc. Bože to je zvuk... neskutečně lahodný, hluboký, brumlavý zvuk Versyse mě nadchl. Tak dokonalé jsem si to vůbec nepředstavoval. Byl jsem opravdu ohromen. Hmmm, to je neskutečné, kroutím hlavou a nasazuji rukavice. Chlapi, tak já pojedu, doufám že sebou nešvácnu hned na první křižovatce, prohodím, a už se třepu jak se rozjedu.

Takže sednout, nezapomnět na stojan, ano, jednička je dolů, jo to si pamatuju. Kruci to je rána, otáčím se na prodejce. To je normální, nebojte nic tomu není... aha, hmmm. No nic tak pouštím spojku a zjišťuju, že se to rozjíždí i bez plynu. Ty brďo... dávám za dva, ale skočil mi tam neutrál. Ááá další zjištění - já nejsem maková panenka, holenku, jakoby na mě promluvila. Takže trošku normálněji to tam sázej a nechovej se ke mně jako k panně. Jo jasně. Dávám za dva, trošku rozjedu, za tři, za čtyři. Bože to táhne. Opatrně, několikrát za sebou zkouším "klopení" na obě strany, abych si ji potěžkal. Jééé to jde krásně "klopit". A první křižovatka už je v dohledu. Snad to vytočím a nenavalím do pangejtu... Podřazuji na tři a zatáčku krásně vykroužím. No vida jak jsem šikovnej. Pak průjezd Břeclaví a pár zastavení na křižovatkách a zkoušení rozjezdů. To jde celkem dost dobře. Vyjíždím z Břeclavi a řadím až na šestku. Snažím se motor držet do 4,5 tis. Otáček, abych ji dobře zajel. Dojížím prvního pomalejšího plechovkám, řadím za pět a co to neslyším. Úžasný zvuk při brzdění motorem. Neskutečně hluboký, brumalvý zvuk - jsem NADŠEN.

Opatrně jsem dojel domů a těšil se na bližší seznámení v garáži. Všechno ze sebe sundám, vezmu stoličku do garáže, postavím ji před mašinu a netrpělivě otevřu návod k obsluze - začíná moje velmi oblíbená disciplína, která se opakuje vždy, když domů přivezu nové vozidlo - podrobné čtení návodu a sledování všeho přímo na stroji. Já si to tak užívám... ještě turka s mlékem k tomu a nemá to chybu.

Fero, tak ji mám doma. Co máš doma? No koupil jsem novou mašinu, chválím se "bráchovi" a těším se jak se on těší, že vyrazíme spolu okoštovat zdejší a slovenské okresky. Paráda, kdy jedeme? No pozítří má být pěkně, tak to zkusíme. Ale nečekej ode mě nějaké závodění - zajiždím to, tak to bude taková loudačka spíš. Navíc nejsem vůbec ježděný na motorce, takže budeš muset mít trpělivost se mnou. Jo, v pohodě "brácho".
Tak následuje několik projížděk, při kterých se učím co to vlastně je ovládání motorky a hlavně opatrně zajíždím nový motor. Žádné poddtáčení, ale snažím se nepřekračovat 4,5 tis. otáček. Občas to dotáhnu až na 5,5 tis. abych vymetl pavučiny. Ježiši to nádherně jede. Co bude až to zajedu a koštnu to třeba na 8-9 tis. Otáček? To si vůbec nedovedu představit.

Tak jsem konečně najel prvních 1000 km a valím na první garančku. No a od teď to máte zajeté, takže můžete postupně zvyšovat zátěž, radí mechanik. Jo, na to se těším, usmívám se a chválím a chválím a chválím jak mě dobře poradili při výběru.

Peťo, čau. Tak to mám zajeté a můžu si konečně dovolit, teda motorka si může dovolit, absolvovat první výlet s MOTO-bláznem - jako s tebou, myslím.

Vyrážíme v neděli. Peťo prosím Tě, občas na mě někde počkej, protože bych nerad sebou někde praštil, jo?
A jedeme. Když vidím, jak to poprvé rozpálil a naklopil v zatáčce, tak si říkám, že toto já určitě nedokážu. Toto né, ale když občas trošku přidám, tak zjišťuji, že mě Peťka ani neujíždí. Čoveče, že by to fakt tak dobře jelo? Jelo. Po několika vyjížďkách, kdy jsem se učil, mě na jedné odpočívce Peťa říká "čoveče, já když tě chcu dojed tak, musím podřadit aj o dvě rychlosti". Na kolikátku jsi předjížděl ty dvě poslední auta? Na pětku, říkám mu. Ale už po předjetí toho prvního jsem řadit za šest. No vidíš, a já podřadl na čtverku a stejně si mně ujel. Já tě nemožu čoveče pořádně dohnat. Namáš to zase čipnuté? Nemám, usmívám se a jsem rád, že to jede tak jak to cítím, prostě úžasně.

A další nedělní vyjížďky, tentokrát už odvážněji jeté a já zjišťuji, že se s Versyskem sžívám a dovoluji si čím dál víc. Dokonce při prudké akceleraci na čtverku se mně to postavilo na zadní. Né nějak moc, snad jen pár cenťáků, ale vylekal jsem dost. O to větší jsem měl radost, že to tak táhne.
Ale hlavně ty zatáčky, které tolik miluji v autě. Zatáčky a jejich dokonalé projetí je prostě moje auto-hobby. A přesně tak, jak je projíždím v autě jsem to začal zkoušet i s motorkou a zjišťovat, jak jsou na tom druzí. Zjistil jsem že stejně jako když řídí auto... Proto, když jsme párkrát vyjeli s partou třeba 5-6 motorek, jsem musel často, spolu s moto-bláznem Péťou čekat na opozdilce. Tak to ne, říkám jednou. Budeme jezdit buď sami, nebo budu jezdit sám. Fakt nemám nervy na to pořád někde čekat na ty moto-dámy. Prostě chci jet svižně, občas si trochu bezpečně zařádit, ale hlavně svižná, plynulá jízda je prostě moje přirozenost. Taky to tak vidím, říká Péťa. Lepší je jet ve dvou co si sedí temperamntem. Je to mnohem zábavnější a taky bezpečnější.
Ty Peťo, říkám mu, zjišťuji, že jsem párkrát skoro vletěl do škarpy proto, že jsem se normálně zamyslel nad různými problémy, no stejně jak to dělám v autě. A najedou jsem, ti čoveče, jel po štěrku u příkopu. Krve by ses ve mně nedořezal. No právě, Miro. To je ten rozdíl mezi autem a motorkou. Prostě mašina tě donutí myslet JENOM na tu jízdu. Nesmíš myslet na nic jiného, sděluje Peťa své zkušenosti. Přesně tak. A že je to tak, jsem následně zjišťoval při dalších mých vyjížďkách. Prostě odstavit mozek od denních problémů a soustředit se pouze na dokonalé řízení mašiny - tak to je ten pravý MOTO-RELAX, který si teď fantasticky užívám.

Další vyjížďka před námi a já mám mnohem lepší pocit jistoty než dřív. Prostě o trochu větší zkušenosti. Ale opatrnosti není nikdy dost. Tak si to užíváme na krásné, zatáčkovité okresce a nejednou, z ničeho nic to přišlo: Naklopím zatáčku, nijak zvláště moc, prostě tolik co mě dovolí moje chabá zkušenost a poměrně velký respekt k motorce a cítím jak mě podjelo zadní kolo. Rychle mírně srovnám a už to směřuji mimo silnici. Na poslední chvíli znovu OPATRNĚ naklopím, tentokrát už na kraji cesty, a tak tak to vybírám. Ježišmarjá!!! Co to bylo? Petr to projel jak Valentino Rossi, skoro si odřel koleno a já při „polovičním“ klopení jsem skoro rubl na zem. Po chvilce zastavujeme a já ze sebe soukám, svůj „příběh“. Obhlížím gumy a zjišťuji, že jsou nějak málo poddajné a že nějak málo lepí. Teda vlastně, že skoro vůbec nelepí. Kruci co to má znamenat?
Přijedu domů a znovu koukám na gumy. Sakra, vždyť mají najeto cca 2,5 tisíce, nejsou ojeté, jsou čisté... No jo, ale nemají přilnavost. Začal jsem mít divný pocit. Tato nepříjemná zkušenost se mně poté stala ještě několikrát a já přestal těm gumám věřit. Takže jsem jezdil mnohem opatrněji a začal se o pneu-moto více zajímat a shánět informace.

Jakoby to bylo shůry dáno, narazil jsem na začátku této sezóny na časopis Motocykl (05/2011) kde mě upoutal srovnávací test motorek, mezi nimiž byl i VERSYS. Čtu, čtu a co to nečtu: "Motor Versyse je jiné kvalitativní třídy – dokonalý", atd. atd. Hmmm, šak vím, nééé, cha cha? A pak „...Versys příliš neladí s použitým obutím Dunlop D221 „G“. To na mokré silnici způsobuje bezprostřední a záludné smyky. Nic veselého“. A další negace na Versyse byly v pouze z tohoto soudku - gumy, gumy gumy, gumy na prd.

A jsem doma... Přesně tyto zkušenosti mám já. Navíc ty smyky to dělá i za sucha, o hadech raději nemluvě. Jsem pevně rozhodnut. I když pneu ještě snese cca 2 tis. km okamžitě je měním. Skáču za svůj soustruh (PC – pozn. autora) a hledám a hledám vhodné obutí na Versyska. Naštěstí mám dispozici i suprové www.Motorkari.cz, kde se v diskusi dočítám o vynikajících zkušenostech jednoho Moto-kolegy s Dunlop Mutant. Rychle je najdu někde na shopu a je mi jasno - přesně toto jsem chtěl. Odpinkám z netu zbylé pneu a už se kochám Mutantama - pneu vhodné na silnici i do lehčího terénu. Výborná přilnavost, perfektní drážky na odvod vody. Příští týden přezouvám.

Jinak, do té doby než přezuju gumy to řeším tak, že co 2 jízdy, stávající gumy důkladně ostříkám vysokotlakem, následně rádně umyju silným roztokem JARu a vody a znovu, důkladně, vysokotlakem ostříkám. Znatelně se tak zlepší „lepivost“ a její přilnavost k vozovce.

Tak konečně jsem 31. 5. 2011 přezul na nové pneumatiky Dunlop MUTANT. Zde předkládám první zkušenosti:

Jak já byl nedočkavý až uvidím Versyska v novém obutí. Nádhera; motorka vypadá na nových gumách opravdu výborně.
Tak hned hrk na to a šahám placem na gumu, abych odzkoušel směs. Tak to je něco - nádherně poddajná směs a navíc ty vyřezané obdélníky po celé pneumatice - hmmm, to slibuje skvělý kontakt s vozovkou.



Tak rychle zaplatím a už se těším, jak to odzkouším. Nasednu, rozjedu a hned na hrbolech cítím, že motorka je znatelně měkčí, tak to je ovšem rozdíl... Po pár metrech to hned zkouším pokládat na levou i pravou stranu. ÁÁÁ sakra, co to? Nemůžu Versyska položit tak, jak jsem zviklej... Skoro vůbec to nejde. Gumy mě nechtějí pustit a navíc to hned jede v udaném směru. Tak to je opravdu šok! No nic, musím na to jít trošku jinak a asi být razantnější. A ono to jde. První křižovatka a její svižnější projetí: jak jsem nasadil stopu, tak jí i projíždím zatáčku - jako na kolejích - to je neskutečné!

Vyjedu za Břeclav a zkouším jet ve vyježděných "kolejích". Naprosto bez problémů, jako bych v žádných nejel. Zkouším vyjet z koleje a ono to jde jak, by tam žádná nebyla - paráda. Abych to testnul pořádně, tak za městečkem Strážnice odbočuji na zatáčkovitou trasu a těším se... Pane jo, tak tomu říkám držení stopy v zatáčce. Žádné upravování stopy v zatáčce jaké bylo mnohdy nutností u standardního obutí. Jak nasadím oblouk, tak tak zatáčku i projíždím - gumy drží jako lepidlo - OPRAVDU neskutečný zážitek. A já si zároveň uvědomuji, že se musím naučit, s těmito novými pneumatikami, jezdit - je to opravdu propastný rozdíl. Komfort a hlavně velká přilnavost Mutantů je pro mě ohromující.
Tak mi hned přichází na mysl, jak může Dunlop vyrobit takovou zmršenou pneumatiku jako 221 "G", které dodávají standardně s novým strojem...



Takže pánové Versysáci. Vy, kteří toužíte po trochu univerzálnějších pneumatikách, neváhejte a odzkoušejte Dunlop Mutant. Pro mě je to opravdu šoková záležitost. Teď teprve je z Versyse „brutální“ žihadlo a já se konečně nebudu bát to v zákrutě pořádně položit. A to se nebavím o krizových momentech, kdy na standardním obutí skoro nebylo možné problém vyřešit větším náklonem. Prostě jsem vždycky cítil, jak je pneu na hraně s přilnavostí. Nyní cítím na vlastní kůži, že mám v Mutantech skutečně dokonalý a bezpečný nástroj.

AKTUALITA (23. 6. 2013) - Dneska přišla chvíle, kdy je už je poměrně hodně nutné přezout "zadek". Pro Ty z Vás, kteří mně psali ohledně výdrže pneu DUNLOP Mutant, mám tuto info:
Na Mutantech mám najeto přesně 9.000 km. Přední guma vydrží dalších cca 3.000 km. Zadní guma je ve střední části sjetá na stříbrné drátky a na krajích je cca 1 mm.
Mutanty i v tomto stavu Vás podrží, i když je pravda, že ten zadek je už "těžce" na hraně a dneska mě to v Buchlákách dvakrát podjelo v zatáčce pod plynem. Evidentně cítím, že brutálnější průjezd už "zadek" nezvládne, ale na svižné průjezdy zatáček to ještě stačí. Pneu je i v tomto, hodně zuboženém, stavu celkem hodně přilnavá - ta směs je fakt výborná.
Opět jsem objednal DUNLOP Mutant !!!

O čem že ten Versys vlastně je?

Pro mě o všem co od motorky čekám:
- pohodlný, poměrně kolmý posez za řídítky, pohodlné široké sedlo, vč. dostatečného místa pro baťůžek;
- úžasně ovladatelná motorka s vynikajícími jízdní vlastnosti v zatáčkách (parádně a s lehkostí se překlápí a háže do zatáček - čím víc s ní mám najeto, tím je to úžasnější);
- a hlavně VÝBORNÝ, opravdu výborný motor, který má v celém spektru otáček dostatek výkonu (toho není nikdy dost, že?) pro pohodlný, ale také razantnější jízdní styl.
Na maximálku jsem ji ještě nezkoušel, neměl jsem jaksi kde... Ale tacho 180 je tam hodně rychle. Zatím jsem jel max. tacho 200 km/hod, ale jde to i dál. To zkusím až budu mít více prostoru, protože na okreskách, které využívám z 99% se to jaksi nedá. Preferuji totiž zatáčkovitý terén. Ale i tak mě to vůbec neláká. Versys není o velmi vysoké rychlosti, k tomu jsou určeny jiné stroje. Versys je o mrštnosti, vynikající pružnosti motoru a výborné ovladatelnosti na běžných cestách.

Co mám na mém Versysu navíc?

Držák na kufr
Tak jako první jsem si nechal od prodejce namontovat držák na kufr už hned na novou motorku. Kufr jsem koupil později. Myslím, že s držákem ta motka vypadá ještě líp, než bez něj.

Padáky
Další věcí, kterou jsem následně koupil, byly padáky od SW Motech. Jsou masivní (což byl hlavní argument pro jejich pořízení), jsou v barvě motorky a svým tvarem k ní krásně ladí.

Zásuvka a držák na navigaci
Naposledy jsem namontoval 12V zásuvku abych měl kam zastrčit napájení od navigačky, pro kterou jsem zakoupil krásný držák, umístěný ve středu řídítek.

Nějaké další drobné úpravičky

Asi po 5 tis. kilometrech jsem dospěl k poznání, že musím něco udělat s podvozkem. Zdál se mi na moji hmotnost (cca 95-98kg)poněkud měkčí. Na Versysu je možné nastavovat přední i zadní pružení a to jak předpětí pružin, tak i útlum. Tak jsem se s tím pohrál. Zvětšil jsem předpětí (na zadním kole na předposlední 6 pozici) a zvýšil jsem také útlum, to samé na přední vidlici. Po přeštelování mám najeto cca 1.500 km a musím říct, že je to velká změna. Motorka je tvrdší, mnohem stabilnější a jistější v zatáčkách a při razantnějším brzdění nemá předek snahu se nadmíru potápět. Teď to je opravdu luxusní žihadlo. Hodně dobře se mi s takto upravným podvozkem jezdí. Můžu si s tím dovolit mnohem víc razantnější jízdu, alespoň se mně to tak zdá. Je to opravdu hodně velký rozdíl oproti továrnímu nastavení, které je nastavené pro jezdce s hmotností cca 70 kg.

Tak jsem našel na Youtube velmi zajímavá videa s Versysem.

- video A:

- video B:

- video C (pohled ze zadní kamery):

A zde je kanál chlapíka, který to (zřejmě) řídil - jsou tam další videa s Versysem: http://www.youtube.com/user/molcular

- video D: